Sovereign Unc.

Světová banka čeká letos zpomalení globálního růstu na 2,4 procenta

Washington 9. ledna (ČTK) - Globální ekonomický růst v letošním roce třetím rokem za sebou zpomalí, což prodlouží chudobu a zvýší zadlužení mnoha rozvojových zemí. Uvedla to Světová banka (SB) ve své nejnovější zprávě Global Economic Prospects. Hrubý domácí produkt (HDP) se má v letošním roce zvýšit o 2,4 procenta po loňském růstu o 2,6 procenta. Bez započtení pandemického poklesu v roce 2020 bude letošní růst nejslabší od globální finanční krize v roce 2009. V roce 2025 by měl růst mírně zrychlit na 2,7 procenta. Ještě loni však SB čekala v roce 2025 zvýšení HDP o tři procenta. V roce 2022 globální ekonomika vzrostla o tři procenta. V roce 2021, kdy ekonomika oživila v souvislosti s ukončením pandemie, stoupla o 6,2 procenta. SB upozornila, že první polovina dekády, která začala v roce 2020, se nyní jeví jako nejhorší polovina desetiletí za posledních 30 let. Toto období negativně poznamenala pandemie nemoci covid-19, válka na Ukrajině a prudké zrychlení inflace a růst úrokových sazeb. Růst v období let 2020 až 2024 bude slabší než v období kolem globální finanční krize z let 2008 a 2009, asijské finanční krize na konci 90. let minulého století a v době útlumu na počátku tisíciletí. Cílem SB je ukončit extrémní chudobu do roku 2030. Nyní se však zdá být tento cíl nedosažitelný, protože hospodářskou aktivitu brzdí geopolitické konflikty. "Pokud nedojde k výrazné korekci, budou 20. léta 21. století desetiletím promarněných příležitostí," uvedl hlavní ekonom SB Indermit Gill. Dodal, že v blízké budoucnosti zůstane růst slabý, což způsobí, že mnoho rozvojových zemí, zvláště těch nejchudších, uvízne pasti kvůli paralyzující úrovni zadlužení a nedostatečnému přístupu k potravinám pro téměř každého třetího člověka. Americká ekonomika podle SB loni vzrostla o 2,5 procenta, což je o 1,4 procentního bodu více, než čekala banka loni v červnu. V letošním roce však má růst HDP zpomalit na 1,6 procenta, protože restriktivní měnová politika omezuje aktivitu. Odhad je však dvojnásobný ve srovnání s červnovou prognózou. Situace v eurozóně je horší. Loni tam HDP kvůli vysokým cenám energií stoupl jen o 0,4 procenta a letos má zrychlit na 0,7 procenta. Kvůli přísnějším úvěrovým podmínkám však SB svůj letošní výhled pro eurozónu zhoršila o 0,6 procentního bodu. Ekonomika Číny má letos vzrůst o 4,5 procenta, což je nejpomalejší tempo za tři desetiletí vyjma let 2020 a 2022, které negativně poznamenala pandemie. SB svůj výhled snížila o 0,1 procentního bodu kvůli slabším výdajům spotřebitelů v souvislosti s otřesy na realitním trhu. Příští rok má růst dále zpomalit na 4,3 procenta. Rozvíjející se a rozvojové ekonomiky jako skupina mají letos vzrůst o 3,9 procenta po růstu o čtyři procenta v roce 2023. Toto tempo nestačí k tomu, aby se rostoucí populace těchto zemí vymanila z chudoby. Podle SB do konce letošního roku budou lidé v zhruba jedné ze čtyř rozvojových zemí a ve 40 procentech zemí s nízkými příjmy chudší, než byli v roce 2019, tedy před pandemií. irl jd

Nezaměstnanost v ČR v prosinci vzrostla, podle analytiků kvůli sezoně

Praha 9. ledna (ČTK) - Nezaměstnanost v Česku v prosinci vzrostla na 3,7 procenta z listopadových 3,5 procenta. Počet lidí bez práce se od října zvýšil a volných míst ubylo, poprvé od loňského ledna tak bylo více registrovaných uchazečů o zaměstnání než volných míst. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle analytiků stojí za zvýšením nezaměstnanosti především sezonní vlivy. Ty se projeví i v lednu, kdy analytici čekají zvýšení nezaměstnanosti ke čtyřem procentům. Napětí na trhu práce ale podle nich potrvá nadále. Lidí bez práce bylo na konci prosince 279.227, proti předchozímu měsíci jich přibylo 16.000. Počet volných míst klesl o 7000 na 271.789. V prosinci 2022 byl podíl nezaměstnaných stejný jako loni. Bez práce bylo tehdy 271.803 lidí a volných míst 288.647. Nejvyšší nezaměstnanost má Ústecký kraj, v prosinci tam činila 5,7 procenta. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných byl v prosinci v Praze, kde činil 2,8 procenta. Podle analytiků je nezaměstnanost navzdory slabému hospodářskému vývoji země nízká a za jejím prosincovým zvýšením stojí hlavně sezonní vlivy. Podle generálního ředitele společnosti Randstad ČR Martina Jánského se ale do určité míry projevilo i ochlazení spotřebitelské poptávky. "Češi vloni méně utráceli, což se projevilo na nižším zájmu podniků o nábor sezonních pracovníků, který v závěru roku jinak tradičně registrujeme v retailu, e-commerce nebo logistice. I jejich poptávka byla v tomto případě nižší než v minulosti," uvedl. Přestože počet uchazečů o práci poprvé od loňského ledna překročil počet volných pracovních míst, podle ekonoma Deloitte Václava Frančeho to neznamená zásadní změnu situace na trhu práce. "Pokud uvážíme dosažitelné nezaměstnané, pořád jich je méně než volných pracovních míst," podotkl. "Vidíme, že firmy hlavně v průmyslu opatrně propouštějí. Na druhou stranu, propuštění zaměstnanci v současné situaci nebudou mít problém si najít novou práci jinde v ekonomice," míní. Ze strany zaměstnavatelů stále přetrvává zájem o zaměstnance převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících. Na přibližně tři čtvrtiny volných míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, dvě třetiny pak jsou místa vhodná i pro cizince. Bez práce jsou nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním. Průměrný věk nezaměstnaných byl v prosinci 42,8 roku. Od napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022 do konce loňského roku získalo v Česku práci 352.016 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Někteří z nich se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci prosince 2023 jich na území ČR pracovalo 122.283. Nejčastěji Ukrajinci pracují jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. Nezaměstnanost v Česku dlouhodobě patří mezi nejnižší v Evropské unii. Podle dnešních údajů Eurostatu mělo Česko v listopadu nejnižší míru nezaměstnanosti, když činila 2,4 procenta. Průměr EU byl 5,9 procenta. Eurostat používá pro měření nezaměstnanosti jinou metodiku než Úřad práce ČR. str mha