Bartoš: Česko dá na digitalizaci 40 miliard korun z Národního plánu obnovy
Praha 12. května (ČTK) - Česko vynaloží přibližně 40 miliard korun z Národního plánu obnovy (NPO) na rozvoj e-governmentu, elektronického obchodování a digitální transformaci. Na konferenci Digitální Česko to dnes uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). ČR má v rámci Národního plánu obnovy získat z EU celkem 180 miliard korun.
Jako jednu z priorit Bartoš zmínil zavedení celoevropské digitální identity a digitálního podpisu, posilování kybernetické bezpečnosti spolu s tím, jak se zvyšuje množství dat v kyberprostoru, a také vzdělávání IT odborníků. Základem je strategie Digitální Česko, která vznikala několik posledních let.
"V době covidu a války na Ukrajině se ukázalo, jak důležitá je digitální transformace, tedy digitalizace státu a jeho služeb. Protože to je stát, který vstupuje nejen do života občanů, ale i firem, které se státem komunikovat musí," uvedl Bartoš.
Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (za ANO) je Česko v evropském indexu digitální ekonomiky na 18. místě. Exceluje v elektronickém obchodování, naopak zaostává v nákladech na širokopásmové připojení nebo se potýká s nedostatkem digitálně kvalifikovaných pracovníků.
"Pokud se chceme posouvat dále, tak to není o čerpání dotačních programů, ale o vytvoření inovačního prostředí, ve kterém se budou instituce digitalizovat a vytvářet nové technologie," uvedl na dnešní konferenci bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
V rámci předsednictví v EU se chce Česko podle Bartoše mimo jiné zaměřit občana a jeho data na jednotném evropském trhu.
Kvůli dopadům pandemie covidu Evropská unie připravila pro členské státy mimořádný fond, NPO je podkladem pro jeho čerpání. Česká republika má možnost získat asi 180 miliard korun. V souvislosti s uprchlickou krizí v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu by ČR mohla dostat dalších deset až 15 miliard korun, řekl dříve Bartoš.
NPO je rozdělen na šest hlavních oblastí, které z něj budou financovány. Jde o infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci, digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, a zdravotní prevenci. ČR musí průběžně plnit nastavené úkoly. Podporu z plánu obnovy je možné čerpat nejvýše do 31. prosince 2026.
jsa rdo
TASS: Do Ruska přišlo více než 1,2 milionu uprchlíků z Donbasu
Moskva 11. května (ČTK) - Ruské hranice překročilo více než 1,2 milionu uprchlíků z Donbasu a Ukrajiny, oznámila dnes agentura TASS s odvoláním na zdroj z bezpečnostních složek. Jde podle ní převážně o občany separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky (DNR a LNR), jejichž nezávislost Rusko uznalo v předvečer vpádu na Ukrajinu. Kyjev tato území pokládá za okupovaná, podobně jako Krym, který Rusko anektovalo na jaře 2014. OSN uvádí, že do Ruska zamířilo od začátku ruské invaze zhruba 740.000 uprchlíků z Ukrajiny.
"Hranici s Ruskem překročilo více než 1,2 milionu lidí, včetně 211.000 dětí. Většina z nich jsou občané DNR a LNR a také Rusové," řekl zdroj agentuře TASS. Více než 34.000 uprchlíků, včetně 11.000 dětí, se nachází v prozatímních střediscích v 53 z 85 ruských administrativních částí.
TASS dodal, že uprchlíci dostávají v Rusku pomoc ve výši 10.000 rublů (asi 3400 Kč) na osobu. Zatím byla vyplacena suma 1,846 miliardy rublů (asi 634 milionu Kč).
Rusko začalo organizovat evakuaci lidí z DNR a LNR ještě před invazí z 24. února. Ukrajinské úřady si stěžují, že ruské síly vyvážejí z okupovaných míst ukrajinské občany často na druhý konec Ruska.
Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje, že od začátku invaze ruských vojsk své domovy na Ukrajině dosud opustilo celkem 13,7 milionu lidí. Většina z nich (přes osm milionů) si našla dočasný domov na Ukrajině, a jsou tedy považováni za vnitřně vysídlené.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchlo 5,9 milionu lidí za hranice Ukrajiny. Nejvíce jich zamířilo do Polska, kam podle UNHCR k 9. květnu přišlo přes 3,2 milionu lidí. Následuje Rumunsko (883.000 lidí), Rusko (739.000), Maďarsko (573.000), Moldavsko (457.000) a Slovensko (404.000). Řada uprchlíků se z těchto zemí vydala dál do Evropy.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 335.000 víz dočasné ochrany, která jim umožňují v zemi pobývat až rok. Podle ministra vnitra Víta Rakušana mnoho uprchlíků ČR opouští, úřady ale nemají přehled o všech. Podle posledních dat ministerstva vnitra tvoří asi třetinu uprchlíků děti do 15 let. Mezi dospělými Ukrajinci s dočasnou ochranou jsou zhruba tři čtvrtiny žen.
Podle OSN je exodus Ukrajinců ze země nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí na území Evropy od konce druhé světové války.
msk jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
