Maďarsko uvalí novou daň na banky, energetické firmy, pojišťovny i aerolinky
Budapešť 26. května (ČTK) - Maďarsko uvalí novou daň z úroků, poplatků a provizí bank. Kromě bank vláda nově dodaní mimo jiné i energetické firmy, pojišťovny, letecké společnosti a maloobchodní řetězce. Na dnešní tiskové konferenci to podle agentury Reuters uvedl nový ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy. Budapešť peníze potřebuje na snížení rozpočtového deficitu.
Vláda předpokládá, že jí díky novým daním přibude v rozpočtu ročně 800 miliard forintů (50,7 miliardy Kč). Vybírat se nové daně kabinet chystá tento a příští rok, o svých přesných plánech ale kvůli současné nejistotě rozhodne až příští rok, řekl ministr a zdůraznil, že opatření není daní ze zisku, ale z extra zisku firem a že se nedotkne spotřebitelů.
Nagy uvedl, že bankovní sektor bude muset přispívat 300 miliardami forintů ročně nad rámec stávajících daní. Hlavní břemeno by měly nést energetické firmy, většinově tedy maďarská energetická skupina MOL, které zaplatí také 300 miliard forintů. Padesát miliard forintů získá vláda od pojišťoven, 60 miliard od maloobchodníků, 40 miliard od telekomunikačních společností, 30 miliard od leteckých firem a 20 miliard od společností z farmaceutického sektoru. Kabinet také od roku 2023 znovu zavede daň z reklamy, což podle ministra znamená zvýšení rozpočtových příjmů o 15 miliard forintů.
Ministr rovněž řekl, že nová letecká daň se bude vztahovat na pasažéry všech aerolinek, které létají z Budapešti.
Plán nového dodatečného zdanění připomíná daňová opatření premiéra Viktora Orbána, která zavedl kvůli stabilizaci rozpočtu a ekonomiky poté, co se v roce 2010 dostal k moci, napsala agentura Reuters. I když byla původně avizovaná jako přechodná, zůstala součástí maďarského daňového mixu, což investory znervózňuje. Nové daně mají za cíl snížit rozpočtový deficit v tomto a příštím roce tak, aby schodek činil 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2023. Deficit zhoršila Orbánova rozhazovačná politika před dubnovými parlamentními volbami a zavedení cenového stropu na ceny energií.
V reakci na dnešní oznámení vlády se propadly akcie velkých maďarských firem v čele s firmou MOL - klesly téměř o sedm procent. Akcie největší maďarské banky OTP ztrácely bezmála tři procenta a akcie telekomunikační firmy Magyar Telekom se odpoledne snížily téměř o pět procent.
vjn hab
Muzeum církevního umění v Plzni představuje dřevořezby a plastiky Jiřího Špinky
Plzeň 26. května (ČTK) - V Muzeu církevního umění plzeňské diecéze začala výstava reliéfních dřevořezeb, kinetických objektů, medailí a kovových plastik Jiřího Špinky nazvaná Dřevěný čas. Plzeňan, který zemřel předloni v 76 letech v době pandemie koronaviru, pracoval 44 let v Západočeském muzeu v Plzni (ZČM). Věnoval se konzervaci a restaurování sbírkových předmětů a v počátcích také výstavnictví. ČTK to dnes řekla mluvčí ZČM Romana Němečková. Výstava potrvá do 14. srpna.
"Je připomenutím pracovitého umělce s velkou fantazií. Měla by být i důstojným rozloučením s člověkem, který odešel v době covidu a jeho přátelé a příznivci neměli možnost vzdát mu úctu kvůli covidovým omezením," uvedla mluvčí. Expozici, která mapuje také lidskou stránku, iniciovala Špinkova manželka Vlasta, autorka publikace Zastavený čas.
Špinka, absolvent výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě v Plzni, byl členem Asociace uměleckých restaurátorů a Asociace uměleckých medailérů. Jeho medaile a plakety, odlité z bronzu, viděli lidé na výstavách v Glasgow, Sofii, Ottawě a v Tokiu.
"Byl šťastným člověkem, protože práce pro něj byla koníčkem. Byla radost se na něj jenom dívat, když pracoval," řekla dnes jeho manželka. Kromě muzea restauroval díky licenci také soukromě. "Zajímalo ho všechno. Třeba mu přinesli starou zbraň, hned zkoumal, jak funguje. Dostal se i ke starým hodinám, které opravoval. Vytvářel také kopie loutek pro ZČM, pro Muzeum loutek v Plzni dělal kopii revolučního Kašpárka Josefa Skupy, který podle divadelníků "pomohl k rozpadu monarchie", a stejnou kopii i pro Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, s nímž spolupracoval na dalších loutkách, řekla Špinková. Vytvářel i vlastní marionety.
Nejznámější jsou jeho kinetické dřevořezby - "hodiny". "Něco takového zatím nikdo nevytvořil, nevím o tom. Jsou skoro v nadživotní velikosti. Je v nich celodřevěný stroj. Celé jsou z přírodního materiálu. Neukazují přesný čas, ale je to jakoby symbolické vyjádření času. A tím, jak se hodně setkával v práci s církevní tematikou, tak je to tím hodně protknuté," uvedla Špinková. Jeho bronzové reliéfy Jana Lucemburského a Karla IV. jsou na náměstí v Kašperských Horách, ozdobily zvony v plzeňské katedrále, figury pak hrad Velhartice. "Hodně se věnoval restaurování obrazů, ale v době studia také maloval své. Poté už se malbě přestal věnovat a vytvářel už jen grafiky," dodala.
Václav Prokš hj
DALŠÍ ZPRÁVY
