Scope: Ruská ekonomika se na předválečnou úroveň vrátí nejdříve v roce 2030
Berlín 16. září (ČTK) - Ruská ekonomika se na úroveň z doby před zahájením útoku na Ukrajinu pravděpodobně nevrátí dříve než v roce 2030. Předpovídá to podle agentury Reuters zpráva evropské ratingové agentury Scope Ratings. Rusko v důsledku útoku na Ukrajinu čelí rozsáhlým sankcím ze strany západních zemí.
Zpráva předpokládá, že výkon ruské ekonomiky se bude na konci příštího roku nacházet zhruba osm procent pod úrovní z loňského roku. "Ruská vláda s pomocí ruské centrální banky využila nečekané exportní příjmy ke zmírnění bezprostředního dopadu války na Ukrajině a sankcí na domácí ekonomiku. Dlouhodobější vyhlídky (ruské ekonomiky) se však zhoršují," uvedla agentura Scope.
Hospodářský růst v Rusku bude podle zprávy nadále podkopávat zrychlující odliv kapitálu, omezený přístup k západním technologiím a nepříznivé demografické trendy.
Zpráva předpokládá, že soukromý sektor v letošním roce stáhne z Ruska více kapitálu než v roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Tehdy odliv soukromého kapitálu z Ruska dosáhl 152 miliard dolarů (zhruba 3,7 bilionu Kč). V letošním prvním čtvrtletí podle zprávy odliv kapitálu činil 64,2 miliardy dolarů.
Ruské úřady v poslední době zlepšují odhady letošního vývoje domácí ekonomiky a tvrdí, že západní sankce mají na ruské hospodářství menší dopad, než se předpokládalo. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov například minulý týden předpověděl, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska letos klesne o 2,9 procenta. Ještě v srpnu jeho ministerstvo předpokládalo propad o 4,2 procenta.
Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento měsíc citovala agentura Bloomberg, ovšem varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Materiál upozorňuje, že tlak na ruské hospodářství způsobený sankcemi se bude stupňovat a odklon Evropy od ruských energetických surovin by mohl narušit i schopnost Ruska zásobovat domácí trh.
pmh mka
Tuniský prezident představil zákon, který omezí vliv politických stran
Tunis 16. září (ČTK) - Tuniský prezident Kaís Saíd ve čtvrtek představil nový volební zákon, který omezuje vliv politických stran, informují zahraniční agentury. Tunisko 17. prosince čekají parlamentní volby, které mají umožnit sestavit nový parlament. Činnost toho minulého prezident loni pozastavil. Opozice se však chystá volby bojkotovat.
Voliči budou podle nového volebního zákona v parlamentních volbách hlasovat pro konkrétní kandidáty místo kandidátní listiny jednotlivých stran, jak tomu bylo dosud. Nový zákon zároveň snižuje počet křesel v dolní komoře parlamentu ze 217 na 161. Podrobnosti o druhé komoře, včetně způsobu volby jejích členů, zatím nebyly zveřejněny, píše agentura Reuters.
"V minulosti poslanec parlamentu čerpal svou legitimitu ze své strany. Nyní musí převzít odpovědnost především ke svým voličům," řekl Saíd na čtvrtečním zasedání kabinetu.
Poslance, kteří nebudou "plnit svou roli", bude podle nových pravidel možné odvolat, pokud deset procent jejich voličů podá parlamentu oficiální žádost.
Několik opozičních stran, včetně islamistické Strany obnovy (An-Nahda), oznámilo, že budou prosincové volby bojkotovat. Nový volební zákon tyto strany označují za snahu je umlčet.
Saíd loni po letech patové politické situace a hospodářské krize pozastavil činnost parlamentu a letos v březnu jej rozpustil. Nová ústava schválená v červencovém referendu předává prezidentovi široké výkonné pravomoci a oslabuje vliv tuniského parlamentu a soudnictví. Zatímco členové opozice a západní kritici varovali, že tato rozhodnutí ohrožují těžce vydobyté demokratické svobody, mnoho Tunisanů Saídovy kroky po letech roztrpčení z politických elit uvítalo, píše agentura AP.
Prezident na čtvrtečním zasedání vlády trval na tom, že nemá v úmyslu vyloučit z parlamentních voleb žádnou stranu. Tvrdil, že nový zákon je inspirován systémy v jiných zemích a "umožní lidem svobodně vyjádřit svou vůli a volit osobu, kterou si vyberou".
Saídovi kritici prezidenta viní z autoritářství a ohrožování demokratického procesu započatého po pádu dlouholetého prezidenta Zína Abidína bin Alího, který odstoupil 14. ledna 2011 po několikatýdenních protivládních protestech, jež byly na počátku takzvaného arabského jara.
ngl jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
