Muzeum stříbra v Kutné Hoře zpřístupnilo výstavu věnovanou české vrcholné gotice
Kutná Hora 5. dubna (ČTK) - České muzeum stříbra v Kutné Hoře zpřístupnilo výstavu věnovanou české vrcholné gotice, která ukazuje dodnes stojící, nedochované nebo nikdy neuskutečněné středověké stavby v jejich podobě z konce 14. století. Modely pro výstavu připravili studenti architektury a stavitelství Fakulty stavební Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Výstava v Hrádku potrvá do 30. listopadu, informovala dnes ČTK Kateřina Veselá z ČVUT.
Expozice představuje 20 fyzických modelů staveb vrcholné gotiky v měřítku 1:100. Všechny jsou vyrobené z dřevité lepenky řezané na laserovém plotru a studenti spolu s pedagogy na nich strávili stovky hodin práce. Součástí expozice jsou i výstavní panely, na nichž jsou uvedeny doplňující informace a ukázána například i současná podoba lokalit a staveb.
Návštěvníci se mohou prostřednictvím modelů seznámit se stavbami z doby Karla IV., které se nedochovaly, změnily podobu, nebyly dostavěny nebo byly navrženy a nikdy nevznikly. Zjistí, jak by vypadal kostel Panny Marie Sněžné v Praze, kdyby byl dostavěn, nebo jakou podobu měly pražská Staroměstská a Novoměstská radnice v roce 1420. Prohlédnout si mohou také Kapli Božího těla na Dobytčím trhu, zbořenou na konci 18. století století, nebo zbraslavský chrám Nanebevzetí Panny Marie, zničený za husitských bouří.
Nejnáročnější fází příprav bylo shánění podkladů pro výrobu modelů, které často připomínalo detektivní pátrání. "U řady staveb jsou podklady jen v náznaku, takže jsem se inspiroval třeba obdobnými stavbami ze stejného období či stavěné stejnou stavební hutí. Vždy jsem se ale snažil, aby model mohl co nejvíce odpovídat realitě," uvedl autor podob Vojtěch Dvořák. Většinu modelů konzultoval s odborníky a informace doplňoval dostupnými prameny z archivů a knihoven.
V Kutné Hoře byly již některé modely v minulých letech k vidění, a to na výstavách k výročí Václava IV. a Václava II. a na výstavě Stavitelé katedrál, nyní však jde podle ředitele muzea Josefa Kremly o ucelenou výstavu zorganizovanou ve spolupráci se studenty a pedagogy. "Doufáme, že se v rámci spolupráce s architekty z Fakulty stavební ČVUT podaří v budoucnu zhotovit i model pozdně gotické kutnohorské radnice, která vyhořela v roce 1770," dodal Kremla.
khj dr
V Tokiu se chystá demolice kabinové věže Nakagin s obytnými buňkami
Tokio 5. dubna (ČTK) - V Tokiu za týden začne demolice kabinové výškové budovy Nakagin, kterou navrhl architekt Kišó Kurokawa. Podle serveru ArchDaily se tím uzavře dlouholetá debata o osudu budovy, považované kdysi za realizaci futuristické představy o městském bydlení. Věž tvoří 144 prefabrikovaných betonových buněk o deseti metrech čtverečních.
Stavba byla dokončená roku 1972. Jednotlivé obytné buňky jsou "zavěšeny" kolem dvou betonových nosných struktur. Poskytují výhled kruhovými okny a kromě lůžka je v nich úložný prostor i kuchyňské vybavení.
Stavba odpovídá principům takzvaného metabolického hnutí, k jehož zakladatelům Kurokawa patřil. Šlo a avantgardu, jež mísila architektonické styly s asijskými vlivy.
V případě věže Nakagin původně Kurokowa počítal s tím, že se budou kabiny vždy po 25 letech vyměňovat. To se ale nestalo a buňky postupně chátraly a zastarávaly. Většina jich v poslední době zůstávala prázdná nebo byly využívány jako sklady či úřady. Krátkodobě si je najímali milovníci architektury.
Roku 2007 se sdružení vlastníků dohodlo na prodeji developerské společnosti, která budovu chtěla zbořit a postavit na jejím místě jiný objekt. Firma však za hospodářské krize v roce 2008 zkrachovala a osud Nakaginu zůstal nedořešený. Majitelé se na prodeji znovu dohodli loni. Budovu získala firma Capsule Tower Building, jejíž mluvčí sdělil, že poslední nájemníci se vystěhovali v březnu a 12. dubna začne demolice.
Za zachování stavby lobbovalo mnoho lidí včetně Kurokawy, který o to bojoval až do své smrti v roce 2007. Tacujuki Maeda z hnutí těch, kdo stáli o záchranu věže, řekl, že Japonsko nemá zákon na ochranu podobných architektonických děl. "Je nešťastné, že zmizí jeden z nejcharakterističtějších příkladů japonské moderní architektury," citovala ho stanice CNN.
Maeda řekl, že stoupenci záchrany chtěli vybrat dvě až tři miliardy jenů (358 až 531 milionů korun) na obnovu stavby a odstranění azbestových prvků, avšak tuto snahu zmařila epidemie covidu-19. Teď se "ochránci" zaměřili na záchranu aspoň určitého počtu jednotlivých kabin, zájem projevilo už 80 institucí, včetně pařížského Centre Pompidou.
sva mka
DALŠÍ ZPRÁVY
