Konference zaštítěné odkazem Havla a Albrightové řeší válku i krizi energií
Praha 13. října (ČTK) - Odkaz bývalého prezidenta Václava Havla a jeho přínos pro řešení současných problémů chce přiblížit série mezinárodních konferencí ve 21 městech Evropy a USA. Od počátku května do konce listopadu je pořádají Knihovna Václava Havla a Česká centra u příležitosti předsednictví České republiky v Radě EU. Tématem diskusí jsou další směřování Evropy, její bezpečnost v době ruské agrese na Ukrajině, řešení energetické a environmentální krize, fake news nebo nová média. ČTK to dnes sdělila mluvčí Českých center Petra Jungwirthová.
Konference pod názvem Evropské dialogy Václava Havla a Transatlantické dialogy Havel-Albrightová připomínají také letos zesnulou českou rodačku a bývalou americkou ministryni zahraničí Madeleine Albrightovou. "Mottem českého předsednictví v Radě EU je Havlovo 'Evropa jako úkol'. V jeho rámci jsme si společně s Českými centry předsevzali přiblížit odkaz Václava Havla a jeho naléhavost pro řešení současných problémů především mladým divákům v celé řadě evropských i mimoevropských měst," uvedl Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, který Evropské dialogy na většině míst uvádí a moderuje.
V květnu a červnu ještě před počátkem českého předsednictví v EU se první ze série konferencí uskutečnily v Bukurešti, Praze, Brně, Plzni a Bratislavě. Na podzim následují další evropské i mimoevropské destinace jako Sofie, Waterville v americkém státě Maine, Varšava, Haag, Paříž, Londýn, Cardiff, Madrid, Tbilisi, Brusel, Mnichov, Berlín, Atény nebo Káhira.
Konferencí se účastní například američtí historici Timothy Snyder a Marci Shoreová, polský publicista a historik Adam Michnik či francouzský politolog a historik Jacques Rupnik. Českou republiku reprezentují Michael Žantovský, právník a sociolog Jiří Přibáň, spisovatelka Radka Denemarková a další.
Evropské dialogy Václava Havla hostí i města, kde Česká centra zaměřená na šíření české kultury v zahraničí nemají zastoupení, například ve velšském Cardiffu. Konference mají podporu zastupitelských úřadů ČR a místních vzdělávacích a kulturních institucí.
hrm dvd rot
V Británii chce nový poradní orgán prosadit návrat soch z Akropole do Řecka
Londýn 13. října (ČTK) - V Británii vznikl nový poradní orgán, který chce pomoci prosadit návrat antických soch z chrámu na aténské Akropoli do Řecka. Vést ho bude bývalý ministr kultury Ed Vaizey, uvedl server BBC. Sochy, které v 19. století z Atén odvezl tehdejší britský velvyslanec lord Elgin, jsou nyní ve sbírkách Britského muzea. Řecko dlouhodobě bojuje za to, aby se vrátily na své původní místo.
Novou iniciativu s názvem Parthenon Project (Projekt Parthenón) založil řecký podnikatel John Lefas a získal pro ni vysoce postavené současné i bývalé politiky i další známá jména. Kromě bývalého ministra kultury Vaizeyho ve vedení zasednou například členové horní komory parlamentu za Konzervativní stranu Michael Dobbs a Catherine Meyerová, herec Stephen Fry nebo novinářka Sarah Baxterová.
Britská vláda zatím nijak nezměnila svůj postoj, že sochy z Parthenónu do Řecka vracet nehodlá. Potvrdila to i premiéra Liz Trussová. Horní komora parlamentu má dnes projednávat návrh zákona, který se týká zákazu muzejním institucím zbavovat se předmětů ze sbírek. Týká se tak tedy i antických soch ve sbírkách Britského muzea.
Iniciativa Project Parthenon ale argumentuje veřejným míněním. Podle nového průzkumu si 54 procent Britů myslí, že by se sochy odvezené lordem Elginem měly vrátit do Řecka, proti je pouze 16 procent oslovených. Příznivci návratu soch se podle průzkumu většinou domnívají, že umělecká díla Řecku po právu patří.
"Jsem si jistý, že dohoda je možná. Podpora pro návrat soch mezi veřejností a zejména mezi konzervativními voliči je zřejmá," uvedl Vaizey. Podle něj by proto bylo v nejlepším zájmu vlády i Britského muzea, aby o návratu začaly jednat.
Řecko se snaží získat zpět soubor soch z aténského chrámu Parthenón posledních 190 let. Na začátku 19. století díla odvezl z Atén tehdejší britský velvyslanec v Cařihradu (dnešní Istanbul) Thomas Bruce, hrabě z Elginu. Dostal k tomu povolení Osmanské říše, pod níž tehdy řecká metropole spadala.
lep jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
