Zlínská krajská galerie představuje grafickou tvorbu Maxe Švabinského
Zlín 21. března (ČTK) - Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně ode dneška představuje dílo Maxe Švabinského. Výstava se zaměřuje na jeho rozsáhlou grafickou tvorbu, která je více než 200 díly zastoupena i ve sbírce galerie, sdělili ČTK zástupci galerie. Výstava Univerzum Max Švabinský potrvá do 21. května.
Max Švabinský (1873 až 1962), který se narodil v Kroměříži, se věnoval malbě, kresbě, grafice i architektuře, zabýval se také pedagogickou prací nebo literaturou. Proslavil se také jako tvůrce návrhů na podobu trojice vitrážových oken katedrály sv. Víta na Hradčanech. Podílel se na výzdobě pražského Obecního domu či foyeru nedaleko stojící Zemské banky. Švabinského rukopis nesly i některé československé bankovky a poštovní známky. V letech 1910 až 1927 vyučoval na pražské Akademii, byl členem výtvarného spolku Mánes a roku 1918 se stal jedním ze zakládajících členů Sdružení českých grafických umělců Hollar. V roce 1945 byl jmenován národním umělcem a byl rovněž jmenován rytířem francouzské Čestné legie.
Zlínská výstava se soustředí na jeho grafickou tvorbu. "Návštěvníci uvidí krajinné celky spolu s velkými oživujícími detaily přírody, podobizny předních kulturních osobností i nejbližších členů rodiny, komorní smyslné výjevy vedle výpravnějších mytologických scén nebo také biblická témata a parafráze básnických sbírek," uvedla kurátorka výstavy Pavlína Pyšná.
"Spíše než předložení faktografického přehledu, je cílem představit tvorbu Švabinského v kontextu s jeho autentickými poznatky a úvahami. Díla proto doprovází úryvky autorových textů, které přibližují zázemí jeho umělecké tvorby," uvedla kurátorka.
Na výstavě jsou grafickými listy zastoupeni i jeho někdejší studenti. Exponáty pochází z fondů Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně a Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Komentované prohlídky výstavy se uskuteční 4. dubna a 2. května.
jmk hj
Turecká policie zatkla 47 lidí kvůli tomu, že pomáhali rodinám uvězněných
Ankara 21. března (ČTK) - Turecká policie zatkla v Ankaře, Istanbulu a několika dalších městech pět desítek lidí, kteří pomáhali rodinám lidí uvězněných kvůli údajným vazbám na Gülenovo hnutí. To vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana dlouhodobě viní ze snahy ji svrhnout a označuje ho jako teroristické. Informovalo o tom v pondělí Stockholmské centrum pro svobodu (SCF), které založili v roce 2017 ve švédské metropoli turečtí novináři.
Policie provedla razie v domech 57 lidí a 47 osob zadržela. Zabavila jim mimo jiné mobilní telefony, počítače, ale i peníze či šperky. Podle SCF byli zatčeni kvůli poskytování finanční podpory rodinám lidí, kteří byli v předchozích letech vyhozeni ze státních úřadů či jsou ve vězení kvůli obviněním z podpory Gülenova hnutí. Izmirská policie rovněž na internetu zveřejnila video z této operace, aby demonstrovala nebezpečnost zatýkaných. Na videu je mimo jiné vidět velký počet policejních aut přijíždějících k domům zadržených.
Gülenovo hnutí Hizmet (Služba) bylo založeno v 70. letech minulého století a provozovalo mimo jiné školy či nemocnice v Turecku i v zahraničí a před čistkami z posledních let vlastnilo v Turecku i některá média. Duchovní Fethullah Gülen, který žije od roku 1999 v USA, byl dříve Erdoganovým spojencem, pak se však názorově rozešli a Erdoganova vláda posléze hnutí začala označovat jako teroristickou organizaci FETÖ (Fethullahova teroristická organizace).
Pronásledování Gülenových příznivců začalo po korupčním skandálu z roku 2013, v němž figuroval i Erdoganův syn. Režim pak pozatýkal desítky policistů, prokurátorů i soudců, kteří kauzu vyšetřovali, a v říjnu 2014 bylo vyšetřování zastaveno pro nedostatek důkazů. Rozsáhlé zatýkání a čistky ve státní správě zahájil režim po pokusu části armády o puč v červenci 2016, z něhož Erdogan obvinil rovněž Gülena, který to odmítl. O práci v těchto čistkách přišlo přes 130.000 státních zaměstnanců, včetně čtyř tisíc soudců a prokurátorů, ale například také mnoho učitelů. Z armády bylo vyhozeno na 24.700 vojáků, uvedlo SCF. Tisíce lidí skončily po puči ve vězení kvůli obvinění z vazeb na Gülenovo hnutí.
nob jd
DALŠÍ ZPRÁVY
