Bloomberg: Pro finanční trhy je Orbán přijatelnější než pro unijní politiky
Budapešť/Londýn 23. ledna (ČTK) - Značný zájem o maďarské státní dluhopisy by mohl naznačovat, že finanční trhy mají premiéra Viktora Orbána rády, na rozdíl od politiků v některých zemích Evropské unie. Pohled na výrazný pokles kurzu forintu z minulého týdne ale říká, že i trhy znervózňuje vztah, jaký má Orbán s unijními politiky. Napsala to dnes agentura Bloomberg.
"Na konferenci Euromoney ve Vídni Maďarsko minulý týden vyčnívalo mezi východoevropskými emitenty a oslovovalo investory, zatímco se daří," napsal z Budapešti redaktor Bloombergu András Gergely. Maďarská vláda už letos prodala zahraničním investorům více dluhopisů, než plánovala na celou první polovinu roku.
Pohled na kurz forintu ale říká něco jiného. Nejvýraznější týdenní propad od loňského září minulý týden ukázal, jak moc investory znervóznil další obrat k horšímu v Orbánově sporu s Evropskou unií. Euro se nyní prodává zhruba za 385 forintů, což je přibližně hodnota ze začátku roku. Ve druhém lednovém týdnu ale forint prudce zpevnil a dostal se k hladině 377 forintů za euro.
Evropský parlament jen zřídka učiní takové rozhodnutí, že by tím přímo zahýbal cenami akcií a dluhopisů na finančních trzích. Maďarská měna ale pocítila, když unijní zákonodárný sbor schválil rezoluci vyzývající EU, aby zadržela další finanční prostředky určené Maďarsku, dokud vláda v Budapešti nesplní všechna kritéria týkající se dodržování zásad právního státu.
Forint minulý týden v pátek oslabil ještě více, když Orbán řekl, že ho žádné množství unijních fondů nepřesvědčí, aby ustoupil v otázkách rovnosti pro komunitu LGBT+ nebo práv žadatelů o azyl.
"Orbán má teď nového spojence, když jeho nacionalističtí přátelé v Polsku ztratili moc," píše autor komentáře. Maďarský premiér minulý týden přivítal v Budapešti Roberta Fica. Lídr Slovenska, které si už v lednu vypůjčilo na místních trzích hodně peněz, přislíbil pomoc, pokud by se EU pokusila vzít Orbánově vládě možnost uplatňovat v unii svá práva.
Brusel se teď připravuje na předsednictví Maďarska v Radě EU, plánovaném na druhé pololetí tohoto roku. Stále je zde ožehavá otázka pomoci Ukrajině, kterou Orbán vetoval. Druhá polovina roku 2024 tak může být pro investory ve vztahu k Maďarsku složitější, uzavírá autor.
spr
Petici za zachování koruny jako měny vzaly senátní výbory jen na vědomí
Praha 23. ledna (ČTK) - Petici za zachování koruny jako české měny a dojednání výjimky pro její nahrazení eurem vzala většina senátních výborů, které ji projednávaly, pouze na vědomí. K tomuto stanovisku dnes po výborech hospodářském a evropském dospěl také na návrh senátora ODS Jana Tecla výbor petiční. Ústavně-právní výbor k žádnému závěru nedospěl.
Česko se k přijetí eura zavázalo před 20 lety při vstupu do EU, avšak bez stanovení termínu. Výjimka by představovala zásah do primárního unijního práva a musely by ji schválit všechny ostatní členské státy, uvedl Tecl. Připomenul, že ani pro zavedení eura zatím Česko neplní všechny čtyři nutné podmínky.
Debatu o nahrazení koruny eurem v novoročním projevu akceleroval prezident Petr Pavel, podle kterého je přijetí společné evropské měny logickou budoucností. Zavedení eura požadují některé strany a podnikatelské svazy, proti se naopak staví část ekonomů nebo Českomoravská konfederace odborových svazů. Euro kromě Česka po 20 letech členství v EU nemají ani Polsko a Maďarsko.
Česko podle ministerstva financí z podmínek od roku 2016 neplní například kritérium cenové stability pro přijetí eura, podle kterého inflace v ČR nesmí převýšit o 1,5 procentního bodu průměr tří zemí EU s nejnižší inflací. K dalším kritériím patří například dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí.
Ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka v neděli uvedl, že Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta. Podle kritiků eura toto kritérium neplní řada zemí eurozóny. Proti přijetí eura je i nedokončený proces reálné měnové konvergence, kdy kupní síla v Česku nedosahuje ani 90 procent kupní síly v eurozóně. K pozitivům patří naopak nízká míra nezaměstnanosti.
ČNB mezi riziky zavedení eura uvádí nutnost vzdát se samostatné měnové politiky a kurzu koruny coby stabilizačních makroekonomických nástrojů. K pozitivním přínosům by podle centrální banky patřily úspory transakčních nákladů či odstranění kurzového rizika.
Peticí za zachování české koruny se zabývaly senátní výbory, neboť její organizátoři ji předložili s podporou 8900 podpisů, nikoli nejméně 10.000 podpisy, což je zákonná podmínky pro projednání petice na schůzi Senátu.
mhm ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
