Lidé si ve Staré Boleslavi připomenou sv. Václava, patrona české země
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (u Prahy) 28. září (ČTK) - Lidé v Česku si dnes připomenou národního světce a patrona Václava. Do Staré Boleslavi u Prahy, kde byl kníže Václav zavražděn, se sjedou tisíce poutníků, aby ho uctili Národní svatováclavskou poutí. Poutní mši, která začne v 10:00 pod širým nebem na Mariánském náměstí, bude sloužit kardinál Dominik Duka, kazatelem bude litoměřický biskup Jan Baxant. Zúčastní se také pražský arcibiskup Jan Graubner, který v 9:15 u brandýského zámku požehná pěším poutníkům. Přítomni budou i další představitelé církve a státu, například prezident Petr Pavel.
Ve středu večer dorazila před baziliku sv. Václava v doprovodu hradní stráže a představitelů katolické církve relikvie sv. Václava. Letos je jí herma, speciální relikviář ve tvaru hlavy s ostatkem sv. Václava. Po Svatováclavském koncertu s nešporami byla uložená v kryptě baziliky, kde si jí dnes od 13:00 do 17:00 budou moci lidé prohlédnout.
Stará Boleslav je nejstarším českým poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Národní svatováclavskou pouť obnovila římskokatolická církev v roce 2003. V letech 2020 a 2021 se zejména kvůli koranavirovým opatřením konala v omezené podobě, tradiční mše bez omezení počtu účastníků se na náměstí vrátila loni. V předcovidových letech bylo Mariánské náměstí s kapacitou 7000 lidí zcela zaplněné.
Vedle duchovního programu letos čeká na účastníky poutě také bohatý doprovodný program. Na Mariánském náměstí vystoupí několik kapel, večer projde městem průvod sv. Václava připomínající knížete Václava, který se symbolicky vrací na místo, kde byl zavražděn. V ambitech baziliky Nanebevzetí Panny Marie bude ke zhlédnutí výstava zaměřená na osobnost svatého Václava a další české patrony. Koncert pro poutníky začne v 17:30 v bazilice Nanebevzetí Panny Marie. Program dnes zakončí slavnostní ohňostroj v Houštce ve 20:30.
Kníže Václav byl zavražděn 28. září roku 935 svými odpůrci, mezi něž patřil také jeho bratr Boleslav I. Za věčného vládce české země byl prohlášen ve 12. století, svatováclavský kult rozšířil po Evropě Karel IV. Za druhé světové války byl zneužit nacisty, komunistický režim zase vydával Václava za slabocha.
Státním svátkem je 28. září od roku 2000, v kalendáři je označen jako Den české státnosti. Jde také o vybraný svátek, kdy podle zákona o prodejní době musí zůstat obchody s plochou nad 200 metrů čtverečních zavřené.
dkl gcm
Lesy města Brna obnovily boží muka z roku 1639 u Březové, jsou v nich relikvie
Březová nad Svitavou (Svitavsko) 25. září (ČTK) - Téměř 400 let stará boží muka na Březovském kopci severně od Březové nad Svitavou na Pardubicku nechaly v minulých měsících renovovat Lesy města Brna. Nacházejí se poblíž silnice z Brna na Svitavy a zajímavé jsou tím, že v jejich základech jsou umístěné relikvie a také mlýnské kolo, uvedl v tiskové zprávě ředitel Jiří Neshyba. Současně nechala městská společnost obnovit i dřevěný kříž.
Obnovená drobná sakrální památka se dočkala požehnání v sobotu. Na místě stojí od roku 1639, kdy je nechal postavit místní mlynář Georg Kamenohorský jako vděk, že unikl velkému nebezpečí a ohrožení života v neklidných dobách třicetileté války.
"Boží muka jsou unikátní nejen svojí polohou na staré Římské cestě, ale i historií a množstvím relikvií umístěných v základech," řekl Neshyba. Cesta byla jednou ze starých obchodních cest, které českými zeměmi procházely ve středověku a v novověku. Císařská silnice, v jejíž stopě dnes vede silnice I/43, vznikla až v době panování Marie Terezie ve druhé polovině 18. století.
Stříška božích muk je nyní osazena kovovým křížkem a na zadní straně je umístěna kopie původní desky, kterou v minulosti někdo ukradl. V horním výklenku je vložena kopie známého obrazu Nejsvětější Trojice od El Greca, namaloval ji Libor Jaroš ze Žatčan.
Obnovený kříž má na sobě letopočet 869. Připomíná úmrtí slovanského věrozvěsta Cyrila, který společně s Metodějem přišel šířit křesťanství na Moravu z Byzance.
Lesy města Brna upravily i okolí památky, vyklučily náletové dřeviny, nainstalovaly zde informační tabuli a dvě dřevěné lavičky. Za všechny práce zaplatily 350.000 korun.
Boží muka, stejně jaké malé kapličky či smírčí kříže jsou po staletí součástí české krajiny, řada z nich ale nepřežila komunistickou totalitu. Po revoluci v roce 1989 se však daří za přispění samospráv, firem a iniciativních občanů řadu z nich obnovit.
mei abz
DALŠÍ ZPRÁVY
