Index: Většina podílových fondů v březnu investorům vydělala
Praha 7. dubna (ČTK) - Většina podílových fondů v březnu investorům vydělala, od počátku roku jsou vesměs v několikaprocentním plusu. Akciové fondy vynesly od ledna do konce března téměř pět procent, dluhopisové fondy dvě procenta a smíšené fondy skoro tři procenta. Vyplývá to z aktuálního Partners indexu podílových fondů za březen, který má ČTK k dispozici.
Index akciových fondů vzrostl během března o 0,2 procenta, od začátku roku je v kladných číslech o 4,6 procenta. Index dluhopisových fondů dosáhl výnosu jedno procento, od začátku roku dvě procenta. Smíšené fondy zareagovaly na růst akcií i dluhopisů a vzrostly o jedno procento, od začátku roku o 2,9 procenta.
"Investory v podílových fondech nečekalo v březnu jednoduché období. Nicméně hodnota akciových fondů v průměru rostla a překvapivě se podobně dařilo i konzervativním dluhopisovým fondům navzdory dalšímu zpřísňování měnových politik," uvedl ekonom skupiny Partners Martin Mašát.
Průměrná výkonnost korunových globálně diverzifikovaných akciových fondů nabízených v ČR se pohybovala v březnu okolo plus 0,2 procenta. Za posledních 12 měsíců ztratili investoři v průměru čtyři procenta, vyplývá z indexu.
Speciálně zaměřené akciové fondy zaznamenaly v posledním měsíci pokles o 0,2 procenta a za rok jsou stále o 4,1 procenta níže. Důvodem horšího výkonu akciových fondů je podle Partners korekce středoevropských akcií, a hlavně prudké posilování české koruny, které znehodnocuje zahraniční investice.
Průměrná cena dluhopisových fondů za měsíc vzrostla o jedno procento. Za posledních 12 měsíců jsou výše o dvě procenta. "Dluhopisové fondy nyní využívají nejen sedmiprocentní úrokovou sazby nastavenou Českou národní bankou, ale také zisky z růstu cen dluhopisů vyplývající z větší poptávky v době nejistoty," uvedl Mašát.
Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, za loňský rok podle Asociace pro kapitálový trh vzrostl o 44 miliard na 751,5 miliardy korun. Nejvíc vzrostl podíl majetku v dluhopisových fondech, snížil se naopak objem majetku v akciových a smíšených fondech.
fd rdo
Vedení UBS se snaží uklidnit akcionáře ohledně převzetí rivala Credit Suisse
Basilej (Švýcarsko) 5. dubna (ČTK) - Vedení největší švýcarské banky UBS se dnes na valné hromadě snažilo uklidnit akcionáře po narychlo dohodnutém převzetí konkurenční banky Credit Suisse, která se dostala do problémů. Dohodu prosadila švýcarská vláda, za svého rivala zaplatí UBS tři miliardy švýcarských franků (zhruba 71 miliard Kč). Švýcarsko poskytlo státní peníze a záruky přesahující 200 miliard franků. Akcionáři chtějí znát podrobnosti a plány vedení. Spojení obou bank budí právní i veřejné pochybnosti, uvedla agentura Reuters. Švýcarská vláda dnes bance Credit Suisse nařídila, aby zrušila nebo snížila všechny nevyplacené bonusy pro tři nejvyšší úrovně vedení a prověřila, zda je možné získat zpět již vyplacené bonusy.
Transakce je prvním spojením dvou globálně významných bank, řekl dnes na výroční valné hromadě v Basileji předseda představenstva UBS Colm Kelleher. "Provedení je všechno, jen ne snadné, a zahrnuje obrovské riziko," dodal. Věří ale, že UBS integraci Credit Suisse úspěšně zvládne a že obě banky zůstanou dobře kapitalizované. "Věříme, že transakce je pro akcionáře UBS finančně atraktivní," řekl Kelleher.
Narychlo domluvená záchrana Credit Suisse rozzlobila a zneklidnila nejen akcionáře obou bank, ale i mnohé obyvatele Švýcarska. Průzkum společnosti Gfs.bern zjistil, že většina Švýcarů nepodporuje dohodu, která by vytvořila finanční instituci s majetkem dvojnásobným proti roční hospodářské produkci země.
Kelleher ale ve spojení obou bank spatřuje "nový začátek a obrovské příležitosti pro spojenou banku a pro švýcarské finanční centrum jako celek".
Akcionáři na valné hromadě vyjadřovali frustraci z toho, že jsou drženi v nejistotě, jeden z nich to podle Reuters označil za urážku. Někteří také projevili obavy z potenciální ztráty pracovních míst a z nepříznivého dopadu nové obří banky na konkurenci.
Co se týče konkurence, místopředseda představenstva Lukas Gähwiler připomněl, že v zemi funguje kolem 250 bank, což podle něj znamená dostatek hospodářské soutěže. Ohledně pracovních míst citoval v neděli švýcarský deník Tages-Anzeiger nejmenovaného vysoce postaveného manažera UBS, který uvedl, že počet zaměstnanců sloučené skupiny by se mohl snížit o 20 až 30 procent.
Akcionáři si rovněž vzali na mušku mzdy a bonusy manažerů. Dosluhující šéf UBS Ralph Hamers byl v roce 2022 nejlépe placeným švýcarským generálním ředitelem. Ode dneška jej v čele banky vystřídal její bývalý šéf Sergio Ermotti, který dohlédne na převzetí Credit Suisse. V UBS získal uznání díky změně strategie po finanční krizi. Ermotti se valné hromady nezúčastnil.
"Akvizice Credit Suisse bude velkou výzvou," konstatoval Hamers a podobně jako předseda představenstva zdůraznil nové příležitosti. "Očekává se, že vznikne podnik s celkovým objemem investovaných aktiv přesahujícím pět bilionů dolarů (107,3 bilionu Kč)," řekl.
Nespokojenost zavládla už na úterní valné hromadě Credit Suisse. Její akcionáři vyjadřovali smutek a rozhořčení z toho, že kvůli problémům Credit Suisse přišli o úspory, a zlobili se na vedení, že dovedlo banku na pokraj kolapsu.
Podle švýcarského bankovního práva může Spolková rada (vláda) uložit systémově významné bance opatření týkající se bonusů, pokud finanční dům obdržel státní pomoc z federálních fondů. Rozhodnutí "se dotkne přibližně 1000 zaměstnanců, kteří budou těmito opatřeními připraveni o přibližně 50 až 60 milionů švýcarských franků", uvedla Spolková rada v prohlášení.
Credit Suisse musí podle vlády rovněž podat úřadům zprávu o tom, zda je možné získat zpět vyplacené bonusy. Rozhodla také o zrušení nebo snížení bonusů pro tři nejvyšší úrovně vedení, které vznikly do dokončení fúze s UBS.
lsk vjn jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
