Papež František jmenoval 20 nových kardinálů, dále klesá váha Evropy
Vatikán 27. srpna (ČTK) - Papež František dnes ve Vatikánu jmenoval 20 nových kardinálů, z nichž 16 by nyní mělo právo volit novou hlavu katolické církve, protože jim ještě nebylo 80 let. Podobně jako v předchozích letech papež vybíral především mezi představiteli církve mimo Evropu. Své zástupce budou ve sboru kardinálů nově mít Mongolsko, Paraguay, Singapur a Východní Timor, uvedla vatikánská média.
Obřad jmenování nových kardinálů začal v 16:00 ve Svatopetrském chrámu. Noví kardinálové předstoupili před papeže, slíbili mu věrnost, sklonili se před ním a dostali některé symboly své nové funkce, například purpurově červený kardinálský biret a prsten.
Mezi novými kardinály je 16 mladších osmdesáti let. To znamená, že kdyby nyní papež zemřel nebo odstoupil, mohli by se zapojit do volby jeho nástupce. Po dnešním jmenování se počet kardinálů rozrostl na 226 členů, z nichž 132 má v současné době právo volit papeže. Z kardinálů volitelů jich 83 jmenoval František.
V kardinálském sboru postupně klesá váha Evropy. Mezi dnes jmenovanými hodnostáři je šest z Asie, pět z amerického kontinentu, dva z Afriky a sedm z Evropy. Mezi kardinály voliteli je nyní 54 duchovních z Evropy, 38 z amerického kontinentu, 20 z Asie a zbytek z Afriky a Oceánie.
Mezi překvapivé nominace podle agentury AFP patří například biskup z amerického San Diega Robert McElroy, který zastává některé velmi progresivní názory či italský hodnostář Giorgio Marengo, který řídí církev v Mongolsku, kde je jen několik stovek katolíků. Osmačtyřicetiletý Marengo se také stal nejmladším členem sboru kardinálů.
Původně chtěl dnes František jmenovat 21 kardinálů. Mezi nominanty figuroval i bývalý belgický biskup Luc Van Looy. Ten však čelí kritice, že když zastával vrcholné církevní funkce, nezasáhl dostatečně razantně proti případům sexuálního obtěžování. Hodnostář papeže požádal, aby ho kardinálem nejmenoval.
Noví kardinálové se začátkem příštího týdne zúčastní zasedání zhruba 200 vrcholných představitelů katolické církve. Při dvoudenní schůzce papež představí jím schválený dokument Predicate Evangelium, který mění organizaci ústředního aparátu katolické církve a dalších vatikánských institucí.
jkh ank
Japonský premiér slíbil 30 miliard dolarů pomoci africkým zemím
Tunis/Tokio 27. srpna (ČTK) - Japonský premiér Fumio Kišida dnes slíbil, že Tokio v příštích třech letech poskytne 30 miliard dolarů (740 miliard korun) na pomoc africkým zemím. Japonsko chce také chudším státům pomoci se zabezpečením potravin. Kišida před prezidenty a premiéry třiceti afrických zemí zároveň zdůraznil význam mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nikoli na síle, napsala agentura Reuters.
Japonsko podle Kišidy prodlouží půjčku v objemu pět miliard dolarů Africké rozvojové bance a další čtyři miliardy dolarů chce v Africe investovat do ekologických opatření. Tokio chystá také investiční plány na posílení zdravotnictví na kontinentu. Chce se rovněž zapojit do snah o dostatečné dodávky obilí do Afriky a o zvýšení potravinové bezpečnosti kontinentu.
V Africe v posledních letech posilují svůj vliv Rusko a Čína. Kišida ve svém vystoupení zdůraznil význam mezinárodního řádu, který se opírá o právní pravidla. "Pokud se vzdáme společnosti založené na právu a dopustíme změny daného stavu silou, tak to bude mít dopad nejen na Afriku, ale na celý svět," uvedl.
Japonský premiér promluvil na mezinárodní konferenci v Tunisu, kterou uspořádal tuniský prezident Kaís Saíd, který je kritizován za autoritářský způsob vlády. Saíd pozastavil činnost parlament a prosadil změnu ústavy, která výrazně zvyšuje jeho pravomoci. Novou ústavu si nechal potvrdit v červencovém plebiscitu, ve kterém hlasovala jen třetina voličů. Kišida hovořil prostřednictvím videopřenosu, protože má covid-19.
Víkendová konference je pro Saída první velkou mezinárodní akcí poté, co loni zablokoval parlament. Pozváním zástupců separatistické Fronty Polisario ze Západní Sahary, na kterou si činí nárok Maroko, přitom Tunis vyvolal diplomatickou krizi s Rabatem. Obě země povolaly své velvyslance do vlasti na konzultace.
Finanční podporu přitom potřebuje samotné Tunisko, kde se situace zhoršila kvůli rostoucím cenám paliv a potravin, uvedla agentura Reuters. Tento týden se v zemi kvůli nedostatku pohonných hmot tvořily před čerpacími stanicemi dlouhé fronty a obchody musely omezit prodej některého zboží.
jkh ank
DALŠÍ ZPRÁVY
