ČNB: Bankám za tři čtvrtletí stoupl hrubý zisk o 5,5 miliardy na 180,1 mld. Kč
Praha 15. prosince (ČTK) - Bankám a spořitelnám v Česku za letošní tři čtvrtletí stoupl meziročně souhrnný zisk z provozní a finanční činnosti o 5,5 miliardy Kč na 180,1 miliardy korun. Čistý zisk po zdanění vzrostl o 1,2 miliardy korun na 82,9 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank podle nich činila ke konci září 10,153 bilionu korun, což je o 1,247 bilionu více než na konci roku 2022.
"Banky působící v Česku mají v aktuálním cyklu to nejlepší již za sebou. V prvních devíti měsících roku kvůli propisování rostoucích nákladů na financování depozit klesly čisté úrokové příjmy u všech šesti největších bank působících na tuzemském trhu," řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Tlak na úrokové marže kladlo podle něj i ponechání úrokových sazeb České národní banky na stávající úrovni. Navzdory horší meziroční výkonnosti se však bankám podařilo držet svá úvěrová portfolia velmi zdravá, dodal.
Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala za letošní tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy Kč. Ve stejném období loni to bylo 58,4 miliardy korun. Hlavním důvodem snížení jejich čistého zisku o 1,3 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank.
"Bankám klesly čisté úrokové výnosy," doplnil analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Pokles tohoto klíčového ukazatele podle něj způsobila skutečnost, že finanční domy loni navyšovaly úročení depozit, přičemž již nedocházelo k přílišnému zdražování úvěrů. Klesala teda čistá úroková marže. Windfall tax proces zvýšení úročení depozit urychlila, podotkl.
České spořitelně klesl od začátku roku do konce září čistý zisk o 2,9 procenta na 14,6 miliardy korun, ČSOB o pět procent na 13,6 procenta, Komerční bance o 4,9 procenta na 12,4 miliardy Kč, Raiffeisenbank o 27,5 procenta na 3,96 miliardy Kč a v případě Monety Money Bank o 3,7 procenta na čtyři miliardy korun. Naopak česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 8,5 miliardy korun, což byl nárůst o více než čtvrtinu.
Těchto bank se týká takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Aktuální výsledky bankovních domů však potvrzují, že tato daň minimálně z hlediska výběru z bankovního sektoru nepřinese slibované příjmy do státního rozpočtu, podotkl Cverna.
fd mha
Ruská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrok na 16 procent
Moskva 15. prosince (ČTK) - Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 16 procent. Inflační tlaky podle jejího dnešního sdělení zůstávají vysoké. Rozhodnutí je v souladu s očekáváním analytiků, kteří předpokládali, že inflační tlaky umocněné nedostatkem pracovních sil, vysokým objemem úvěrů a slabým rublem donutí centrální banku prodloužit nynější zpřísňování měnové politiky. Guvernérka banky Elvira Nabiullinová na tiskové konferenci naznačila, že cyklus zpřísňování měnové politiky se blíží ke konci.
Centrální banka zahájila nynější cyklus zpřísňování měnové politiky v červenci, základní sazba se od té doby už více než zdvojnásobila. "Proinflační rizika zůstávají ve střednědobém horizontu značná," poznamenala banka. Varovala, že stabilizace inflace poblíž jejího čtyřprocentního cíle bude vyžadovat vysoké sazby po dlouhou dobu. Rizikem pro inflaci jsou podle ní i vyšší vládní výdaje, než se očekávalo.
Nabiullinová uvedla, že zvýšení o jeden procentní bod a ponechání sazeb byly v podstatě jediné zvažované možnosti, ale objevily se rovněž ojedinělé návrhy na výraznější zvýšení. Dodala, že podle základního scénáře je banka blízko konce zvyšování sazeb, ale v mnoha ohledech bude vše záviset na situaci.
Analytici se v názoru na budoucí kroky centrální banky rozcházejí. "Stále si myslíme, že přijde další zpřísňování, protože inflační tlaky dál narůstají," uvedl ekonom společnosti Capital Economics Liam Peach. Hlavní sazba se podle něj do konce příštího roku zvýší na 17 procent. Analytik banky JP Morgan Anatolij Šal se domnívá, že dnešní zvýšení úroků bylo pravděpodobně poslední v rámci současného cyklu zpřísňování měnové politiky. Do konce příštího roku naopak očekává snížení sazby na úroveň kolem deseti procent.
Centrální banka rovněž uvedla, že inflace se letos bude pohybovat blízko horní hranice očekávaného rozpětí 7,0 až 7,5 procenta. Růst hrubého domácího produktu (HDP) pak zřejmě překoná říjnovou prognózu a přesáhne tři procenta.
Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem loňského února centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu a omezila inflační tlaky. Později však základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta.
irl spr
DALŠÍ ZPRÁVY
