Kuba před rokem zažila masové protivládní protesty, vláda slaví porážku pučistů
Havana/Madrid/Miami 11. července (ČTK) - Na Kubě či mezi kubánskou komunitou v americkém Miami si dnes připomenou první výročí velkých protestů proti komunistické vládě, které byly největší od roku 1994 a za něž kubánské soudy poslaly do vězení stovky lidí. Demonstrace na podporu kubánského disentu a za konec "diktatury" na tomto karibském ostrově se už v neděli konala v Madridu. Kubánská vláda ale výročí připomíná jako "porážku pokusu o puč" a už několik dní opět zintenzivňuje represe vůči svým kritikům.
O víkendu oznámila dcera předního kubánského disidenta Guillerma Fariňase, že její otec byl v pátek zatčen a že rodina o něm nemá žádné zprávy. Už od začátku června nemá informace o svém příbuzném ani rodina dalšího známého kritika kubánské vlády Josého Daniela Ferrera, který je rovněž ve vězení. Rodina ale neví, ani v jakém. Ferrer byl zatčen po loňských protestech a k jeho propuštění vyzval už loni i Evropský parlament či americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Spojené státy o víkendu oznámily další sankce vůči třem desítkám kubánských činitelů kvůli represím za protivládní protesty z loňského července. Jména, jichž se sankce týkají, nezveřejnily, ale podle serveru Deutsche Welle jde o vysoké funkcionáře komunistické strany. Ta je stále jedinou legální politickou stranou na Kubě.
Kuba zažila loni 11. července největší protivládní demonstrace od roku 1994. Jejich příčinou byly dlouhodobé represe vůči kritikům režimu a zoufalá životní úroveň velké části Kubánců, zhoršená navíc pandemií covidu-19 a s ní souvisejícím omezením cestovního ruchu. Kubánská vláda viní z ekonomické krize americké obchodní embargo, jež trvá od 60. let minulého století, a zpřísnění sankcí za předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Podle kubánské prokuratury je kvůli loňským červencovým protestům stíháno na 790 lidí, z toho pět stovek dostalo tresty, mnozí z nich až 25 let vězení za vzpouru.
Podle španělské nevládní organizace Prisioners Defenders je nyní na Kubě tisíc politických vězňů, zatímco začátkem loňského července jich tam bylo 152.
nob
V Praze si lidé připomenou 665. výročí položení základního kamene Karlova mostu
Praha 9. července (ČTK) - V Praze si dnes lidé v ranních hodinách připomenou 665. výročí položení základního kamene Karlova mostu a 15. výročí otevření Muzea Karlova mostu. Podle legend základní kámen mostu položil český král a římský císař Karel IV. 9. července 1357. Mělo se tak stát v 5 hodin 31 minut, aby vznikla numerologicky zajímavá řada lichých čísel, která stoupá a pak klesá, a jde po sobě stejně při čtení zepředu i pozpátku: 135797531.
Oslavy zahájí v 5:00 průvod Karla IV. od Malostranské mostecké věže přes Karlův most. O 31 minut později bude následovat poklepání jeho základního kamene a otevření výstavy Praha kamenná v Muzeu Karlova mostu spojené s přednáškou kurátora Michala Cihly. V rámci akce je možné navštívit muzeum od 5:31 do 10:00 zdarma.
Součástí oslav budou přednášky Ondřeje Ševců (Historie Karlova mostu), Zdeňka Dragouna (Románská Praha a Juditin most) a Zdislava Šímy (Astrologie Staroměstské mostecké věže). Vystoupí skupina dobových tanců Regi Caroli regis a kapela středověké hudby Bakchus. Oslavy výročí zakončí v 8:00 slavnostní fanfáry.
Už od počátků provází Karlův most symbolika a tajemno. Okamžik položení základního kamene byl astrology a Karlem IV., který byl také zasvěceným mystikem, vybrán pečlivě. Z astrologického hlediska byly tehdy všechny známé planety nad obzorem a Slunce, Merkur a Saturn stály ve vzájemné konjunkci. Slunce se nacházelo v ascendentu znamení Lva, tedy heraldického symbolu Království českého. Magická řada čísel 1, 3, 5, 7, 9, 7, 5, 3, 1 měla most chránit.
Jako katedrála na Pražském hradě je i Karlův most zasvěcen svatému Vítu. Obě památky jsou příkladem snah Karla IV. o astronomicko-astrologickou jednotu. V době letního Slunovratu totiž při pohledu ze Staroměstské mostecké věže zapadá Slunce za svatovítskou katedrálou. Předtím projde za katedrální věží, která se vypíná nad kaplí patrona českých zemí svatého Václava. A svou pouť zakončí přímo nad místem s ostatky svatého Víta. Karel IV. tam prý oživil také tradici zašifrovanou v souznění jmen Vít a Svantovít (slovanský bůh Slunce, války a míru).
Sama Staroměstská mostecká věž, jež byla zamýšlena zároveň jako triumfální oblouk na Královské cestě mezi Pražským hradem a Vyšehradem, korunovační pouti českých králů, je plná symboliky. Její plastiky, počty a umístění zdobných prvků fasády mají kosmologický a astrologický význam odpovídající době vzniku.
jir jw
DALŠÍ ZPRÁVY
