Evropská komise chce zavést povinnou výrobu nedostatkových produktů v době krize
Brusel 19. září (zpravodaj ČTK) - Evropské firmy by mohly být v případě krizí podobných těm způsobeným pandemií covidu-19 či válkou na Ukrajině nuceny upřednostnit výrobu nedostatkových strategických produktů. Počítá s tím návrh pravidel pro ochranu jednotného trhu v nouzových situacích, který dnes představila Evropská komise (EK). Diplomaté očekávají, že pravidla posilující v případě krizí pravomoci Bruselu narazí na odpor některých států či firem.
Komise návrhem reaguje na nedostatek některých léků, ochranných pomůcek či surovin, s nimiž se Evropská unie potýkala zejména kvůli omezení dodávek za pandemické krize.
"Musíme zajistit, aby náš jednotný trh fungoval vždy, i v krizových dobách. Musíme jej posílit. Potřebujeme nové nástroje, které nám umožní reagovat rychle a kolektivně," řekla dnes k navrhované normě místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová.
Komise by podle návrhu v koordinaci s členskými státy měla monitorovat situaci na jednotném trhu. V případě hrozícího nedostatku strategicky důležitých surovin či produktů by komise mohla státy vyzvat k vytváření zásob. Pravidla počítají také s jednodušším přidělováním veřejných zakázek týkajících se nedostatkového zboží či urychleným uváděním výrobků na trh pomocí rychlejšího procesu testování a akreditace.
Pokud by hrozila zcela mimořádná situace, může komise vyzvat firmy k tomu, aby přijímaly přednostní zakázky na potřebné produkty. "Společnosti musí buď vyhovět, nebo vysvětlit, jaké závažné důvody mají pro odmítnutí," uvedla komise v návrhu.
Rozhodovat o tom, zda a v jaké podobě EU pravidla přijme, budou v příštích měsících členské země a Evropský parlament. Někteří diplomaté už teď podotýkají, že členské země většinou nemají chuť předávat komisi více pravomocí, než považují za nutné. Očekává se také, že budou chtít do návrhu promluvit zástupci firem.
Například lobbistická skupina BusinessEurope monitoring trhu i navržená opatření podle agentury Reuters kritizovala jako "porušení principů přiměřenosti a nutnosti".
Petr Kupec spr
U Tel Avivu našli neporušený hrob starý 3300 let
Tel Aviv 19. září (ČTK) - Jižně od Tel Avivu byl objeven dosud neporušený hrob z doby, kdy Egyptu vládl faraon Ramesse II., tedy z doby před 3300 let. Egypťané tehdy ovládali i území dnešního Izraele. Uvnitř byly desítky hliněných nádob, poháry, lampy, hroty šípů i bronzová kopí. O nálezu v neděli informoval izraelský úřad pro staré památky (IAA).
Na hrobku se přišlo při přípravách stavby nového parku v kibucu Palmachim, když buldozer 13. září narazil na kámen, který byl součástí stropu hrobu.
Odborník na dějiny doby bronzové Eli Jannai řekl, že do té doby hrob nebyl vykraden, ale vypadá to, že po odhalení nálezu na místě někdo kopal a část předmětů odnesl. IAA zahájil vyšetřování.
Většina předmětů na místě zůstala. Do hrobu byly vloženy, aby sloužily mrtvému v posmrtném životě. Mezi amforami byly misky různých tvarů, náčiní na vaření a olejové lampy. Našly se také malé schránky s vzácným obsahem, přivezeným ze Sidonu a Tyru - dnešních libanonských měst Sajdá a Súr.
"Je to objev, jaký uděláte jednou za život, něco ve stylu Indiana Jonese. Prostor s nádobami, jichž se nikdo nedotkl 3300 let. Z období pozdní doby bronzové, přesně z doby známého Ramesse II. Hrob poskytuje jasnou představu o pohřebních zvyklostech v pozdní době bronzové," řekl Jannai.
Ramessovi II. se připisuje rozšíření egyptské říše na severu na území dnešní Sýrie a na jihu dnešního Súdánu. Takže objevený hrob se dá datovat do doby, kdy na místě vládl Egypt.
Byl vyhlouben do země ve tvaru čtverce s pilířem, který podpíral strop. Na rozdíl od jiných hrobů, jež se našly v okolí dříve, tento podle Jannaie zřejmě sloužil rodině nebo klanu. Ostatky těl jsou ve špatném stavu, což brání odebrání DNA a její analýze.
Jannai se domnívá, že to byli místní lidé, kteří žili na pobřeží a udržovali obchodní kontakty s Kyprem, Libanonem a Sýrií. K jakému osídlení ale patřili, není jasné, podle Jannaiho mohlo místo zaniknout v moři. Lidé z pobřeží podle něj vyplouvali z "pirátských" přístavů zřizovaných u ústí toku Sorek.
Předpokládá se, že se menší obchodníci vyhýbali velkým přístavům, jako je Jaffa nebo Aškelon, kde působili významní obchodníci, kteří by od nich vymáhali poplatky. Není tedy vyloučeno, že tento nedotčený hrob byl hrobkou oněch "pirátů" anebo někoho, kdo od nich získal předměty určené k posmrtnému životu.
sva jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
