ECB zahájila průzkum o námětech pro nové eurobankovky
Frankfurt 11. července (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla zapojit do návrhu nových eurobankovek všechny obyvatele eurozóny. Až do konce srpna se tak mohou Evropané na internetových stránkách ECB vyjadřovat k námětům příští série eurobankovek. Bude to první rozsáhlá modernizace bankovek eurozóny od jejich zaveden před více než dvaceti lety.
"Existuje silné pouto mezi naší jednotnou měnou a naší společnou evropskou identitou," uvedla prezidenta ECB Christine Lagardeová. "Chceme, aby se Evropané s návrhem eurobankovek ztotožnili. Proto se budou aktivně podílet na výběru nového motivu."
Na výběr je sedm různých motivů. Jsou to - ptáci: svobodní, odolní a inspirativní; evropská kultura; evropské hodnoty odrážející se v přírodě; budoucnost je vaše; ruce: společně budujeme Evropu; naše Evropa a my; řeky: vody života v Evropě.
ECB zahájila proces změny designu bankovek v prosinci 2021. Centrální banky pravidelně vyvíjejí nové série bankovek, aby ztížily jejich padělání. Kromě toho chce ECB také snížit dopad na životní prostředí. Bankovky by tak například měly mít delší životnost.
Než však lidé budou nové bankovky držet v ruce, uplyne několik let. Rada guvernérů ECB chce téma pro novou generaci bankovek vybrat do příštího roku, pak se uskuteční soutěž o návrh. Následně budou občané znovu požádáni o vyjádření svého názoru.
Rozhodnutí o budoucím vzoru, termínu výroby a vydání nových bankovek přijme centrální banka pravděpodobně v roce 2026. Zkušenosti ukazují, že pak bude trvat dva až tři roky, než se nové bankovky dostanou do oběhu, uvedla agentura DPA.
Motivy na současných eurobankovkách jsou poměrně střízlivé. Vyhýbají se konkrétním národním symbolům či pamětihodnostem, tvoří je na přední straně okna a portály v různých architektonických slozích a na zadní straně mosty, které ve skutečnosti neexistují. Okna a portály symbolizují ducha evropské otevřenosti a spolupráce, mosty komunikaci mezi evropskými národy a mezi Evropou a ostatními světadíly.
První eurobankovky byly vydány 1. ledna 2002. Od května 2019 je druhá generace eurobankovek doplněna o nové ochranné prvky.
irl spr
Studie: V 1. pololetí roku klesl meziročně počet bankrotů firem i podnikatelů
Praha 10. července (ČTK) - V prvním pololetí letošního roku bylo vyhlášeno 343 bankrotů společností, což bylo o 11 meziročně méně. Současně bylo vyhlášeno 2647 bankrotů podnikatelů, o 243 méně než ve stejném období loni. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.
Zároveň bylo podáno 559 návrhů na bankrot firem, o 21 více než před rokem, a 2834 návrhů na bankrot podnikatelů. To bylo o 137 méně než v prvním pololetí 2022.
"Zaznamenáváme dlouhodobý pozvolný pokles bankrotů ve všech kategoriích, což je vidět na průměrném počtu bankrotů v jednotlivých pololetích. V posledním pololetí roku 2021 zbankrotovalo průměrně 62 firem měsíčně, letos v prvním pololetí jich bylo 52. Ještě výraznější rozdíl je znatelný u podnikatelů, kde v posledním pololetí 2021 zbankrotovalo průměrně 527 podnikatelů měsíčně a letos v prvním pololetí jich bylo o 16 procent méně, tedy 441,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
V červnu byl vyhlášen bankrot u 47 společností, což je po dubnu nejméně v porovnání s ostatními měsíci letošního roku. Zároveň bylo podáno 109 insolvenčních návrhů, což je naopak nejvíce v tomto roce. Bankrot vyhlásilo také 495 podnikatelů, spolu s květnem nejvíce za tento rok, a bylo podáno 481 insolvenčních návrhů.
Nejvíce bankrotů společností bylo v červnu vyhlášeno v Praze (22) a v Jihomoravském kraji (pět). Naopak žádný firemní bankrot nebyl vyhlášen v Karlovarském, Libereckém a Plzeňském kraji. Na 10.000 aktivních firem připadlo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů v Ústeckém (23) a Olomouckém kraji (21).
V rámci odvětví bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v obchodu (16), profesních vědeckých a technických činnostech a stavebnictví (shodně osm). Nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních firem v posledních 12 měsících připadlo v odvětví dopravy a skladování (29) a ubytování a stravování (22). Doprava a skladování vykazuje nejvyšší počet bankrotů na 10.000 jednotek, jak u firem, tak i u podnikatelů. Polovina bankrotů firem ve stavebnictví připadla na výstavbu bytových a nebytových prostor. Nejvíce bankrotů firem v rámci obchodu se týkalo velkoobchodu.
Nejvíce bankrotů podnikatelů zaznamenal Moravskoslezský kraj (75), Praha (71) a Středočeský kraj (58). Nejvíce bankrotů na 10.000 podnikatelů v posledních 12 měsících bylo vyhlášeno v Ústeckém (90) a Karlovarském kraji (79).
Nejvíce bankrotů podnikatelů zaznamenalo odvětví stavebnictví (126), obchodu (88) a zpracovatelského průmyslu (62). V posledních 12 měsících na 10.000 aktivních podnikatelů zbankrotovalo nejvíce podnikatelů v dopravě a skladování (55) a stavebnictví (42).
fd mha
DALŠÍ ZPRÁVY
