Litevci podle Moskvy pocítí následky svých omezení pro Kaliningrad
Moskva 21. června (ČTK) - Moskva rychle odpoví na rozhodnutí Litvy omezit přepravu zboží pro Kaliningradskou oblast, uvedl podle agentury Interfax tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Litevci podle něj pocítí následky. Odpověď Moskvy dnes podle agentury TASS Vilniusu slíbilo i ruské ministerstvo zahraničí. Litevská premiérka Ingrid Šimonytéová ruské komentáře označila za ironii.
Litva minulý týden zakázala po železnici převážet do ruské enklávy u Baltského moře zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Sedmadvacítka zavedla několik balíků sankčních opatření proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu z 24. února.
"Rusko na takové nenávistné kroky jistě odpoví," řekl Patrušev, podle kterého ruské úřady připravují příslušná opatření, jež Moskva v nejbližší době přijme. "Jejich důsledky budou mít na Litevce vážný negativní dopad," dodal tajemník. Situace na hranicích enklávy a pobaltského státu podle něj vznikla v kontextu "navyšování vojenské a zpravodajské přítomnosti NATO u ruských hranic".
Kaliningradská oblast, vklíněná mezi Polsko a Litvu, dostává dodávky zboží z Ruska po železnici přes litevské území, také plyn do tohoto regionu teče plynovodem přes Litvu. Alternativní zásobovací trasa vede po moři, je však delší a nákladnější.
"Podobné kroky jsou nepřijatelné a vyústí v odpovídající reakci," uvedla dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Litevci podle ní navíc "blokádou" přispívají i k současné potravinové krizi. Ta celosvětově hrozí v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, která je významným vývozcem obilí a dalších potravin.
"Je ironie poslouchat rétoriku o údajném porušování mezinárodního práva od země, která opakovaně porušila každou mezinárodní dohodu," reagovala podle agentury Reuters litevská premiérka Ingrida Šimonytéová na vyjádření ruských představitelů. Odmítla také opatření nazývat blokádou.
"Žádná blokáda Kaliningradu není. Litva zavádí sankce EU," dodala premiérka.
Ruská diplomacie si kvůli litevskému omezení přepravy předvolala velvyslance EU v Moskvě Markuse Ederera. Ten po dnešní schůzce řekl, že Rusko vyzval ke klidnému a diplomatickému řešení situace.
nim zdp
Nová ředitelka kutnohorského muzea stříbra plánuje obnovu výstavního fondu
Kutná Hora 20. června (ČTK) - České muzeum stříbra v Kutné Hoře čeká postupná obnova výstavního fondu a mělo by více spolupracovat s jinými institucemi, například s Náprstkovým muzeem v Praze. ČTK to řekla nová ředitelka Lenka Mazačová, která je v čele muzea od května. Letos podle ní ještě zůstal plán výstav beze změn, příští rok se má však počet expozic snížit a budou více propracované. Muzeum bude také ve větší míře využívat výpůjčky od jiných institucí.
"Určitě je potřeba obnovit výstavní fond, protože technika už je trochu zastaralá. Takže bych si představovala, že se muzeum po téhle stránce bude pomalu modernizovat a rozvíjet," uvedla Mazačová.
Nabídka muzea by podle ní měla také víc zohledňovat místní návštěvníky. "Chtěla bych se, aby se muzeum zaměřilo na návštěvníky z Kutné Hory a blízkého okolí, protože Kutná Hora je převážně využívána turisty, ale myslím si, že publikum je přímo v místě," řekla Mazačová.
Dobrá spolupráce se podle ní již rozvíjí s městem a Galerií Středočeského kraje, která sídlí v nedaleké bývalé jezuitské koleji. Společně s městem muzeum chystá například setkání hornických měst, které se v Kutné Hoře uskuteční v září. Na programu bude průvod horníků městem, předávání cen Český Permon a kulturní program na Palackého náměstí v podobě Svatováclavských slavností. "Kutná Hora nikdy takový projekt nedělala, je to organizačně velice složité, ale vím, že je o tuto akci velký zájem," dodala ředitelka.
Mazačová byla dříve například zástupkyní ředitele kolínského regionálního muzea. V čele muzea stříbra nahradila Světlanu Hrabánkovou, kterou krajští radní předtím odvolali. Hrabánková vedení muzea opustila po 31 letech. Podle radního pro kulturu Václava Švendy (Spojenci) nevyužívala dostatečně potenciál muzea při popularizaci kulturního dědictví. Hrabánková to odmítla.
České muzeum stříbra vzniklo na základech archeologického sboru Vocel, který si v roce 1877 vytyčil za své poslání sbírat, chránit a propagovat písemné a umělecké památky regionu. Soustředí se na dějiny Kutné Hory jako královského horního města, na středověké důlní a mincovní památky, geologii kutnohorské oblasti a numismatiku. Se svými sbírkovými předměty patří mezi nejbohatší muzea v zemi. Exponáty speciálního fondu báňské techniky patří k nejstarším v Evropě.
khj hj
DALŠÍ ZPRÁVY
