Míra inflace v USA v srpnu zrychlila růst na 3,7 z červencových 3,2 procenta
Washington 13. září (ČTK) - Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v srpnu zrychlilo na 3,7 z červencových 3,2 procenta. Ve své dnešní zprávě to uvedlo americké ministerstvo práce. Nárůst inflace je větší, než očekávali analytici. Zároveň je to největší nárůst za déle než rok. Vyšší jsou ceny energií i mnoha výrobků. Takzvaná jádrová inflace vyšla ale nižší, než se čekalo. To by podle analytiků mohlo americkou centrální banku (Fed) přimět, aby ponechala příští středu úrokové sazby beze změny.
Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali srpnovou inflaci v průměru na 3,6 procenta. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,6 procenta po růstu o 0,2 procenta v červenci.
Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a čerstvých potravin, stoupla o 0,3 procenta meziměsíčně a o 4,3 procenta meziročně. Ekonomové její růst odhadovali na 0,2 procenta, respektive 4,3 procenta. Meziroční nárůst byl nejslabší od září 2021. Představitelé Fedu věnují větší pozornost jádrové inflaci, protože poskytuje lepší představu o tom, kam inflace v dlouhodobém horizontu směřuje.
Loni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta, byla tak nejvýše za více než 40 let. Fed se snaží dostat inflaci pod kontrolu prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb, které zahájil loni v březnu. Jeho základní sazba od té doby stoupla o více než pět procentních bodů.
V červenci Fed základní úrokovou sazbu zvýšil o čtvrt procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Základní úrok se tak nachází na nejvyšší úrovni od roku 2001.
Český statistický úřad (ČSÚ) v pondělí oznámil, že meziroční růst spotřebitelských cen v České republice v srpnu zpomalil na 8,5 z červencových 8,8 procenta. Česká národní banka (ČNB) od loňského června drží svou základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
vjn spr
Západní firmy chtějí snížit dominanci Číny investicemi do syntetického grafitu
New York 12. září (ČTK) - Firmy ve Spojených státech a v Evropě si vybraly nový způsob, jak se vypořádat s nadvládou Číny v dodávkách grafitu, který je důležitou složkou většiny baterií pro elektromobily. Investují do výroby syntetického grafitu, podle odborníků to ale bude těžký boj, uvedla agentura Reuters.
Syntetický grafit byl vyvinut koncem 19. století, ale teprve v posledním desetiletí se začal používat v elektromobilech. Jeho využití rychle roste. Do roku 2025 by syntetický grafit mohl mít na trhu s anodami pro baterie do elektromobilů až dvoutřetinový podíl, odhaduje společnost Benchmark Mineral Intelligence. Každý elektromobil potřebuje pro anody, tedy záporné elektrody, v bateriích v průměru 50 až 100 kilogramů grafitu. To je zhruba dvojnásobek potřebného množství lithia.
Trh se syntetickým grafitem podle výzkumné společnosti Mordor Intelligence v příštích pěti letech vzroste o více než 90 procent. V roce 2028 by jeho hodnota měla činit 4,2 miliardy USD (96,3 miliardy Kč). Společnosti, které se chtějí vydat novým směrem, ale čelí obrovské konkurenci z Číny. Ta zpracovává více než 90 procent světových zásob přírodního grafitu, který se používá prakticky ve všech anodách pro elektromobily. Čínští giganti zaměření na suroviny pro baterie, jako je BTR a Shanshan, ale také investují stovky milionů dolarů do zvýšení výroby syntetického grafitu.
Zavádění syntetického grafitu do dodavatelského řetězce baterií "je v Číně zralé a komerčně úspěšné", uvedla analytička britské výzkumné společnosti Rho Motion Victoria Hugillová. Čínští výrobci ovládají významný podíl na malém, ale rostoucím trhu se syntetickým grafitem. Příchod nových společností, jako je americká Anovion, australská Novonix a norská Vianode, ale pohánějí dva faktory, upozornila Hugillová.
Jedním faktorem je to, že je snazší zřídit závod na výrobu syntetického grafitu než uvést do provozu nové těžební lokality na přírodní grafit. Producenti totiž mohou v USA využít pobídek, které jsou součástí loňského zákona o snížení inflace IRA, pokud bude tato výroba ve Spojených státech nebo u partnerů, kteří jsou součástí severoamerické zóny volného obchodu. A nové závody se nemusejí nacházet v blízkosti grafitového dolu, řekla Hugillová.
Firma Anovion staví závod na syntetický grafit v Georgii za 800 milionů USD, firma Novonix pak v Tennessee za 160 milionů USD. Obě firmy využijí pobídky americké vlády. Výstavba nových výrobních závodů na syntetický grafit ale i se státními pobídkami vyžaduje ohromné investice, upozornil generální ředitel Novonixu Chris Burns.
Firma Vianode, kterou vlastní Norsk Hydro a výrobce baterií Elkem, chce vybudovat závody na syntetický grafit v Evropě a Severní Americe. Do roku 2030 chce závody s kapacitou pro dva miliony baterií do elektromobilů. Bývalý manažer firmy Hydro Hans Erik Vatne upozorňuje, že proces výroby umělého grafitu firmy je poháněn obnovitelnou energií a má o 90 procent nižší uhlíkovou stopu než grafit z Číny. Vianode tak svým postupem rozptyluje obavy, že proces výroby syntetického grafitu, který je tradičně založen na fosilních palivech, není udržitelný.
Vatne jako výhody syntetického grafitu také uvádí rychlejší nabíjení a delší životnost baterií. Další odborníci dodávají, že syntetický grafit je obecně čistší a nabízí lepší předvídatelný výkon než přírodní grafit. Vatne je teď dočasným předsedou správní rady firmy Vianode.
Cenový rozdíl mezi oběma surovinami se v letošním roce výrazně snížil. To vede výrobce k tomu, aby do anod baterií přimíchávali více syntetického materiálu. Náklady na anody představují méně než deset procent nákladů na bateriový článek pro elektromobily.
Podle výzkumné společnosti Fastmarket bude Čína i nadále dominovat trhu se syntetickým grafitem. Do roku 2030 se její produkce podle odhadů zvýší na dva miliony tun z letošních přibližně 1,6 milionu tun.
"Skutečnou pravdou je, že Čína bude na tomto trhu v příštích deseti až dvaceti letech největším hráčem," řekl Burns.
irl spr
DALŠÍ ZPRÁVY
