Analýza:Průměrný výnos firemních dluhopisů v ČR stoupl v březnu na 8,28 procenta
Praha 23. dubna (ČTK) - Průměrný výnos korporátních dluhopisů vydaných v ČR vzrostl v březnu 2023 na 8,28 procenta ze 6,38 procenta před rokem. Zvýšil se i počet emisí. Na druhé straně objem emisí klesl z 15 miliard korun na 10,8 miliardy Kč. Vyplývá to z údajů portálu Dluhopisomat.cz, který srovnává všechny dluhopisy v České republice.
"Výnosy korporátních dluhopisů rostou v meziročním srovnání zejména v důsledku vyšších úrokových sazeb České národní banky (ČNB). Zvýšily se téměř o dva procentní body a staly se konkurencí tradičním bankovním vkladům či fondům," uvedl hlavní ekonom Comfort Finance Group (CFG) Vladimír Pikora.
Dluhopisy lákají podle analytika Golden Gate Pavla Ryby investory na vyšší úroky, než kolik nabízejí banky na termínovaných vkladech nebo spořicích účtech. "Nutno říct, že za vyšší výnos klienti také nesou vyšší riziko, korporátní dluhopisy jsou spojeny s vyššími možnostmi ztráty, než je tomu v bankách nebo třeba v drahých kovech. Není tam žádná garance vkladů, investoři podstupují za vyšší výnos vyšší riziko,“ upozornil..
Investoři podle Pikory zohledňují vývoj úrokových sazeb a žádají dluhopisy, které nabízejí výrazně vyšší výnosy než loni. Uvědomují si také, že pro další zvyšování úrokových sazeb již nejspíše není prostor a vyplatí se jejich současné úrovně využít. Podobná šance se nemusí v blízké budoucnosti opakovat, zvlášť když ČNB může ještě letos úrokové sazby snížit, dodal.
Celkový počet emisí korporátních dluhopisů vydaných v období leden až březen 2023 vzrostl ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2022 z 241 na 261. Výrazně se na druhé straně snížil celkový objem emisí a zkrátila se i doba jejich splatnosti. Zatímco v prvním čtvrtletí 2022 byly vydány dluhopisy v objemu 15,0 miliardy Kč, v prvním čtvrtletí 2023 to bylo 10,8 miliardy Kč.
Průměrná doba splatnosti se v meziročním kvartálním srovnání zkrátila ze 3,73 na 3,59 roku, když jen v březnu 2023 klesla z loňských 4,05 na 3,50 roku. Již více než rok na trhu výrazně dominují menší emise v objemu do 25 milionů Kč. Velkých emisí s objemem nad 100 milionů Kč bylo od ledna 2022 vydáno pouze 125, upozornil Pikora.
Dluhopisomat je dluhopisové tržiště. Poskytuje služby emitentům vydávajícím dluhopisy a investory informuje o bezpečnějších emisích. Je součástí investiční skupiny CFG, která na českém finančním trhu působí přes deset let.
fd mha
Vinařská unie nesouhlasí s návrhem na zavedení daně z tichých vín
Plzeň 21. dubna (ČTK) - Vinařská unie ČR nesouhlasí s návrhem na zavedení spotřební daně z tichých, tedy nešumivých vín. Podle ní by poškodila tuzemský trh a vinaře. V případě zavedení daně hrozí, že Česko zmizí z vinařské mapy Evropy, uvedla dnes unie v tiskové zprávě. Tichá vína mají teď nulovou spotřební daň. O jejím zavedení se diskutuje v souvislosti s komplexní daňovou reformou, ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) možnost zdanit tichá vína odmítá.
Vinaři podle svých slov čelí nejhorší krizi za posledních deset let, vyrovnávají se s dopady klimatických změn, nadbytkem hroznů i s tvrdým konkurenčním prostředím. Podle nejnovějších dat unie jsou z domácí produkce v obchodech jen tři lahve z deseti. "Ostatní země EU podporují své vinaře nulovou spotřební daní. Jakékoliv její navýšení teď, ve chvíli, kdy je trh zaplaven zahraničním vínem a náklady na pěstování hroznů převyšují jejich prodejní cenu, by bylo hřebíčkem do rakve mnoha producentů," řekl Ondřej Beránek, prezident unie a ředitel skupiny Bohemia Sekt.
Úvahy o zavedení spotřební daně na tichá vína se podle Vinařské unie objevují vždy, když je potřeba nalézt zdroje pro státní rozpočet. "Argumentace vyšším výběrem daní je zcela lichá. V tak konkurenčním prostředí se její zavedení hned promítne do cen. Vláda mylně předpokládá, že český zákazník vše snese a připlatit si deset nebo dvacet korun pro něj není problém," řekl Beránek. Dodal, že podle průzkumu unie před posledními volbami do Poslanecké sněmovny se většina politických stran vyslovila v neprospěch zavedení daně.
Podle informací pondělních Hospodářských novin ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v materiálech pro koaliční partnery spočítal, že pokud by se z tichých vín odváděla stejná daň jako ze šumivých, stát by si mohl přilepšit až o čtyři miliardy korun ročně. Spotřební daň z šumivého vína nyní v ČR činí 23,40 koruny za litr, lahev tichého vína by tak podle HN mohla v obchodech podražit téměř o 20 korun.
Podle Vinařské unie jsou spotřebitelé citliví na cenu vína, chápou ho jako zbytný produkt, který v případě zdražování škrtají z nákupů jako jednu z prvních položek. Razantní zvýšení cen by znamenalo významný pokles prodejů, uvedla v tiskové zprávě. Vláda by podle vinařů spustila dominový efekt, který zasáhne nejen vinařský sektor, ale také turismus a další navázaná odvětví, tvrdí seskupení sdružující nejvýznamnější tuzemská vinařství a podporuje rozvoj vinařské a vinohradnické kultury v ČR. Zastupuje téměř 30 vinařských subjektů, které vyrobí více než třetinu tuzemské produkce vína a přímo obhospodařují téměř pětinu vinic v Čechách a na Moravě.
Vinařská unie dodala, že podstatnou ztrátou pro tuzemskou ekonomiku může být také rozvoj přeshraničního nakupování, jelikož nulová daň na tichá vína platí také v sousedním Německu, Rakousku i Slovensku.
Václav Prokš gcm
DALŠÍ ZPRÁVY
