Macron vyzval k desetiprocentnímu snížení běžné spotřeby energií
Paříž 5. září (ČTK) - V případě nedostatku plynu letos v zimě v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se Německo a Francie vzájemně podpoří. Prohlásil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem. Podle Macrona je nejlepší energií ta, kterou Francouzi nespotřebují. V této souvislosti vyzval k desetiprocentnímu snížení běžné spotřeby energií.
"Německo potřebuje náš plyn a my potřebujeme elektřinu ze zbytku Evropy, zejména z Německa," uvedl Macron podle agentury Reuters. Dodal, že Francie podporuje společný nákup plynu na evropské úrovni.
Francie rovněž podle Macrona podporuje zastropování ceny ruského plynu přenášeného plynovody. Právě to je jedním z návrhů Evropské komise na zmírnění současné energetické krize, o kterém dnes hovořila šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. "Jestliže komise navrhne zastropovat cenu plynu přenášeného plynovody z Ruska, Francie podpoří takové opatření, které bude v souladu se sankční politikou a snížením cen," uvedl francouzský prezident na tiskové konferenci.
Macron dodal, že trh s elektřinou v Evropské unii je třeba ve střednědobém horizontu reformovat s cílem zajistit, aby ceny byly více v souladu se skutečnými výrobními náklady. Podle současných pravidel v EU cenu elektřiny na trhu určuje ta nejdražší elektrárna, to znamená plynová.
Francie chce rozvíjet všechna energetická propojení, která "dávají smysl", dodal Macron. Nevidí nicméně potřebu zvyšovat kapacitu plynovodů mezi Španělskem a Francií. V posledních týdnech podle něj plynovody mezi Španělskem a Francií fungovaly jen z poloviny své kapacity a zejména ve směru do Španělska.
Jak francouzský prezident v souvislosti se svou výzvou týkající se snížení spotřeby energií v následujících týdnech a měsících uvedl, jde o krok, který by měl předejít riziku "přidělování energie" a přerušení dodávek. Varoval, že pokud nebude dobrovolné úsilí dostatečné, bude nutné zvážit vynucené úspory energie. Odborníci nyní připravují plány možných energetických přídělů, "pro případ, že by to bylo potřeba", řekl. Přerušení dodávek by byla "ta poslední možnost", dodal. Francouzi by podle něj měli šetřit energií mimo jiné tím, že ztlumí topení či klimatizaci.
tes jrm
V Praze 6 dnes odhalili pamětní desku režisérovi Jiřímu Menzelovi
Praha 5. září (ČTK) - V Praze dnes odhalili pamětní desku věnovanou režisérovi Jiřímu Menzelovi. Plaketa je na domě v ulici Na Valech 283 v Praze 6, kde umělec žil od roku 1996. Autory plakety jsou Jan Dvořák a Radko Šťastný. Představitel československé filmové nové vlny a držitel Oscara Menzel, který se věnoval zvláště filmové a divadelní režii, zemřel ve věku 82 let v září roku 2020.
Na pamětní desce je portrét režiséra a silueta Oscara. Cenu, kterou uděluje americká Akademie filmového umění a věd, Menzel obdržel v roce 1967 za snímek Ostře sledované vlaky, který natočil podle románu Bohumila Hrabala. "Při výběru (konečného návrhu plakety) jsme neměli jakéhokoliv sporu. Pro mě je to (na podobizně na pamětní desce) ten Jirka, jak já ho znám. A ten Oscar tam mi přišel důležitý," řekla režisérova manželka Olga Menzelová, která zasedla v porotě soutěže.
Návrh Dvořáka a Šťastného uspěl ve výběrovém řízení, které vyhlásila Praha 6. Komise vybírala vítězný návrh z pěti. Realizace pamětní desky stála šestou pražskou městskou část podle mluvčího radnice Jiřího Hannicha asi 120.000 korun.
Menzel se narodil 23. února 1938 v rodině publicisty, spisovatele a dramaturga animovaných filmů Josefa Menzela. Na pražské Filmové a televizní fakultě (FAMU) studoval v letech 1958 až 1962 u Otakara Vávry v ročníku mimo jiné s Věrou Chytilovou a Evaldem Schormem.
Menzelovou první samostatnou profesionální režií byla adaptace Hrabalovy povídky Smrt pana Baltazara ve filmu Perličky na dně z roku 1965. Následovaly „hrabalovské“ filmy jako Skřivánci na niti, Postřižiny, Slavnosti sněženek nebo Obsluhoval jsem anglického krále a komediální snímky jako Na samotě u lesa nebo Vesničko má středisková. Poslední film natočil Menzel v roce 2013, a to komedii Donšajni.
V roce 1996 dostal Menzel za dlouholetý umělecký přínos českému filmu Českého lva, v roce 2003 na Filmovém festivalu v Karlových Varech cenu za celoživotní dílo a v září 2019 se stal čestným občanem hlavního města Prahy. Průkopník české filmové nové vlny obdržel mimo jiné Cenu Vladislava Vančury, medaili Za zásluhy a oceňovaný byl rovněž v zahraničí.
mlg jw
DALŠÍ ZPRÁVY
