Muzeum církevního umění v Plzni představuje dřevořezby a plastiky Jiřího Špinky
Plzeň 26. května (ČTK) - V Muzeu církevního umění plzeňské diecéze začala výstava reliéfních dřevořezeb, kinetických objektů, medailí a kovových plastik Jiřího Špinky nazvaná Dřevěný čas. Plzeňan, který zemřel předloni v 76 letech v době pandemie koronaviru, pracoval 44 let v Západočeském muzeu v Plzni (ZČM). Věnoval se konzervaci a restaurování sbírkových předmětů a v počátcích také výstavnictví. ČTK to dnes řekla mluvčí ZČM Romana Němečková. Výstava potrvá do 14. srpna.
"Je připomenutím pracovitého umělce s velkou fantazií. Měla by být i důstojným rozloučením s člověkem, který odešel v době covidu a jeho přátelé a příznivci neměli možnost vzdát mu úctu kvůli covidovým omezením," uvedla mluvčí. Expozici, která mapuje také lidskou stránku, iniciovala Špinkova manželka Vlasta, autorka publikace Zastavený čas.
Špinka, absolvent výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě v Plzni, byl členem Asociace uměleckých restaurátorů a Asociace uměleckých medailérů. Jeho medaile a plakety, odlité z bronzu, viděli lidé na výstavách v Glasgow, Sofii, Ottawě a v Tokiu.
"Byl šťastným člověkem, protože práce pro něj byla koníčkem. Byla radost se na něj jenom dívat, když pracoval," řekla dnes jeho manželka. Kromě muzea restauroval díky licenci také soukromě. "Zajímalo ho všechno. Třeba mu přinesli starou zbraň, hned zkoumal, jak funguje. Dostal se i ke starým hodinám, které opravoval. Vytvářel také kopie loutek pro ZČM, pro Muzeum loutek v Plzni dělal kopii revolučního Kašpárka Josefa Skupy, který podle divadelníků "pomohl k rozpadu monarchie", a stejnou kopii i pro Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, s nímž spolupracoval na dalších loutkách, řekla Špinková. Vytvářel i vlastní marionety.
Nejznámější jsou jeho kinetické dřevořezby - "hodiny". "Něco takového zatím nikdo nevytvořil, nevím o tom. Jsou skoro v nadživotní velikosti. Je v nich celodřevěný stroj. Celé jsou z přírodního materiálu. Neukazují přesný čas, ale je to jakoby symbolické vyjádření času. A tím, jak se hodně setkával v práci s církevní tematikou, tak je to tím hodně protknuté," uvedla Špinková. Jeho bronzové reliéfy Jana Lucemburského a Karla IV. jsou na náměstí v Kašperských Horách, ozdobily zvony v plzeňské katedrále, figury pak hrad Velhartice. "Hodně se věnoval restaurování obrazů, ale v době studia také maloval své. Poté už se malbě přestal věnovat a vytvářel už jen grafiky," dodala.
Václav Prokš hj
Ruská centrální banka snížila základní úrok o tři procentní body na 11 procent
Moskva 26. května (ČTK) - Ruská centrální banka dnes na mimořádném zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 11 procent. Inflační tlaky se podle ní díky posílení rublu zmírňují a podobně klesají inflační očekávání domácností a podniků, oznámila banka. Ekonomiku navíc čeká pokles, který bude z velké části výsledkem válečného tažení ruských vojsk na Ukrajinu.
Banka také připustila možnost dalšího snižování úroků na nadcházejících zasedáních. Na konci února, jen několik dní po začátku invaze, centrální banka svůj základní úrok více než zdvojnásobila na 20 procent. V dubnu ale dvakrát úroky snížila, vždy o tři procentní body.
Vnější podmínky pro ruskou ekonomiku jsou stále obtížné, rizika pro finanční stabilitu se ale mírně snížila. To podle banky otevírá prostor pro zmírnění některých opatření k omezení pohybu kapitálu.
Centrální banka rovněž uvedla, že v příštím roce očekává zpomalení inflace na pět až sedm procent, v roce 2024 by už mohla inflace dosáhnout čtyřprocentního cíle banky. O prognóze na letošní rok se banka v nejnovějším oznámení nezmínila, už dříve však uvedla, že letos čeká inflaci v rozmezí 18 až 23 procent.
Vysoká inflace snižuje životní úroveň a už několik let je jednou z hlavních obav lidí v Rusku. Podle ministerstva hospodářství inflace k 20. květnu zpomalila na 17,51 procent ze 17,69 procent o týden dříve. Stále však zůstává blízko nejvyšší hodnoty od začátku roku 2002.
Ruský prezident Vladimir Puitn ve středu nařídil zvýšit důchody a minimální mzdu o deset procent, aby zmírnil dopad inflace na obyvatele, uvedla agentura Reuters. Putin popřel, že by všechny ekonomické problémy země souvisely s vojenskou invazí, kterou Putin označil za zvláštní vojenskou operací na Ukrajině. Invaze ruských vojsk přiměla západní země k uvalení rozsáhlých sankcí na Rusko.
irl spr
DALŠÍ ZPRÁVY
