Česká jména - Artur - stříbrná medaile

Washington 18. prosince (ČTK/Reuters) - Donald Trump by v případě svého znovuzvolení v příštím roce pravděpodobně obsadil klíčové pozice v Pentagonu, ministerstvu zahraničí a Ústřední zpravodajské službě (CIA) loajálními osobami, které by mu daly více svobody, než měl ve svém předchozím prezidentském období. Více prostoru by dostaly jeho izolacionistické vrtochy a opatření, píše agentura Reuters, která hovořila s téměř 20 současnými a bývalými politickými poradci a diplomaty. Změny by mohly potkat americkou zahraniční politiku vůči válce na Ukrajině, obchodu s Čínou i domácí instituce, které se diplomacií zabývají. Mezi lety 2017 a 2021 k tomuto Trump neměl tolik příležitostí a měl problémy prosadit své mnohdy impulzivní a nevypočitatelné představy o americké národní bezpečnosti. Právo jmenovat vrcholné zástupce federální vlády a orgánů má každý americký prezident. Zástupci jeho minulé administrativy Trumpa často frustrovali, jelikož mu rozmlouvali, záměrně pomalu prosazovali nebo rovnou odsouvali některé jeho projekty. Bývalý ministr obrany Mark Esper ve svých pamětech například píše, že dvakrát protestoval proti Trumpovým návrhům útočit raketami na drogové kartely v Mexiku, které je největším obchodním partnerem USA. Bývalý prezident i zástupci jeho kampaně k článku Reuters odmítli poskytnout komentář. "Trump došel k uvědomění, že politiku tvoří lidi," uvedl Trumpův bývalý poradce pro národní bezpečnost Robert O´Brian. Pokud se Trump vrátí k moci, nebude podle O´Briana a jeho kolegů plýtvat časem a omezí ekonomické vazby s Čínou i vojenské partnerství s Evropou. Mezi pravděpodobnými opatřeními by mohla být cla uvalená na země Severoatlantické aliance (NATO), které neplní závazek dvou procent HDP vydaných na obranu. Donald Trump vede předvolební průzkumy v prezidentských primárkách Republikánské strany. Americkým prezidentem se Trump opět stane, pokud nominaci republikánů získá a v listopadovém finále v příštím roce porazí pravděpodobného demokratického nominanta, současného prezidenta Joea Bidena. Tato vidina vyvolává hlad po informacích v hlavních městech partnerských zemí, včetně těch evropských. Trump sám nenabídl příliš vodítek, která by naznačila, jakou představu o zahraniční politice konkrétně má, kromě obecných prohlášení, například že by ukončil válku na Ukrajině do 24 hodin. Osm evropských diplomatů například vyjádřilo obavy, zda by Trump byl ochotný dostát americkému závazku v NATO o kolektivní obraně nebo nadále podporovat Ruskem napadenou Ukrajinu. Nejmenovaný zástupce severoevropské a alianční země ve Washingtonu uvedl, že s Trumpovým týmem hovořil i po konci funkčního období bývalého prezidenta v roce 2021. "Jejich postoj byl následující: 'Jsme připravení vládnout a příště to bude jiné'. Když se dostali do Oválné pracovny v roce 2017, neměli tušení, jak s tím naložit. Ale to už se znovu nestane," řekl nejmenovaný diplomat. Trump již avizoval, že plánuje znovu vydat prezidentské nařízení, které vydal v posledních měsících svého prvního období, ale nikdy nebylo zcela implementováno. Nařízení by mu umožnilo snáze odvolávat státní zaměstnance. Vytvořil by také "Výbor pro pravdu a usmíření", který by mimo jiné zveřejňoval dokumenty spojené se zneužitím moci takzvaným "deep state" (spojení často používané konspiračními teoretiky jako označení pro síť mocných lidí, např. zaměstnanců tajných služeb a finančníků, manipulujících Spojenými státy, pozn. ČTK). "Ministerstvo zahraničí, Pentagon a Národní agentura pro bezpečnost budou na konci mého období velice odlišnými místy," poznamenal letos Trump v jednom ze svých videí. Zda Trump naváže na Bidenovu administrativu v její podpoře Ukrajiny je obzvláště důležité pro evropské diplomaty ve Washingtonu. "Jsou zvěsti, že chce USA z NATO vyvázat nebo se stáhnout z Evropy. To pochopitelně budí obavy, ale nepanikaříme," řekl jeden z nejmenovaných diplomatů z pobaltské země. Navzdory obavám o budoucnost NATO několik diplomatů v rozhovoru pro tento článek uvedlo, že americký tlak během Trumpovy první administrativy vedl k navýšení obranných výdajů v Evropě. John Bolton, Trumpův v pořadí třetí bývalý poradce pro národní bezpečnost a nyní jeho zarytý kritik, řekl Reuters, že Trump podle něj bude chtít NATO opustit. Takové rozhodnutí by zcela otřáslo evropskými státy, které na alianční kolektivní bezpečnost spoléhaly posledních téměř 75 let. Tři jiné zdroje blízké Trumpovi, z nichž dva se s ním stále stýkají, však tuto možnost mírnily - Trumpovi by podle nich odchod z NATO nestál za bouřlivou reakci na domácí scéně. (Kongres USA 15. prosince schválil opatření, které zakazuje i budoucím prezidentům jednostranně, tedy bez souhlasu Kongresu, NATO opustit, pozn. ČTK). S Trumpem ve Washingtonu přímo hovořil nejméně jeden evropský diplomat, finský velvyslanec Mikko Hautala. Mluvil s ním v souvislosti se vstupem Finska do NATO a v rozhovorech mu popsal, co Finsko obranné alianci přináší, včetně výhod pro Spojené státy. vdv mka