Přinášíme vám výběr z aktuálního zpravodajství České tiskové kanceláře a dalších světových agentur.
Klíčové zprávy, důležitá sdělení, očekávané události. Buďte informovaní. Sledujte náš výběr zpráv. Neunikla vám nějaká?
BBC: Právní experti vyzývají britskou vládu k zastavení dodávek zbraní Izraeli
Londýn 4. dubna (ČTK) - Trojice bývalých nejvyšších soudců a přes 600 dalších právníků, akademiků či bývalých soudců vyzvalo v dopise britského premiéra Rishiho Sunaka, aby jeho vláda přestala prodávat zbraně Izraeli. Odborníci se obávají, že Británie riskuje porušování mezinárodního práva kvůli "pravděpodobnému riziku genocidy" v Pásmu Gazy, napsal web stanice BBC. Vyzývají rovněž k práci na vyhlášení trvalého příměří v Gaze a zavedení sankcí na jednotlivce, kteří svými prohlášeními mohli genocidu Palestinců podporovat.
Izrael z genocidy obvinila mimo jiné Jihoafrická republika (JAR) a jejím podnětem se zabývá Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Argumentaci JAR podpořilo například Jordánsko nebo Bolívie. Izrael obvinění odmítá a tribunál v Haagu ve věci zatím nerozhodl, vydal jen nařízení, jímž Izraeli nařídil zajistit humanitární pomoc do Pásma Gazy.
Britští bývalí soudci a právníci, stejně jako ICJ, citují z řady zpráv organizací OSN, které dlouhodobě upozorňují na katastrofální humanitární situaci v Pásmu Gazy a varují před jejím dalším zhoršením v případě, že Izrael zahájí avizovanou invazi do města Rafáh na jihu oblasti. Bývalými nejvyššími soudci, kteří dopis podepsali, jsou Brenda Haleová, Nicholas Wilson a Jonathan Sumption.
Nedávný průzkum veřejného mínění agentury YouGov zjistil, že většina britských voličů (56 procent) podporuje zákaz britského exportu zbraní do Izraele, napsal deník The Guardian. Odpor vůči vývozu je patrný především mezi voliči Labouristické strany (71 procent je pro zákaz) a Liberálních demokratů (70 procent je pro zákaz). Mezi voliči vládních konzervativců zákaz podporuje 38 procent.
Průzkum agentura provedla ještě před izraelským zásahem humanitárního konvoje organizace World Central Kitchen (WCK), při němž tento týden zemřelo sedm humanitárních pracovníků včetně Britů. Incident, za který se přední izraelští představitelé omluvili, vyvolal ostrou reakci západních partnerů Izraele. Britský premiér Sunak vyzval k "důkladnému, transparentnímu a nezávislému vyšetřování" a uvedl, že v Pásmu Gazy "přišlo o život příliš mnoho humanitárních pracovníků a běžných civilistů a že situace je čím dál více neúnosná".
Británie prodává Izraeli méně vojenského materiálu než Itálie či Německo a výrazně méně než Spojené státy. Ministr obrany Grant Shapps britský export označil za "relativně malý" - za rok 2022 v hodnotě 42 milionů liber (asi 1,2 miliardy korun). A premiér Sunak v úterý řekl, že Británie je při udělování licencí k prodeji zbraní "velice opatrná".
Právníci argumentují, že "existují hranice toho, co lidé mohou dělat, i v sebeobraně". Bývalý soudce Sumption stanici BBC Radio 4 řekl, že válečné mezinárodní právo nestanoví, že by se státy mohly chovat jakkoliv, i když byly "jakkoliv hrozivě" vyprovokovány, nebo napadeny. "Neznamená to, že můžete zabíjet nevinné civilisty a děti, útočit na konvoje s humanitární pomocí, odebírat víza humanitárním pracovníkům. Neznamená to, že můžete strávit dva týdny srovnáváním nemocnic se zemí," dodal Sumption.
Izrael k operaci v Pásmu Gazy přiměly loni v říjnu teroristické útoky palestinského hnutí Hamás, který 7. října v jižním Izraeli zabil téměř 1200 lidí. Dalších 250 osob palestinští ozbrojenci unesli do Gazy. Boje v Pásmu Gazy si podle tamních úřadů ovládaných Hamásem vyžádaly životy nejméně 33.037 Palestinců, z toho většinou civilistů. Údaje zahrnují i bojovníky Hamásu, jichž podle Izraele jeho armáda zabila na 13.000.
vdv nob
DALŠÍ ZPRÁVY
