O cenu památkářů bude z Vysočiny bojovat obnovená kaple i objev mlýnu
Jihlava 17. června (ČTK) - Obnovu zámecké kaple v Budišově na Třebíčsku, objev rudního mlýna ze 13. století u Havlíčkova Brodu a tavbu skla v replice středověké sklářské pece navrhli památkáři z Vysočiny na letošní cenu Patrimonium pro futuro. Smyslem ocenění je poukázat na dobrou praxi v památkové péči. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) v Telči na Jihlavsku Ilona Ampapová.
Budišovská zámecká kaple je významná svoji vrcholně barokní výzdobou. Kaple vznikla pravděpodobně již při renesanční přestavbě zámku v 16. století, její dochovaná výzdoba je ale až z 80. let 18. století. "Vrcholně barokní fáze maleb bývá spojována s malířem Johannem Antonem Prennerem, mladší vrstva pak s osobou Fridricha Heinricha Fügera," uvedla Ampapová. Po roce 1945, když stát zámek zabavil původním majitelům, bylo z kaple skladiště, postupně chátrala. Její obnova trvala podle starosty Budišova Petra Piňose deset let, dokončena byla loni.
NPÚ navrhl na ocenění také objev mlýnu, který archeologové odkryli před stavbou obchvatu nedaleko Havlíčkova Brodu. "Nález podává jedinečné svědectví o technické úrovni produkce stříbra ve středověkém českém státě na sklonku přemyslovského období. Objev má vysoký potenciál posunout poznání v oblastech medievistické a montánní archeologie, ale i hospodářských dějin a dějin techniky," uvedla Ampapová. Díky dochovaným nálezům dřevěné konstrukce se podařilo mlýn datovat přibližně do let 1270 až 1299.
Sklářskou pec, ve které se experimentálně taví sklo dle středověkých postupů, postavilo Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod v roce 2015. Veřejnosti v ní pravidelně ukazuje řemeslo, které je po staletí s Vysočinou úzce spojené. „Projekt splnil svůj účel, pomohl posunout naše znalosti historických sklářských postupů a povzbudil zájem o bohatou historii sklářství na Vysočině," uvedla Alena Jindrová, kurátorka Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod.
Cenu Patrimonium pro futuro vyhlašuje NPÚ letos podeváté, ocenění uděluje v několika kategoriích. Jejím smyslem je upozorňovat na dobré příklady památkové péče. Nominaci mohly získat práce dokončené v roce 2021.
vkr hj
Ve vsi Habří na Žďársku je od jara malé muzeum, exponáty se našly na půdách
Moravecké Pavlovice (Žďársko) 17. června (ČTK) - Ve vesničce Habří na Žďársku je od dubna malé soukromé muzeum. Přibližuje život na statku i dávnou historii místa v údolí řeky Bobrůvky. V klenuté hostinské místnosti jsou vystavené předměty používané od 19. století v kuchyni i při jiné práci a také modlitební knížky nebo oblečení. Majitelé už uvažují o rozšíření expozice do patra, protože nalezených věcí přibývá. ČTK to řekla autorka výstavy Andrea Buchtová.
Výstava Tajemné Habří a svobodný statek je v nemovitosti s popisným číslem 1. "Je to rodný statek mého manžela. První písemná zmínka o statku je z roku 1555 a jeho rodina, rod Volavých, je tady od roku 1625, alespoň co se dochovaly listiny," řekla Buchtová. Doplnila, že podle úlomků keramiky nalezených při opravách by stáří domu mohlo být i okolo 800 let. "Takže asi už v raném středověku tady něco stálo, nevíme v jaké podobě," uvedla.
Ve statku nejdřív Buchtovi provozovali penzion. "My jsme žádné muzeum dělat nechtěli," podotkla Andrea Buchtová. Dřív pracovala jako vedoucí veřejně přístupné secesní vily Löw-Beer v Brně, historie Habří ji zajímala. Před třemi lety se rozhodla zaznamenat to, co se už traduje jen mezi pamětníky. "Vznikl z toho nápad, že udělám nějakou publikaci, protože se mi dostávaly do ruky i staré listiny a fotky od těch rodin, se kterými jsem mluvila," řekla.
Od příbuzných a dalších lidí v okolí pak začala dostávat také stoleté předměty, které zůstaly po sklepech a v truhlách na půdách. Hodně věcí se našlo i na samotném statku, včetně torza slunečníku hraběnky ze sousedního Mitrova.
Historie Habří, které teď má dvě desítky stálých obyvatel, je podle Buchtové pořád trochu zahalená tajemstvím. Tamní dvory zmiňuje už listina z roku 1342. Byly to jen svobodné dvory. "Pravděpodobně to souviselo s tím, že se tady těžilo stříbro, možná i zlato. Byla to zvláštní vesnice, byli to svobodníci, nebyli to poddaní, měli speciální výsady," uvedla.
Malé muzeum vzniklo na statku v budově, v níž byl před rekonstrukcí chlév. Rozšířit expozici by Dušan a Andrea Buchtovi chtěli do jejího patra, kde se dřív skladovalo seno. Zájem o výstavu podle Buchtové je, i díky tomu, že hodně turistů prochází Habřím při cestě do Trenckovy rokle. Romantická rokle s drobnými vodopády je přírodní památkou.
vst dr
DALŠÍ ZPRÁVY
