NERV: Přechod na zelenou ekonomiku v Česku vyjde na biliony korun
Praha 24. ledna (ČTK) - Přechod na zelenou ekonomiku v Česku, tedy posilování udržitelného rozvoje a snižování environmentálních rizik, vyjde do roku 2030 podle expertních studií na jeden bilion korun, do roku 2050 pak na více než tři biliony korun. Zásadní proměnu bude přitom muset provést většina tuzemských sektorů ekonomiky. Vyplývá to z návrhů prorůstových opatření, které vydala Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle rady půjde v souvislosti s posilováním zelené ekonomiky ve světě o největší převedení kapitálu na novou agendu od druhé světové války.
Zásadní změny, které budou přechod na zelenou ekonomiku provázet, přinesou podle NERV tuzemskému hospodářství řadu velkých příležitosti k rozvoji. Mezi pozitivní očekávané důsledky rada přiřadila například stabilní vývoj ekonomiky a její vyšší odolnost, možnost lepšího plánování státních i soukromých investic, pozitivní dopad na veřejné rozpočty díky větší šanci využívání zdrojů EU a následně také vyšší výběr daní.
Rada ovšem zároveň varovala před některými nedostatky ve směřování a strategiích jednotlivých ministerstev. Vyčítá jim například špatné priority, neefektivní využívání zdrojů a spolu s tím i pokles konkurenceschopnosti České republiky.
Základními body transformace na zelenou ekonomiku bude podle NERV její dekarbonizace, tedy omezení emisí, dále zavádění digitalizace a inovací v tuzemském průmyslu, modernizace v oblasti odpadového a vodního hospodářství, opatření proti znečišťování a důraz na biodiverzitu.
NERV v minulých dnech předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Návrhy se týkají trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Vláda nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období.
sip rdo
Srbští archeologové odkryli vítězný oblouk z dob Římské říše
Bělehrad 24. ledna (ČTK) - Srbským archeologům se navzdory třeskutým mrazům a silnému větru podařilo odkrýt římský vítězný oblouk ze třetího století našeho letopočtu. Jde o jednu z mála památek tohoto druhu na Balkáně, uvedla agentura Reuters.
Pozůstatky oblouku byly objeveny v prosinci na místě zaniklého římského města Viminacium nedaleko dnešního města Kostolac, asi 70 kilometrů východně od Bělehradu.
Podle hlavního archeologa Miomira Korače se objev podařil při vykopávkách na hlavní ulici Viminacia, které bylo hlavním městem římské provincie Moesie.
"Jedná se o první takový vítězný oblouk v této oblasti (...) Lze jej datovat do prvních desetiletí třetího století našeho letopočtu," řekl Korać agentuře Reuters.
Viminacium bylo rozlehlé římské město se 45.000 obyvateli, s hipodromem, opevněním, fórem, palácem, chrámy, amfiteátrem, akvadukty, lázněmi a dílnami. Existovalo mezi prvním a šestým stoletím.
"Když jsme našli čtvercové základy z mohutných vápencových kusů (...) nebylo pochyb, že se jedná o vítězný oblouk," řekl Korać.
Nalezený úlomek mramorové desky s písmeny CAES/ANTO naznačuje, že oblouk byl věnován císaři Marku Aureliu Antoniovi, známému jako Caracalla, který vládl v letech 198 až 217 našeho letopočtu.
Předpokládá se, že Caracalla byl ve Viminaciu povýšen na císaře, uvedl archeolog Mladen Jovičić. "Doufáme, že se nám podaří najít další kusy (...) Našli jsme jeden jemně opracovaný sloup, trámy, ale rádi bychom našli další nápisy na oblouku," dodal.
Vykopávky ve Viminaciu probíhají od roku 1882. Archeologové nicméně odhadují, že dosud prohledali pouze pět procent této lokality. Ta má podle nich rozlohu 450 hektarů, což je více než newyorský Central Park. Naleziště je neobvyklé také tím, že nad ním nestojí žádné moderní osídlení.
Mezi dosavadní nálezy ve Viminaciu patří dvě římské lodě, zlaté dlaždice, mince, nefritové sochy, náboženské předměty, mozaiky, fresky, zbraně a pozůstatky tří mamutů.
abl mka
DALŠÍ ZPRÁVY
