Ukrajina chce kvůli válce dvouletý odklad splátek dluhu
Kyjev/Berlín 20. července (ČTK) - Ukrajina požádá zahraniční držitele svých státních dluhopisů o dvouletý odklad splátek, aby tak mohla soustředit ubývající finanční zdroje na odrážení útoku ruských vojsk. Vyplývá to z rezoluce, kterou dnes zveřejnila ukrajinská vláda. Žádost Ukrajiny o odklad splátek už podpořila skupina západních vládních věřitelů, která zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Británii, Francii, Německo a Japonsko.
Skupina uvedla, že hodlá přistoupit na přerušení splátek ukrajinského dluhu v období od letošního srpna do konce příštího roku s možností prodloužení o jeden rok. Zároveň vyzvala ostatní věřitele, aby se s Ukrajinou na pozastavení splátek rychle dohodli.
"Vyjadřujeme solidaritu a podporu Ukrajině, která se brání neoprávněné, nevyprovokované a nezákonné vojenské agresi ze strany Ruska," napsala skupina ve svém prohlášení. "Schválení návrhů Ukrajiny by znamenalo významnou podporu pro ukrajinskou vládu i lid," dodala.
Ukrajinští zákonodárci instruovali ministerstvo financí, aby odklad splátek dluhopisů v hodnotě kolem 20 miliard dolarů (zhruba 480 miliard Kč) dojednalo do 15. srpna. Začátkem září by Ukrajina měla splatit asi 1,2 miliardy dolarů. Kyjev v rámci svého plánu hodlá zahraničním věřitelům nabídnout dodatečné úrokové platby, jakmile odklad splácení dluhopisů skončí, uvedla agentura Reuters.
Ukrajina odhaduje, že její veřejné finance nyní vykazují měsíční schodky kolem pěti miliard dolarů, což představuje zhruba 2,5 procenta předválečného hrubého domácího produktu (HDP) země. Předpokládá se, že v letošním roce ukrajinská ekonomika vykáže v důsledku války propad o 35 až 45 procent.
Ukrajinská vláda v uplynulých měsících opakovala, že navzdory válce plánuje pokračovat ve splácení dluhů. Spekulace o možném požadavku na odklad splátek státního dluhu nicméně nabraly na intenzitě minulý týden, kdy mezinárodní věřitele o dvouletý odklad splátek dluhu požádala ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz.
pmh spr
Senát nominoval na státní vyznamenání osm osobností, dosud nejméně
Praha 20. července (ČTK) - Pouze osm osobností včetně členů protinacistické odbojové skupiny Tři králové dnes navrhl na státní vyznamenání Senát. Je to rekordně nízký počet v posledním úplném roce prezidentování Miloše Zemana, který bude nejvyšší státní ocenění udělovat. Loni Senát navrhl Zemanovi 15 kandidátů. Zeman, který nemá s horní komorou nijak přátelské vztahy, jí vyhověl ve dvou případech.
Řád Bílého lva by podle Senátu měli dostat Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek, kteří za druhé světové války prováděli sabotážní diverzní akce a předávali zprávy exilové vládě v Londýně. Balabán byl nacisty zatčen a popraven v roce 1941, Mašín o rok později, kdy po přestřelce s nacisty zahynul i Morávek. Posmrtně byli povýšeni na generály.
Nejvyšší ocenění si podle Senátu zaslouží generál Karel Lukas, legionář a účastník zahraničního protinacistického odboje, který byl v roce 1949 komunistickou tajnou policií zatčen, obviněn z velezrady a umučen ve vězení na Pankráci. Medaili Za hrdinství navrhli senátoři pro Josefa Serinka, dalšího účastníka protinacistického odboje, který po útěku z internačního tábora pro Romy v Letech u Písku vedl na Vysočině partyzánskou skupinu.
Medaili Za zásluhy by podle Senátu měli obdržet letos devadesátiletý sbormistr Ivan Sedláček, který založil a vedl brněnský soubor Kantiléna, kněz a někdejší mluvčí České biskupské konference Miloslav Fiala a poslankyně Revolučního národního shromáždění v letech 1918 až 1920, Ludmila Zatloukalová-Coufalová, první starostka na Moravě. Po komunistickém převratu v roce 1948 jí byl zabaven majetek a zemřela v roce 1960 v Psychiatrické léčebně ve Šternberku.
Senát letos obdržel o polovinu méně adeptů než loni, kdy poslal na Hrad 15 nominací ze 17 návrhů. Zatímco z předloňských návrhů Senátu si Zeman žádný nevybral, loni se ztotožnil se dvěma. Vyznamenání v náhradním březnovém termínu dostali první velitel československé 310. perutě britského Královského letectva (RAF) Alexander Hess a první velitel československého praporu mírových sil OSN v misi UNPROFOR na území bývalé Jugoslávie Karel Blahna.
Vztahy mezi Hradem a Senátem výrazně ochladly kvůli cestě senátorů na Tchaj-wan v roce 2020, kterou prosadil předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) navzdory hrozbám pevninské Číny. S cestou nesouhlasil ani Zeman.
mhm rem rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
