Analytici: Inflace v prosinci klesla rychleji díky zlevnění potravin
Praha 11. ledna (ČTK) - Meziroční inflace se v prosinci snížila víc, než očekával trh, když dosáhla 6,9 procenta. Přispělo k tomu především zlevnění potravin, jejichž ceny meziročně klesly poprvé v loňském roce, upozorňují analytici, které ČTK oslovila. V letošním roce očekávají výrazné zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen. Průměrná inflace za celý rok se podle nich sníží mezi 2,6 a 3,5 procenta proti loňským 10,7 procenta. Rozhodující budou údaje z ledna, kdy se obvykle mění většina ceníků.
Ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský upozornil na to, že meziroční inflace v prosinci vyrovnala nejnižší loňskou hodnotu ze září. Přitom ji v prosinci zkresloval statistický efekt předloňského úsporného tarifu, bez něj by inflace byla 4,2 procenta. "Překvapení se soustředilo především v cenách potravin, které se meziměsíčně silně snížily, a do minusu se překlopily i v meziročním srovnání. Relativně silné se ukázalo být i sezonní zlevnění alkoholických nápojů. Razantní, ale očekávaný pokles nastal u cen pohonných hmot," uvedl.
"Prosincový výsledek je tak dalším střípkem do mozaiky uklidňování tuzemské inflace, která se momentálně skutečně zdá být z velké části pod kontrolou. Pokud odmyslíme statistické efekty cenového skoku z ledna 2023 a vládního úsporného tarifu, pak spotřebitelské ceny v průběhu roku 2023 ve skutečnosti narostly o pouhých 0,8 procenta, což již nelze považovat za nijak varovné zdražování," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Podle hlavního ekonoma Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla Davida Marka vysoká inflace odeznívá a letos by se vývoj cen měl vrátit k normálním hodnotám. "Otazníkem stále zůstává rozsah letošního lednového přeceňování, které ukáže, nakolik se změnila či nezměnila inflační očekávání. Téměř jisté ovšem je, že inflace konečně klesne pod tempo růstu mezd a reálná životní úroveň se opět začne zvyšovat. Nicméně ztráty, která inflace v posledních dvou letech způsobila, jsou značné," uvedl.
O překonání vysoké inflace mluví i předseda představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a koordinátor Národní ekonomické rady vlády David Havlíček. "Prosincová inflace je poslední vysokou inflací v důsledku energetické krize. Za měsíc se dočkáme již hodnoty kolem tří procent a zde se bude držet zřejmě v průběhu celého roku 2024. Jedná se o pozitivní zprávu pro firmy, kterým budou postupně zlevňovat úvěry i pro občany, kterým opět začnou růst reálné mzdy," napsal na webu vlády.
Na výrazném snížení inflace v letošním roce se analytici shodují, rozcházejí se však v názoru, jakým tempem ceny porostou. Zatímco hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč stejně jako Česká národní banka (ČNB) předpokládá průměrnou inflaci 2,6 procenta, analytik Raiffeisenbank Martin Kron ji očekává 3,4 procenta.
Aktuální údaje o vývoji inflace podle analytiků také předznamenávají další snižování základní úrokové sazby ČNB ze současných 6,75 procenta. Podle Hradila by ČNB v únoru mohla sazby snížit o čtvrt procentního bodu, nevyloučil ale ani pokles o půl bodu. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler je ale ohledně poklesu sazeb opatrnější. "Prosincová inflace skončila sice pod očekáváním trhu i ČNB, do velké míry šlo však o vliv volatilních položek, jako jsou potraviny a pohonné hmoty, které mohou v příštích měsících opět rychle změnit směr. Z pohledu centrální banky tak dnešní slabší inflační číslo neznamená zásadní změnu oproti předešlé komunikaci upozorňující na potřebu opatrného snižování sazeb," uvedl.
str snm
Asociace: Dynamické fondy doplňkového spoření loni vynesly průměrně 20,6 pct.
Praha 10. ledna (ČTK) - Dynamické fondy doplňkového penzijního spoření přinesly klientům loni zhodnocení průměrně 20,6 procenta, vyvážené fondy 14,8 procenta a konzervativní fondy, které ve svém portfoliu mají zejména dluhopisy, devět procent. ČTK o tom dnes informovala Asociace penzijních společností ČR. Většina fondů tak překonala inflaci, která podle odhadů činila loni 10,8 procenta.
Po neúspěšném roce 2022, kdy dynamické penzijní fondy odepsaly v průměru více než deset procent, tak nastal velmi výrazný obrat. Za uplynulých pět let dynamické účastnické fondy dosáhly průměrného ročního zhodnocení 9,05 procenta, vyvážené 5,4 procenta a konzervativní 1,7 procenta.
Účastnické a transformované fondy má v ČR téměř polovina občanů. Aktuálně je v platnosti asi 4,3 milionu smluv a z toho je přes 40 procent v režimu účastnických fondů doplňkového penzijního spoření, které nahradilo od roku 2013 penzijní připojištění.
"Věříme, že nejen loňské skvělé výsledky, ale i dlouhodobě kvalitní výkonnost především dynamických a vyvážených fondů budou pro účastníky starého penzijního připojištění impulzem k přechodu do nových fondů. Kdo má strach přejít se všemi dosud naspořenými penězi, může si je nově na staré smlouvě takzvaně zamrazit a založit si druhou smlouvu právě už v nových fondech," uvedl prezident asociace Aleš Poklop.
Na rok 2024 zákonodárci připravili v penzijním připojištění řadu změn. Od ledna je to výhodnější sazba pro daňové odpočty, a to až 48.000 Kč (do které se ale počítá i životní pojištění, pojištění dlouhodobé péče a DIP, tedy dlouhodobý investiční produkt). Dále možnost dvou smluv penzijního spoření, kdy nemusí kvůli přechodu ze starého penzijního připojištění do nového doplňkového spoření převádět své dosud naspořené peníze, a také nový typ fondu. Je to tzv. alternativní fond, který za cenu vyššího rizika nabídne i vyšší výnos. Nově je snazší přejít mezi penzijními společnostmi v případě, že je účastník ještě ve starém penzijním připojištění.
Od července účastníky čeká změna státních příspěvků, kdy se sjednotí jejich sazba. Stát začne k měsíčně uloženým částkám mezi 500 a 1700 korunami přidávat jednotných 20 procent. Zatím tedy ještě účastníci dostávají mezi 23 a 30 procent z uložené částky od 300 až do 1000 korun a nad tisícovku se státem zaslaný příspěvek již nemění. Od července stát dvacetiprocentní příspěvek pošle až do částky 1700 korun. Odkládat na svůj penzijní účet mohou lidé samozřejmě více, ale horní limit pro státní příspěvek je stanoven na 340 korun, tedy 20 procent ze 1700 Kč.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručily za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, naopak nabídly možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.
fd rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
