Inflace v Turecku dál klesá, v březnu sestoupila na 50,5 procenta
Ankara/Praha 3. dubna (ČTK) - Míra inflace v Turecku se dál snižuje, a sestupuje tak z maxima téměř za čtvrt století, na kterém se ocitla na podzim loňského roku. V březnu inflace zvolnila na 50,5 z únorové hodnoty 55,2 procenta, oznámil dnes turecký statistický úřad. Výsledek je lepší, než čekala většina analytiků, inflace v Turecku ale navzdory nynějšímu zvolnění dál zůstává nejvyšší v Evropě.
Ekonomové s poklesem inflace počítali, jejich odhady se ale většinou pohybovaly mírně nad hranicí 51 procent. Meziměsíčně růst cen zpomalil na 2,29 z únorového tempa 3,15 procenta, zatímco analytici v anketě agentury Reuters čekali zmírnění tempa na 2,85 procenta.
"Dalším pozitivním faktorem je prudší snižování tempa zdražování v oblasti průmyslových cen. Ty totiž předcházejí těm spotřebitelským a logicky se do nich výrazně promítají," sdělil ČTK hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. Ceny v průmyslu meziročně vzrostly o 62,45 procenta, zatímco ještě v únoru jejich tempo činilo 76,61 procenta.
V Turecku se 14. května budou konat prezidentské a parlamentní volby. Současný prezident Recep Tayyip Erdogan je favoritem voleb, turecký volební úřad minulý týden zamítl námitky proti jeho kandidatuře. Opozice vznesla námitky proti tomu, že Erdogan už byl prezidentem dvě volební období po sobě.
"Dá se čekat, že se Erdogan bude chtít u voličů pochlubit lepší ekonomickou situací, a tak se inflace stane jedním z předvolebních témat," uvedl Volf. "Lepšící se situace však půjde ponejvíce na vrub vysoké srovnávací základny," dodal.
Za vysokou inflací v Turecku stojí měnová krize z konce roku 2021. Podle ekonomů přispěl k problémům sám Erdogan, když v době vysoké inflace nutil centrální banku snižovat úroky. Do loňského října míra inflace v Turecka vzrostla na 85,51 procenta, maximum za 24 let. Od té doby klesá.
spr
Ceny komodit v 1. čtvrtletí klesaly, index ztratil nejvíce od začátku roku 2020
Praha 3. dubna (ČTK) - Ceny komodit na trzích v prvním čtvrtletí letošního roku klesaly. Komoditní index Bloombergu ztratil 6,5 procenta. Šlo o nejvyšší ztráty od začátku covidového roku 2020. Výrazně zlevnily ceny ropy, plynu či elektřiny, naopak zdražilo zlato či měď. ČTK to dnes řekl analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček.
"Obchodníci vnímají růst pravděpodobnosti recese v USA a v Evropě. A slibovaný růst poptávky v Číně, který měl dorazit s koncem proticovidových opatření, není zatím nijak intenzivní. Americký dolar v posledních týdnech ztrácel. Česká koruna nabrala výrazné zisky hlavně v druhé polovině března a zvýraznila tak cenový pokles pro české spotřebitele," uvedl Tyleček.
Cena severomořské ropy Brent klesla podle něj za první tři měsíce roku o 5,3 procenta, texaský ropný Benchmark WTI ztratil 5,5 procenta. Výrazně více klesaly ceny plynu. Na konci kvartálu ztrácel měsíční kontrakt na burze v Nizozemsku 40 procent, během března se však podle Tylečka dostal až na nejnižší cenu od srpna 2021. Ceny elektřiny nadále kopírovaly ceny plynu. Měsíční kontrakt elektřiny na burze v Lipsku ztratil 41,3 procenta. Byla to nejnižší cena od února 2022, řekl analytik.
Snížila se podle něj také cena uhlí, na burze v Rotterdamu nastal pokles o 39,6 procenta. "K nižším cenám energií výrazně pomohla teplejší zima a také pokles rizikové averze v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Ceny energetických komodit včetně uhlí či palivového dřeva pro domácnosti se v posledních měsících držely vysokých úrovní a klesaly pouze zvolna," upozornil Tyleček.
Cena zlata v prvním čtvrtletí vzrostla o osm procent. Pomohl mu zejména růst v březnu o více než 150 dolarů až k hranici 2000 USD. Meziročně se zlato na konci období obchodovalo o necelá dvě procenta výše, řekl ČTK analytik Golden Gate Pavel Ryba.
"Vzhledem k pokračujícímu růstu poptávky, včetně spekulativních nákupů, očekávám další růst ceny zlata výhledově až k rekordním 2100 USD," doplnil ředitel Gold.plus Martin Stránský. Cena stříbra podle Ryby od ledna do konce března vzrostla o 0,6 procenta, meziročně tak stříbro o tři procenta oslabilo. Platina zaznamenala v prvním čtvrtletí pokles o 7,8 procenta, uvedl.
Podobně nesourodá byla situace kolem cen průmyslových kovů. "Pozornost si zaslouží nejvíce obchodovaná měď, která na burze v Londýně přidala 7,2 procenta. Na hliníku už jsme však byli svědky pouze 1,5procentního růstu. Naopak cena niklu padla o 20 procent na nejnižší úroveň od začátku listopadu 2022," podotkl Tyleček.
Co se týká zemědělských komodit, pokračovalo zklidnění situace u obilovin. "Cena pšenice poklesla v prvních měsících roku o 12 procent. Kukuřice zlevnila o 1,9 procenta. Naopak přišel výrazný nárůst ceny cukru na newyorské komoditní burze. Tato komodita přidala 11 procent. Cena kávy vzrostla o dvě procenta," uzavřel Tyleček.
fd rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
