Veletrh Antique se zaměří na využití starožitností jako investic
Praha 20. dubna (ČTK) - Na Novoměstské radnici v Praze dnes začne čtyřdenní prodejní veletrh starožitností Antique. Přehlídka starožitných předmětů se tentokrát zaměří na téma využití starožitností jako bezpečného uložení hodnot. Experti doporučují zejména investice do stříbrných uměleckých předmětů a historického porcelánu.
"Ceny starožitných šperků jdou v posledních letech nahoru nenápadně. Cena zlata narůstá pomalu a ceny stříbra se zatím příliš nevychýlily, takže u cen šperků se zatím ještě příliš neprojevují nárůsty cen," uvedla Simona Šustková, viceprezidentka pořádající Asociace starožitníků. Za nejlepší investici považuje stříbrné předměty.
"Co se týká cen vzácného porcelánu z našich nejstarších porcelánek či kvalitního uměleckého porcelánu z továren v Míšni, ve Vídni či v Sevres, ceny jsou po covidovém poklesu na nižší úrovni, než tomu bylo před deseti lety. Totéž se dá říct o vzácném starožitném skle. Z toho vyplývá jediné, je vhodná doba nakoupit," doporučila expertka.
Prodeje zlatých a stříbrných sběratelských mincí a medailí naopak podle odborníků nyní atakují aukční rekordy. Sběratelská cena této komodity společně s cenou drahého kovu vzbuzuje zřejmě v lidech jistotu. U ostatních starožitností nabízených v obchodech se prodeje pohybují v lepších průměrech, trh se po covidových uzavírkách obchodů oživil.
Starožitnosti jsou podle odborníků vhodným prostředkem pro bezpečné investice. I když se jejich cena v krátkodobém pohledu může vychýlit i a dočasně klesnout, ve středně a dlouhodobém horizontu je investice do starožitností jistotou. Počet obchodovatelných památek klesá s tím, jak se jednotlivé starožitné předměty dostávají do sbírek muzeí a jiných veřejných institucí.
Na veletrhu Antique své exponáty představují předem registrovaní vystavovatelé z řad českých starožitníků. Asociace starožitníků ho pořádá dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Návštěvnost veletrhu se za rok pohybuje kolem 15.000 lidí, předpokládaný obrat je mezi 30 a 50 miliony korun za jeden veletrh. Návštěvníky z velké části tvoří laická veřejnost, jíž může veletrh pomoci mapovat český trh se starožitnostmi a získat orientaci v jejich cenách.
hrm ptd
Nálezce velkého pokladu ze 17. století u Jevíčka dostane od kraje 560.000 Kč
Pardubice 19. dubna (ČTK) - Nálezci pokladu stříbrných a zlatých mincí ze 17. století, který byl zakopaný u obce Vysoká u Jevíčka na Svitavsku, zaplatí Pardubický kraj 560.000 korun. Jde o největší známý a dochovaný poklad mincí z tohoto období na historickém území Moravy. Částku ještě musí schválit v červnu zastupitelé, uvedl kraj v tiskové zprávě.
"Zákonné nálezné se vypočítává maximálně jako hodnota drahých kovů, což může být pro nálezce demotivační, rozhodli jsme se v tomto mimořádném případu nálezce ocenit darem Pardubického kraje, který zohlední kulturně historickou hodnotu nálezu," řekl řekl náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj).
Poklad nálezce objevil náhodou 8. července 2020. Našel v zemině rozryté divokou zvěří 227 mincí. Vše ještě téhož dne ohlásil archeologickému oddělení Regionálního muzea v Litomyšli, které hned zahájilo záchranný výzkum. Zapojili se i spolupracovníci muzea s detektory, kteří identifikovali dvě místa s největší koncentrací mincí.
Nakonec se povedlo shromáždit 7099 mincí. Nejstarší byl polský půlgroš Vladislava II. Jagella z let 1431 až 1434. Drtivá většina mincí pochází z konce 16. století až z 60. let 17. století. Nejmladší mince jsou z roku 1671. Nález obsahoval obchodní i běžné oběhové mince.
Dukáty a tolary měly velkou kupní sílu, obyčejný člověk s nimi přišel do styku málokdy. Pocházejí většinou ze severní Itálie, Nizozemska, Německa. Zlatých dukátů bylo 12, stříbrných tolarových mincí 36, půltolarových 12. Většinu pokladu pak tvoří drobné mince používané k běžnému platebnímu styku. Pocházejí především z českých a rakouských zemí.
"Celkově by se v 17. století dalo za tento poklad koupit buď přibližně 25 tažných koní nebo 70 krav, 280 ovcí či 1500 hus. Poklad se stal součástí sbírek Regionálního muzea v Litomyšli. V současné době je ještě zpracováván v Moravském zemském muzeu v Brně a brzy o něm vyjde kniha," uvedla Zuzana Nováková z tiskového odboru kraje.
jlc kš
DALŠÍ ZPRÁVY
