1000 gram London Good Delivery Investiční zlatý slitek

V Česku loni podle studie CRIF klesl počet bankrotů firem i podnikatelů

Praha 5. ledna (ČTK) - V loňském roce bylo v Česku vyhlášeno 700 bankrotů společností, o 41 méně než o rok dříve. Tehdy byl ale jejich počet nejvyšší od roku 2017. Počet bankrotů podnikatelů loni klesl meziročně o 1176 na 5135, což je nejmenší číslo od roku 2013. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK. V roce 2022 bylo podle ní podáno také 1013 návrhů na bankrot firem, což bylo o 21 méně než předloni. Podobný pokles zaznamenaly také insolvenční návrhy podnikatelů, kterých bylo podáno loni 5333, o 1043 méně než v roce 2021. V prosinci bylo vyhlášeno 55 bankrotů firem, o tři méně, než byl loňský měsíční průměr. Zároveň bylo podáno 68 návrhů na firemní bankrot, o 16 méně proti průměru. To naznačuje nižší počet bankrotů v prvních měsících roku 2023. Z dlouhodobého hlediska je prosinec měsícem s nejnižším počtem bankrotů v roce. "Mnoho firem, kterým hrozil zánik či bankrot již v roce 2020, přečkalo díky kombinaci státní podpory a skutečnosti, že na sebe větší část roku 2020 nemusely podávat návrh na bankrot bez zbytečného odkladu. Proto se v roce 2021, kdy pomoc ze strany státu skončila, zvýšil počet bankrotů. V roce 2022 se sice meziročně snížil, ale stále zůstal o něco vyšší než v letech 2019 a 2020," popsala vývoj analytička CRIF Věra Kameníčková. Nejvíce firemních bankrotů bylo loni podle firmy vyhlášeno v Praze (322), Jihomoravském (93) a Moravskoslezském kraji (54). Míra bankrotů vztažená k počtu aktivních společností byla nejvyšší v Olomouckém kraji, kde v roce 2022 zbankrotovalo 22 firem na 10.000 aktivních subjektů. Jen o něco nižší byla v Ústeckém kraji a v Praze. Naopak ve Středočeském kraji připadlo na 10.000 aktivních firem necelých osm bankrotů. Obdobně na tom byl Karlovarský kraj. V rámci odvětví bylo vyhlášeno nejvíce bankrotů v odvětví obchodu (142), ve zpracovatelském průmyslu (99) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (95). Nejvíce bankrotů na 10.000 subjektů připadlo v dopravě a skladování (22,9), dále to bylo ubytování a stravování a administrativní činnosti, naopak nejméně ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči (5,5) a v informačních a komunikačních činnostech. V prosinci bylo vyhlášeno celkem 371 bankrotů živnostníků, čímž se tento měsíc stal pátým měsícem během roku 2022, kdy se počet bankrotů živnostníků dostal pod 400, což se v předchozích letech stávalo spíše výjimečně. Zároveň bylo podáno 375 návrhů na bankrot, což je rovněž podprůměrný počet, uvedl CRIF. Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v uplynulém roce vyhlášeno v Moravskoslezském (643), ve Středočeském (613) a v Ústeckém kraji (579). Ve všech krajích přitom meziročně nastal jejich pokles. Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo vyhlášeno ve stavebnictví (1266), v obchodu (978) a ve zpracovatelském průmyslu (604). Nejvíce ohroženi bankrotem jsou živnostníci v dopravě a skladování, kde na 10.000 subjektů připadlo 57 bankrotů, dále ve stavebnictví a ubytování a stravování. Nejméně ohrožené je odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství s méně než čtyřmi bankroty na 10.000 subjektů. Zdroj: CRIF fd mha rdo

Cena plynu pro evropský trh sestoupila pod 70 eur za megawatthodinu

Amsterodam 4. ledna (ČTK) - Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes pokračovala v poklesu a sestoupila pod 70 eur (zhruba 1700 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dolů ji podle analytiků nadále tlačí neobvykle teplé počasí v Evropě. Plyn je tak nejlevnější od doby, než koncem loňského února zahájila ruská vojska invazi na Ukrajinu. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v únoru ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vykazovala po poledni pokles o více než čtyři procenta a pohybovala se blízko 69 eur za MWh. Během dne sestoupila až asi na 67 eur za MWh. "Dokud nebudou předpovědi ukazovat zimní počasí, je pravděpodobný další pokles," uvedli analytici ze společnost Energi Denmark, která se zabývá obchodováním s energiemi. K poklesu poptávky po plynu kromě teplého počasí přispívá rovněž vzestup produkce větrných elektráren. Ceny tlačí dolů také přetrvávající vysoká úroveň dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), upozornila agentura Bloomberg. Ceny plynu na burze se nyní nacházejí pod úrovní administrativně stanoveného stropu, který v České republice činí 2500 Kč za MWh. Podle analytiků oslovených ČTK se nicméně současný pokles velkoobchodních cen zemního plynu zatím na cenách pro české domácnosti neprojeví, protože obchodníci pro ně museli nakoupit zásoby energií na trhu s předstihem za tehdejší vyšší ceny. Loňský rok byl na evropském trhu s plynem ve znamení silného cenového kolísání, na konci léta se cena plynu v TTF krátce vyšplhala k 350 eurům za megawatthodinu, ačkoli před dvěma lety stál plyn méně než 20 eur/MWh. Ceny se začaly zvyšovat předloni, podle části analytiků v reakci na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení. Další citelný růst cen se dostavil po začátku války na Ukrajině loni v únoru. pmh spr