Přerovské muzeum dalo dohromady sbírku stovek školních obrazů
Přerov 22. července (ČTK) - Sbírku více než osmi set maleb, které v minulém století sloužily jako předlohy pro nástěnné školní obrazy, dalo dohromady Muzea Komenského v Přerově. Nejstarší malby pocházejí z roku 1904 a nejmladší byly vytvořeny v roce 1990, část z nich mohou návštěvníci muzea vidět vystavené. "Takovou sbírku originálních školních obrazů v žádném jiném muzeu nenajdeme," sdělila ČTK kurátorka výstavy školních obrazů Jarmila Klímová.
"Před lety, po zrušení nakladatelství Komenium, se nám podařilo získat originály a jsou to velice zajímavá umělecká díla mnoha českých výtvarníků, mimo jiné Zdeňka Buriana, Josefa Kočího nebo Stanislava Lolka. Byla to práce na zakázku školních vydavatelství, témata se určovala podle toho, co se vyučovalo. Máme velkou řadu obrazů k prvouce, zoologii, botanice nebo k dějepisu," uvedla Klímová.
Obrazy pomáhaly malým školákům pochopit svět kolem sebe i historické události. Jeden z dochovaných nástěnných obrazů mohl citlivější školáky při hodině dějepisu i vyděsit. "Připomíná velmi realisticky událost z roku 1631, kdy byly z mostecké věže Karlova mostu sňaty hlavy popravených účastníků stavovského povstání. Je to obraz z doby první republiky, kdy bylo toto téma vnímáno jako důležité. Šlo o dějepisnou pomůcku, ale z dnešního pohledu bychom ji už určitě nevyužili," podotkla Klímová.
Také některé další specializované podsbírky přerovského muzea se zaměřují na dějiny školství a pedagogiku, ale i osobnost Jana Amose Komenského, jehož jméno má muzeum v názvu. Sbírky zahrnují přes 40.000 učebnic, školní časopisy nebo nábytek.
Ve sbírkových fondech jsou i takzvaná komeniana, jejichž soubor lze podle zástupců přerovského muzea opět řadit mezi největší v Česku. "V 19. a v první polovině 20. století byl Komenský ozdobou mnoha různých tiskovin, pohlednic, známek, školních pijáků, rozvrhů či bankovek, najdeme ho i na zápalkových nálepkách. Byl to jeden z největších národních velikánů, autor základních myšlenek, od kterých byla odvozována idea nově vzniklého státu. To, že se objevoval všude, dokumentuje vztah českého národa k jeho osobnosti," uvedl zástupce ředitele muzea Lubor Maloň.
Filozof, teolog a pedagog Komenský v Přerově pobýval na začátku 17. století. Na tamní vyšší latinské bratrské škole získal vzdělání. Po absolvování německých vysokých škol vyzkoušel v Přerově poprvé v praxi své novátorské pedagogické postupy a připravoval se na rozsáhlou vědeckou a literární činnost.
beh kš
Židovský reportér pronikl do posvátné muslimské Mekky, po kritice se omluvil
Jeruzalém 20. července (ČTK) - Izraelská televize Channel 13 si tento týden vysloužila kritiku za reportáž, při které její židovský redaktor vstoupil na území posvátného místa islámu Mekky. Muslimové to na sociálních sítích označili za neúctu a i někteří Izraelci uvedli, že se za reportáž stydí. Izraelský ministr pro regionální spolupráci Ísáví Farídž, který je muslim, řekl, že televize udělala hloupost, která poškodí snahu o normalizaci vztahů Izraele se Saúdskou Arábií. Televize i reportér se posléze omluvili, informoval dnes server The Times of Israel.
"Mekka je posvátné město islámu a kolem jsou sofistikované kamery, které mají zabránit tomu, aby se na její území dostal nemuslim. Gil Tamari se jako první izraelský reportér dokázal do tohoto města dostat," napsala na twitteru televize Channel 13, když avizovala svou "jedinečnou reportáž". Tu odvysílala v pondělí večer a označila ji za "úspěch žurnalistiky".
Mnozí to ale považují za neúctu k muslimských tradicím. "Moji milí přátelé v Izraeli, jeden z vašich reportérů vstoupil do posvátného města Mekka a bez studu tam natáčel. To je jako bych já vstoupil do synagogy a četl tam tóru," napsal na twitteru saúdskoarabský bloger Muhammad Saúd, který je pro normalizaci vztahů mezi Saúdskou Arábií a Izraelem.
Novinář Tamari se v úterý za reportáž omluvil. Na twitteru napsal, že nechtěl nikoho urazit a chtěl jen ukázat "důležitost Mekky a krásu náboženství". Svou reportáž označil za "velkou žurnalistiku".
"Myslím, že to byla hloupost, zcela nemístná, cílem bylo jen zvýšit sledovanost," řekl Farídž, který je od loňska teprve druhým muslimským ministrem izraelské vlády v historii. "Jaký to mělo smysl? Když jste chtěli reportáž z Mekky, proč jste tam neposlali muslimského novináře? Škody budou veliké," dodal s tím, že to neprospěje snahám o normalizaci vztahů Izraele se Saúdskou Arábií.
Izrael se už několik let pokouší o sblížení s arabskými zeměmi ve snaze získat spojence proti svému úhlavnímu nepříteli Íránu. V roce 2020 normalizoval Izrael za zprostředkování Spojených států vztahy s Marokem, Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Minulý týden po návštěvě amerického prezidenta Joea Bidena v Izraeli a Saúdské Arábii ale země Perského zálivu, jejichž summitu v Džiddě se Biden účastnil, zopakovaly, že podmínkou k normalizaci vztahů je dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
nob spr
DALŠÍ ZPRÁVY
