ECB podle očekávání zvýšila základní úrok o čtvrt procentního bodu
Frankfurt 27. července (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli. ECB to uvedla ve svém dnešním oznámení.
Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu na rekordních 3,75 procenta.
Analytici podle agentury Reuters zvýšení o čtvrt procentního bodu očekávali, protože centrální banka další růst úroků avizovala na minulém zasedání. V názoru na to, zda ECB zvýší úroky i v září, nebo zda je už měnit nebude, jsou však analytici rozděleni.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci řekla, že je zatím nejisté, co bude následovat. Centrální banka, která byla široce kritizována za pomalou odpověď na loňský počáteční prudký růst inflace, je ale pevně odhodlána inflaci "zlomit vaz".
"Existuje možnost, že (příště) zvýšíme. Je zde možnost pauzy," řekla Lagardeová a dodala, že banka je nezaujatá. Uvedla ale také, že měnový výbor ví, že se blíží ke konci série zvyšování úrokových sazeb.
ECB ze svého prohlášení odstranila jasný náznak dalšího zvyšování úroků, což znamená, že nové zvýšení na zářijovém zasedání by nemělo být považováno za samozřejmost. Inflace v eurozóně se od loňského října snížila na polovinu, s hodnotou 5,5 procenta však zůstává výrazně nad cílem ECB. Na druhou stranu prudce ochladla poptávka po úvěrech a ekonomická aktivita, což ukazuje, že dosavadní zvyšování úroků si vybírá daň na ekonomice. ECB za rok zvýšila výpůjční náklady o rekordního 4,25 procentního bodu.
"Vývoj od předchozího zasedání podporuje očekávání, že inflace po zbytek roku bude nadále klesat, ale po delší dobu zůstane nad cílovou úrovní," uvedla ECB. "Budoucí rozhodnutí Rady guvernérů zajistí, že základní úrokové sazby ECB budou stanoveny na dostatečně restriktivní úrovni po nezbytně dlouhou dobu, aby bylo dosaženo včasného návratu inflace ke dvouprocentnímu střednědobému cíli," dodala ECB. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce bude Rada guvernérů nadále uplatňovat přístup závislý na příchozích datech.
"Dnešní zvýšení úrokových sazeb v eurozóně a včerejší zvýšení sazeb v USA dále zvýší tlak na českou korunu," řekl ČTK obchodní ředitel pro Českou republiku a Slovensko ve společnosti Ebury Tomáš Kudla.
Zatímco ECB by mohla úroky dále zvýšit, Česká národní banka (ČNB) by naopak už v tomto roce mohla podle některých analytiků úrokové sazby snížit. "Snižující se úrokový diferenciál mezi oběma měnami a výhled na brzké snižování sazeb v české ekonomice dále sníží atraktivitu české měny," dodal Kudla.
irl ank
Průzkum: Češi pokračují v přesunu úspor z běžných účtů na spořicí účty
Praha 27. července (ČTK) - Češi pokračují v přesunu svých úspor z běžných účtů na spořicí účty a penzijní připojištění. Meziročně se podíl českých domácností s úsporami na spořicích účtech zvýšil ze 43 na 52 procent. Vyplývá to z dubnového průzkumu společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek, mezi 1000 respondentů. Úspory si na běžném účtu podle něj drží 27 procent Čechů, což představuje další pokles proti roku 2022, kdy to bylo 32 procent. Žádné úspory ani investice nemá 16 procent Čechů.
Vedle zvýšení popularity spořicích účtů meziročně narostl i podíl Čechů s úsporami na důchodových účtech a v penzijním připojištění, ze 24 na současných více než 27 procent. Tato forma spoření mírně předstihla i ukládání peněz na běžném účtu v bance, upozornil KRUK. Po dvou letech stagnace vzrostl podle průzkumu také podíl Čechů, kteří drží úspory v hotovosti u sebe doma, a to z 16 na 19 procent.
Mírně také vzrostl podíl domácností s penězi v investičních fondech z loňských 13 na současných 15 procent. Akcie a dluhopisy drží 11 procent Čechů, což je téměř dvojnásobek proti předchozím šesti procentům. Otočil se také klesající trend investic do pozemků a nemovitostí, z osmi a šesti procenty v předchozích dvou letech na dnešních téměř devět procent.
"Bezpochyby v reakci na vysokou inflaci se Češi snaží chránit svoje úspory před znehodnocením. Tradičně konzervativní přístup vede k přesunu úspor na spořicí účty, ale meziročně se mnohem více lidí rozhodlo pro riskantnější volbu s potenciálně vyšším výnosem v podobě akcií a dluhopisů. Rostou ale také investice do cenných kovů," uvedla generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová.
Investice do vzácných kovů volí skoro sedm procent Čechů, což představuje významný nárůst ze tří, respektive čtyř procent v letech 2021 a 2022. Svoji pozici kolem pěti procent si drží kryptoměny. Narostl podíl investic do cizích měn, z loňského jednoho procenta na současná čtyři procenta.
Zatímco konzervativní metody spoření využívají prakticky stejnou měrou muži i ženy, investice do akcií a dluhopisů výrazně preferují muži, kteří také mnohem častěji nakupují cizí měny, drahé kovy a kryptoměny. Hotovost si nejčastěji drží nejmladší lidé, a pokud už investují, tak do akcií a dluhopisů. S rostoucím věkem se zvyšuje zájem o důchodové spoření a investicím se věnují především lidé s vysokoškolským vzděláním a vyššími příjmy, dodala Palendalová.
Investice všeho druhu, včetně významného podílu kryptoměn, mají především Češi pracující v oboru počítačů, sítí a telekomunikací. V rozporu s očekáváním investují do akcií, dluhopisů a investičních fondů o něco častěji zaměstnanci státní správy a sociálních služeb, než lidé pracující v oboru peněžních a pojišťovacích služeb.
fd rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
