Inflace na Slovensku v prosinci zvolnila, za celý rok ale zůstala dvouciferná
Bratislava 15. ledna (zpravodaj ČTK) - Meziroční míra inflace na Slovensku v prosinci zpomalila na dvouleté minimum 5,9 procenta z listopadových 6,2 procenta. V průměru za celý loňský rok pak tempo růstu spotřebitelských cen zvolnilo na 10,5 procenta, informoval dnes ČTK slovenský statistický úřad. Za rok 2022 míra inflace na Slovensku činila rekordních 12,8 procenta.
V prosinci inflace zpomalila v meziročním srovnání desátý měsíc v řadě. Dvouciferně ještě rostly ceny za vzdělávání a ve zdravotnictví. Potraviny, které mají spolu s náklady na bydlení největší podíl na výdajích slovenských domácností, zdražily meziročně o 6,3 procenta. Ještě v prvních měsících loňska byly ceny potravin proti předchozímu roku vyšší o více než čtvrtinu.
Ceny bydlení a energií v prosinci stouply o 4,6 procenta. To bylo nejméně od konce roku 2021.
Tempo inflace za celý rok 2023 bylo podle statistiků čtvrté nejvyšší od vzniku samostatného Slovenska v roce 1993. Ceny potraviny stouply v průměru o 17,5 procenta po růstu o 19,3 procenta v roce předchozím. Bydlení a energie zdražily o více než devět procent. Inflaci výrazně tlumilo zlevnění pohonných hmot, které činilo téměř sedm procent.
"Inflace má svůj vrchol za sebou a ve zvolňování dynamiky meziročního růstu bude pokračovat i letošním roce, zejména v jeho úvodu. Zmírňování inflace bude hlavně v prvním čtvrtletí stále podporovat vysoká srovnávací základna z předchozího roku," uvedl v komentáři analytik UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Ľubomír Koršňák.
Vývoj inflace podle ekonoma ovlivní utlumená domácí poptávka a nezměněné ceny energií pro domácnosti v souvislosti s prodloužením vládních dotací cen. Naopak zvolnění inflace by i nadále mohly brzdit rostoucí mzdy či vyšší spotřební daně a některé poplatky. Koršňák na letošek očekává na Slovensku inflaci kolem 3,5 procenta.
V Česku spotřebitelské ceny v prosinci meziročně vzrostly o 6,9 procenta, tempo růstu tak proti listopadovým 7,3 procenta zvolnilo. Průměrná inflace za loňský rok činila 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy měla země druhou nejvyšší inflaci od vzniku samostatné České republiky.
Adrian Bobok spr
DPA: Inflace v Turecku - když se z másla a masa stane luxus
Istanbul 14. ledna (ČTK/DPA) - Když se Sabri Yavuz vydá ráno prodávat na trh bílé zelí a citrony, už ví, že se večer vrátí domů s málo penězi. Na stole před ním leží hromady zelných hlávek, lidé ale nic nekupují, mnozí si stěžují na ceny. Yavuz coby otec rodiny často neví, jak dál. Míra inflace v Turecku nedávno překročila 64 procent a v příštích měsících pravděpodobně dál poroste. To přivádí zejména lidi ze středních a nižších vrstev do existenční krize, píše agentura DPA.
"Nemůžeme vyjít," stěžuje si pětačtyřicetiletý Yavuz, který prodává na trhu v Istanbulu.
Příčinou vysoké inflace je hospodářská politika, kterou v minulosti prosazoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten požadoval nízké úrokové sazby za každou cenu. Inflace prudce vzrostla a v říjnu 2021 dosáhla více než 85 procent. Teprve po volbách loni v květnu a změně v čele centrální banky a ministerstva hospodářství zahájil Erdogan změnu kurzu. Klíčová úroková sazba se výrazně zvýšila a v současné době činí 42,5 procenta. Boj proti inflaci si však žádá vytrvalost.
Skutečnost, že pro mnoho lidí je situace finančně mnohem napjatější, je patrná i v supermarketech, kde někdy máslo, zubní pastu, olivový olej a dětskou výživu v regálech jistí alarm. V loňském roce vytvořil designér Mahir Akkoyun samolepku, která vyjadřovala jeho nespokojenost se zvyšováním cen. Stálo na ní "Je tento výrobek příliš drahý? Poděkuj Erdoganovi" a vedle byla fotografie tureckého prezidenta. Autor byl rychle zatčen a obviněn, ale soud ho viny zbavil.
Zejména bydlení se pro mnoho lidí stalo nedostupným. Loni v listopadu byly jeho ceny v celé zemi v průměru o 86,5 procenta vyšší než v předchozím roce. Podle statistik nezaznamenala žádná jiná země OECD ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku tak prudký nárůst nájemného jako Turecko. Vzhledem k tomu, že zvyšování nájemného je zákonem omezeno na 25 procent, snaží se mnoho pronajímatelů své nájemníky všemožně vystěhovat. Civilní soudy jsou podle zpráv zaplaveny žalobami za vystěhování z nájmu.
Na krizi v oblasti nemovitostí si nedávno v rozhovoru, který vyvolal rozruch, postěžovala i guvernérka centrální banky Hafize Gaye Erkanová. V Istanbulu se jí nepodařilo sehnat cenově dostupné bydlení, a proto se přestěhovala zpět ke své matce. Šéfka centrální banky podle zpráv z médií vydělává kolem 5000 eur měsíčně (přes 123.000 Kč), což je jeden z důvodů, proč se její výroky setkaly s velkým nepochopením, například u lidí s nízkými příjmy.
Erol Güneş prodává kabelky na trzích šest dní v týdnu. "V Turecku patříme k nejnižší třídě. Máme se špatně, bohatí se mají dobře. Ale nikdo se to neodváží říct. Kdo to řekne, je za dvě minuty ve vězení," říká padesátiletý Kurd a otec dvou dětí. S penězi se snaží vyjít za pomoci deseti kreditních karet v peněžence. Zatím dluží 200.000 lir (asi 150.000 Kč). Tak jako on to dělají všichni.
Koncem prosince dohnaly dluhy tohoto dvaačtyřicetiletého otce čtyř dětí k tomu, že skočil ze třetího patra istanbulského nákupního centra do foyer. Držel se parapetu a křičel: "Mám hlad, moje děti mají hlad, jsem zadlužený". Vyvázl tehdy s těžkým zraněním.
"Inflace ničí střední třídu a vede k extrémům. Bohatí bohatnou, chudí chudnou," říká ekonom Şeref Oguz. V pouličních průzkumech lidé uvádějí, že chodí spát hladoví a ve věku nad 70 let musejí znovu začít pracovat, protože jim důchod nestačí na přežití. Minimální mzda, kterou podle vlády dostává 37 procent lidí, byla nedávno zvýšena na 17.002 lir (12.700 Kč). Odbory tuto částku kritizují jako příliš nízkou. Podle dělnické organizace Türk-Is činila hranice chudoby v prosinci 47.000 lir (přes 35.000 Kč).
Oguz nevěří vládní prognóze, že inflace do konce roku klesne na 34 procent. Pochybuje, že vláda bude mít dostatečnou sílu k tomu, aby s inflací bojovala. "K jejímu dlouhodobému snížení je třeba striktně pokračovat v ortodoxní hospodářské politice. Zároveň musí vláda opustit populistickou rétoriku a prosazovat razantní úsporný kurz ve veřejných výdajích," řekl.
V loňském roce vláda opakovaně rozdávala miliardové předvolební dary. Pozorovatelé předpokládají, že hluboko do kapes sáhne i před celostátními komunálními volbami, které se budou konat 31. března, aby vyhrála například v Istanbulu, což je v Turecku nejlidnatější provincie.
vjn spr
DALŠÍ ZPRÁVY
