V Česku si dnes lidé připomenou výročí upálení mistra Jana Husa
Praha 6. července (ČTK) - V Česku si dnes lidé připomenou výročí smrti církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 607 lety na koncilu v německé Kostnici. Lidé mohou jeho památku uctít na bohoslužbách v Betlémské kapli v Praze či v Husově rodišti - Husinci u Prachatic. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, který odstranil z češtiny spřežky a zavedl diakritická znaménka.
V Betlémské kapli začne tradiční bohoslužba v 15:00 a povede ji patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta spolu s farářkou Marikou Zvardoň a biskupem pražským Davidem Tonzarem. Organizátoři plánují při bohoslužbě připomenout i letošní 430. výročí narození učitele, filozofa a spisovatele Jana Amose Komenského. Bohoslužbu budou živě přenášet ČT2 a Český rozhlas Vltava.
V jihočeském Husinci dnes vyvrcholí Husovy oslavy, které začaly v pondělí. Ekumenická bohoslužba se uskuteční od 10:00 a od 16:00 mohou lidé přijít na bohoslužbu do Husovy kaple. Otevřen bude také Husův rodný dům. V dolním parku obec připravila doprovodný program s koncerty, divadlem a trhy. Bližší informace najdou zájemci na webu obce.
Jan Hus byl katolický kněz. Církev ale kritizoval za odvrácení se od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, poukazoval na kněží žijící v hříchu či na kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 byl Hus upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci, během které husité v letech 1420 až 1431 porazili několik křížových výprav a jejich víra v zemi pevně zakořenila. Husův odkaz zůstával živý i později, kdy po roce 1620 nastala vlna často násilné rekatolizace. V renesanci sloužil Hus jako štít protestantům, v období národního obrození byl vyzdvihován jako vlastenec, bojovník za svobodu a pravdu.
Husovy názory stály pět staletí po jeho smrti u základů samostatného československého státu, k odkazu husitů se hlásily československé legie. Komunisté zase v Husovi hledali sociálního revolucionáře, evangelíci v něm nacházeli kořeny české reformace, pro katolíky byl ale dlouho kacířem. Ve Vatikánu vnímání Jana Husa změnil až papež Jan Pavel II. V roce 1999 prohlásil, že lituje Husovy kruté smrti a uznal ho za reformátora církve.
Státním svátkem je 6. červenec v českém kalendáři od roku 1990. Není ale svátkem, během nichž musejí mít velké obchody podle zákona zavřeno.
sdv mha
Nizozemci prověřují vládní sbírku obrazů, mohli je ukrást nacisté
Amsterodam 4. července (ČTK) - Nejméně dvě desetiletí visel na stěně nizozemského parlamentu obraz rybářských člunů pod zamračenou oblohou. Zákonodárci jej obdivovali, aniž by o jeho původu příliš přemýšleli. Nyní odborníci zkoumají, zda je mistrovské dílo Rybářské lodě u pobřeží od Hendrika Willema Mesdaga z 19. století jedním z obrazů, který kdysi uloupili nacisté, napsala dnes agentura Reuters.
Vyšetřování je součástí nové revize uměleckých děl v nizozemských muzeích a na veřejných místech. Dříve se snažil o navrácení ukradených děl vládou podporovaný restituční výbor, který od roku 2001 dohlížel na kontroly desítek uměleckých děl.
Nizozemský úřad pro kulturní dědictví, který má za úkol chránit a uchovávat umělecké předměty, které byly po druhé světové válce vráceny z Německa do Nizozemska, používá širší definici uloupeného umění, protože usiluje o navrácení dalšího majetku zabaveného převážně židovským rodinám. Výzkumný tým úřadu během čtyř let prozkoumá 3500 předmětů, z toho 1700 obrazů.
"Neexistuje svobodná vůle, pokud rodina musela něco prodat, aby mohla utéct do bezpečné země," řekl mluvčí úřadu Dolf Müller.
"Vyšetřování není snadné," řekl hlavní poradce týmu Perry Schrier a přirovnal tuto práci k 80 let starým odloženým případům.
Mesdagův obraz prodal neznámý prodejce prostřednictvím aukční síně v Haagu v roce 1941, rok po napadení Nizozemska nacistickým Německem. Dílo bylo po válce nalezeno v Německu a následně převezeno zpět do Nizozemska. Tehdejšími výzkumnými technikami se ale nepodařilo zjistit jeho původ.
Vědci nyní mají přístup k novým technologiím, lepším archivům, digitalizovaným historickým novinám a kamerám, které dokáží odhalit téměř zmizelý text, řekl Schrier.
Mezitím je Mesdagův obraz uložen v přísně střeženém depozitáři.
Zdánlivě bezvýznamně vypadající štítek objevený na zadní straně obrazu, který uvádí název aukční síně "Villa Erica", by mohl být podle Schriera důležitým vodítkem při pátrání po původním majiteli. "To zrychluje moje badatelské srdce," dodal.
Pokud se najdou dědicové, mají šanci získat umělecké dílo zpět v případě, že existuje důkaz o nuceném prodeji.
"Lidí z první generace už moc nezbylo," řekl Schrier. "Většinou jsme v kontaktu s druhou, třetí nebo dokonce čtvrtou generací," uvedl. Vědci by však podle něj neměli podceňovat pocit rodin, kterým se podaří ukradené umění navrátit.
ban jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
