Japonsko podle premiéra zváží možnou výstavbu jaderných elektráren nové generace
Tokio 24. srpna (ČTK) - Japonsko je připraveno obnovit činnost dalších jaderných elektráren, jejichž provoz byl pozastaven po havárii jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011, a zváží vývoj jaderných reaktorů nové generace. Podle agentury Reuters to dnes uvedl japonský premiér Fumio Kišida.
Kišidovo oznámení, podle nějž chce japonská vláda rovněž zvážit prodloužení životnosti stávajících jaderných reaktorů, ukazuje, jak ukrajinská krize a rostoucí ceny energií mění názory veřejnosti i politiků ve prospěch jaderné energetiky, podotýká Reuters.
Zemětřesení následované cunami způsobilo v březnu 2011 ve Fukušimě největší nukleární katastrofu od havárie ukrajinské jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986. Po neštěstí, které bylo provázeno rozsáhlým únikem radiace, byl zastaven provoz všech japonských jaderných elektráren kvůli bezpečnostním prověrkám.
Japonští vládní úředníci se dnes sešli, aby vypracovali plán takzvané zelené transformace, jejímž cílem jsou změny třetí největší světové ekonomiky, aby splňovala ekologické cíle. Jaderná energetika, která byla po havárii ve Fukušimě japonskou veřejností odmítána, by se podle názoru některých členů vlády nyní měla stát součástí této transformace.
Zpřísněné bezpečnostní požadavky v současnosti splňuje v Japonsku 17 jaderných reaktorů, z nichž deset bylo již restartováno. Podle premiéra Kišidy udělá Japonsko maximum pro to, aby bylo do sítě zapojeno i dalších sedm. Japonská vláda již minulý měsíc vyjádřila naději, že bude moci včas restartovat více jaderných reaktorů, aby předešla možnému nedostatku elektřiny v zimních měsících.
Premiér Kišida dnes prohlásil, že vláda se bude rovněž zabývat možností prodloužení životnosti existujících reaktorů. Podle japonských médií by se takové prodloužení dalo mimo jiné zdůvodnit dobou, kdy zůstávaly reaktory odpojeny. V případě některých elektráren se jednalo o několik let.
lcm mka
Muzejníci se dnes v Praze budou zabývat vztahem muzeí a nových technologií
Praha 24. srpna (ČTK) - V Praze dnes pokračuje jednání delegátů 26. generální konference Mezinárodní rady muzeí. Dnešek je posledním dnem panelových diskusí, odborníci se v nich budou věnovat tématu muzea a nové technologie. Do Česka přijelo na konferenci, která se koná vždy jednou za tři roky, přes 3000 muzejníků z celého světa. Týdenní setkání by mělo vyústit v přijetí nové definice muzea, tak jak to bylo předjednáno již na minulé konferenci v Kjótu.
Dnes také pořadatelé pražské konference předají v Národním muzeu pořadatelskou vlajku svým nástupcům. V roce 2025 se další generální konference má konat ve Spojených arabských emirátech.
"Muzeum je nezisková, permanentně působící instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, odborně zpracovává, zprostředkovává a vystavuje hmotné a nehmotné dědictví lidstva a jeho životního prostředí za účelem vzdělávání, studia a potěšení," stojí v současně platné definici muzea podle ICOM. Na tuto definici se odkazuje celá řada dokumentů, počínaje mezinárodně platným Doporučením na ochranu a podporu muzeí a sbírek, jejich rozmanitosti a jejich úlohy ve společnosti (UNESCO) až po nejrůznější národní a regionální legislativy po celém světě.
Protože se muzejní svět vyvíjí, mnozí muzejní pracovníci se shodli, že definice neodráží dostatečně aktuální podobu a fungování muzeí. Na generální konferenci ICOM v roce 2016 v Miláně bylo rozhodnuto, že se připraví muzejní definice v novém znění. Mezi 250 návrhy se nejčastěji opakují slova dialog, diskuse, pluralita hlasů, výměna idejí, socializace, edukace, rovnoprávnost či proces. Muzejníci z Jemenu a Slovenska uvedli v první větě návrhu definice popis toho, co muzeum není: "místem sběru starých věcí".
Novou definici muzea by měli organizátoři pražské konference představit na bilanční tiskové konferenci, která se bude konat ve čtvrtek na ministerstvu kultury.
hrm rot
DALŠÍ ZPRÁVY
