Kim Čong-un při inspekci vyzval k odstranění nedostatků při výrobě munice
Soul 10. ledna (ČTK) - Severokorejský vůdce Kim Čong-un tento týden navštívil zbrojní továrny v KLDR a u té příležitosti vyzval k odstranění nedostatků při výrobě munice. S odvoláním severokorejskou státní agenturu KCNA o tom dnes informovala agentura Reuters. Podle ní tak Kim učinil v době, kdy Spojené státy a jejich spojenci ve společném prohlášení odsoudily dodávky severokorejských zbraní a munice Rusku.
Kim při své inspekci rovněž zdůraznil "strategický význam výroby velkých zbraní", uvedla KCNA. Ta zveřejnila snímky z návštěvy muniční továrny, na nichž si Kim prohlíží mobilní zařízení pro odpalování raket krátkého doletu.
Kimova návštěva se uskutečnila v době, kdy téměř 50 zemí v čele s USA odsoudilo dodávky severokorejských balistických raket do Ruska a jejich požití proti Ukrajině.
"Rusko používá balistické rakety KLDR na Ukrajině a poskytuje KLDR cenné technické a vojenské poznatky," uvádí se v úterním společném prohlášení.
Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby k tomu uvedl, že od dříve oznámeného použití severokorejských balistických raket 30. prosince a 2. ledna vypálilo Rusko na Ukrajinu další takové zbraně, včetně jedné rakety, která dopadla v Charkově. Dodal, že Spojené státy a jejich spojenci dnes vznesou tuto záležitost v Radě bezpečnosti OSN.
Podle dřívějších zpráv jihokorejské rozvědky poslala Severní Korea v uplynulých měsících Rusku i zhruba milion dělostřeleckých granátů.
Severokorejský vůdce dnes také uvedl, že nastal čas označit Jižní Koreu za stát "nejvíce nepřátelský" vůči jeho zemi. Soul obvinil z podněcování konfrontace a hromadění zbraní a vyzval k posílení vojenských kapacit KLDR pro vlastní obranu i jaderné odstrašení, uvedla KCNA.
Vyjádření severokorejského vůdce přicházejí v době zvýšeného napětí mezi oběma zeměmi. Jihokorejská armáda minulý týden uvedla, že KLDR opakovaně ostřelovala oblast severně od ostrova Jeonpchjong u sporné námořní hranice s Jižní Koreou. Ta v reakci na severokorejskou dělostřeleckou palbu uspořádala vlastní palebné cvičení na moři.
Kim označil zhoršující se vztahy mezi Korejemi za "novou fázi změn" a "nevyhnutelnou realitu". Podle něj Severní Korea v žádném případě nechce jednostranně vyvolat válku na Korejském poloostrově, v případě nutnosti se jí ale nebude ani vyhýbat. Vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una Kim Jo-čong minulý týden pohrozila, že armáda v případě provokace proti KLDR okamžitě odpoví.
abl
Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze má nově tři ze čtyř andělů
Praha 8. ledna (ČTK) - Na mariánském sloupu na Staroměstském náměstí v Praze doplnili sochaři tři ze čtyř andělů. Sochy ale zatím nejsou kompletní. Chybí jim jednotlivé atributy, které získají do letošního srpna. Stejně tak musí sochaři ještě dokončit čtvrtého anděla, jehož místo zatím zůstane prázdné. Kompletně bude sloup dokončený v srpnu a na svátek Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna jej požehná pražský arcibiskup. ČTK to dnes řekl místopředseda Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu Stanislav Běhal. Původní sloup byl stržen 3. listopadu 1918. Nynější napodobenina byla na náměstí vztyčena 4. června 2020.
"Chtěli jsme využít toho, že je dnes odstraňován vánoční strom a na náměstí je potřebná technika s povolením k vjezdu a podobně. Dnes se ještě nejedná o finální instalaci, neboť andělům chybí jednotlivé atributy a ještě je třeba dodělat čtvrtou sochu. Vše bude dokončeno do srpna," řekl Běhal.
Dnes osazované tři sochy andělů jsou dílem tří různých autorů, kteří je dělali podle dochované podoby. Atributy andělů včetně křídel umělci ještě dodělávají a přibudou na sochy současně se čtvrtým andělem, kdy se jejich definitivní umístění ještě doladí.
Prázdné místo zatím zůstane na spodní části sloupu při pohledu od kostela Matky Boží před Týnem vlevo vzadu směrem k Železné ulici. Důvodem je, že socha ještě není hotová. Její původní podoba je totiž jako jediná zcela neznámá. Při svržení sloupu se jednalo o repliku, jejíž zbytky se navíc ztratily.
Mariánský sloup, jedno z prvních výrazných barokních děl v Praze, vztyčili na Staroměstském náměstí 26. září 1650, vysvěcen byl o dva roky později. Sousoší z dílny Jana Jiřího Bendla mělo připomínat záchranu Prahy před Švédy v roce 1648, kritici v něm ale v následujících staletích viděli hlavně památník protireformačního katolicismu.
O návrat pomníku usilovali od roku 1990 členové Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu. V roce 1993 zasadili do dlažby nový základní kámen a před 17 lety představili dokončenou sochu Panny Marie od sochaře Petra Váni. Nový sloup se skládá z desítek opracovaných dílů o celkové váze 118 tun. Šestimetrový a 22 tun vážící dřík sloupu je z pískovce, pro který byl Váňa v Indii. Sokl je z pískovcového bloku darovaného italským městem Vitorchiáno, sanktuárium, tedy místo pro uložení kopie deskového gotického obrazu Panny Marie Rynecké, je z mrákotínské žuly.
brn ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
