Dav v Nigeru zaútočil na francouzskou ambasádu a mával ruskými vlajkami
Niamey/Paříž 30. července (ČTK) -Tisíce stoupenců junty, která tento týden provedla v Nigeru převrat, dnes pochodovaly ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovaly protifrancouzská hesla a jméno ruského prezidenta Vladimira Putina. Dav podle agentury AP následně zapálil dveře francouzské ambasády, než jej bezpečnostní složky rozehnaly slzným plynem. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že "nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům" v Nigeru a "okamžitě a nekompromisně" na něj odpoví.
Demonstranti pochodovali ke vstupní bráně ambasády a zapálili dveře, řekl AP svědek. Incident je také na videu, které koluje na sociálních sítích.
Francouzský prezident Macron útok ostře odsoudil a uvedl, že bude reagovat. "Každý, kdo zaútočí na francouzské občany, armádu, diplomaty nebo francouzské základny, se dočká okamžité a nekompromisní odvety Francie. Prezident republiky nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům," oznámil Elysejský palác.
Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina již působí v sousedním Mali a Putin by rád ruský vliv v Africe rozšířil. Zatím však není jasné, zda se nigerská junta přikloní k Moskvě, nebo se bude držet západních partnerů, píše AP.
Vzbouřenci uvedli, že prezidenta Mohameda Bazouma, který byl zvolen před dvěma lety v prvním pokojném a demokratickém předání moci v Nigeru od získání nezávislosti na Francii, svrhli proto, že nebyl schopen zabránit rostoucímu džihádistickému násilí. Někteří analytici a Nigerijci však tvrdí, že je to jen záminka a ve skutečnosti jde o pouze o mocenský souboj. Bezpečnostní situace v Nigeru je sice neutěšená, ale není tak špatná jako v sousedním Burkina Fasu nebo Mali, které rovněž bojují proti radikálům napojeným na teroristické skupiny Al-Káida a Islámský stát. Zároveň byl Niger dosud považován za posledního spolehlivého partnera Západu v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu, píše AP s tím, že Západ v oblasti s Ruskem soupeří o vliv v boji proti extremistům.
Francie má v Nigeru 1500 vojáků, kteří vedou společné operace s Nigerijci. Spojené státy a další evropské země také pomáhají s výcvikem tamních sil. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v sobotu oznámil, že Evropská unie kvůli převratu pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem. Rozvojovou a další finanční pomoc Nigeru v sobotu pozastavila také Paříž. Africká unie (AU) mezitím vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.
ngl jd
Ve Středoafrické republice se hlasuje o nové ústavě, opozice to bojkotuje
Bangui 30. července (ČTK) - Ve Středoafrické republice se dnes koná referendum o nové ústavě, která by zrušila omezení funkčního období prezidenta a umožnila tak hlavě státu Faustin-Archangeovi Touadérovi v roce 2025 kandidovat na prezidenta potřetí, informuje agentura Reuters. Opozice tvrdí, že prezident chce ve funkci zůstat do smrti a vyzvala k bojkotu hlasování. Referendum podporuje ruská žoldnéřská Wagnerova skupina, která má ve Středoafrické republice obchodní zájmy a kterou tam prezident pozval v roce 2018.
Touadéra byl poprvé zvolen v roce 2016 na pět let a v roce 2020 byl znovuzvolen, což mělo být jeho poslední funkční období. Nová ústava by tento limit zrušila a zároveň by mandát prezidenta prodloužila z pěti na sedm let.
Podle reportéra agentury Reuters byla dnes ráno ve volební místnosti na severním předměstí hlavního města Bangui účast nízká, ve frontě byly asi dvě desítky voličů.
"Doufám, že moji přátelé přijdou hromadně volit. To, co si opravdu přeji, je stabilita, aby s země rozvíjela," řekl učitel Laurent Ngombe, který byl mezi prvními voliči. Stoupenci prezidenta podle BBC argumentují tím, že omezení funkčních období prezidenta jsou v této části Afriky neobvyklá a že změna ústavy pomůže zajistit stabilitu.
Vnitrozemská země, která je velká zhruba jako Francie a má přibližně 5,5 milionu obyvatel, je bohatá na nerostné suroviny včetně zlata, diamantů a dřeva. Od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 byla svědkem četných vln nestability, včetně převratů a povstání.
Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina má ve Středoafrické republice od roku 2018 nejméně 1000 příslušníků a obchoduje tam s nerostnými surovinami a se dřevem, píše BBC. Pozvána tam byla na žádost prezidenta, aby pomáhala armádě v boji proti rebelům. Podle šéfa skupiny Jevgenije Prigožina do země před referendem "v rámci plánované rotace" přijely stovky wagnerovců, uvedl web Afrique Media. "Kontrolujeme území Středoafrické republiky a jsme přesvědčeni, že gangy nebudou moci obtěžovat obyvatelstvo," uvedl Prigožin podle webu. Začátkem tohoto týdne byl Prigožin vyfotografován, jak si na rusko-africkém summitu v Petrohradě potřásá rukou s velvyslancem Freddym Mapoukou, poradcem prezidenta Středoafrické republiky.
Francie stáhla své poslední jednotky ze Středoafrické republiky v roce 2022. Poprvé do země vyslala asi 1600 vojáků poté, co převrat v roce 2013 rozpoutal občanskou válku.
ngl jd
DALŠÍ ZPRÁVY
