Evropská komise představí plán na obnovu Ukrajiny, výši pomoci zvažuje
Brusel 17. května (ČTK) - Evropská komise (EK) se chystá představit plán na obnovu Ukrajiny, jehož součástí má být i balík finanční pomoci včetně výhodných půjček. Komise chce také dál zkoumat možnost, zda by se dal na nápravu válečných škod využít majetek zabavený v rámci sankcí ruským a běloruským oligarchům. Napsaly o tom agentura Reuters a deník The Guardian. Návrh EK představí ve středu, o konkrétní výši finanční pomoci zatím není jasno.
Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované činitele unijní exekutivy uvedla, že nový balík krátkodobé finanční pomoci by měl pokrýt náklady na provoz ukrajinského státu na dva měsíce. Peníze by měly jít převážně z rozpočtu EU a od jednotlivých členských zemí, a zatím tedy zřejmě nikoli ze společné půjčky na finančních trzích, o které Brusel dříve uvažoval.
Ukrajina podle vyjádření svých představitelů potřebuje na základní provoz státu v příštích třech měsících 15 miliard eur (371 miliard Kč). Pokrýt jimi hodlá jak platy či důchody, tak i výdaje vyvolané ruskou agresí. EU proto zvažovala, že si v zájmu finanční pomoci Ukrajině vezme další společnou půjčku na finančních trzích v objemu deseti miliard eur (247 miliard Kč). Dalších pět miliard eur by podle představ Bruselu měly zemi devastované ruskou invazí poskytnout Spojené státy, které už tuto částku přislíbily.
Mezinárodní měnový fond (MMF) v dubnu odhadl, že Ukrajina potřebuje každý měsíc minimálně pět miliard dolarů (118 miliard Kč), aby se dokázala vypořádat s výpadkem příjmů způsobeným ruskou invazí. Šéfka MMF Kristalina Georgievová zároveň vyzvala, aby podpora měla formu dotací a nikoli půjček.
Unijní země jsou rozdělené v názoru na to, jak Ukrajinu podpořit. Například Německo podporuje pomoc ve formě grantů, jiné země jsou spíše přívrženci půjček, i když ty pravděpodobně nebude moci Ukrajina splácet, napsala agentura Reuters.
Pokud by se unie nakonec rozhodla pro společnou půjčku na finančních trzích, bylo by to teprve podruhé v historii, kdy k takovému kroku sáhla. Poprvé se státy EU na společné půjčce v objemu 750 miliard eur shodly kvůli pandemické krizi předloni.
lep jrm
Olomoucká Vědecká knihovna při muzejní noci připomene zakladatele genetiky
Olomouc 15. května (ČTK) - Do letošního ročníku tradiční Olomoucké muzejní noci se poprvé zapojí také Vědecká knihovna v Olomouci (VKOL). Návštěvníkům připomene 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, který v letech 1840 až 1843 studoval v Olomouci. ČTK o tom informoval zástupce knihovny Josef Kaštil. Olomoucká muzejní noc, která připadá na pátek příštího týdne, zpřístupní obyvatelům krajského města sbírky významných muzeí, galerií, knihoven a dalších kulturních institucí. Je součástí Festivalu muzejních nocí, který se koná v celé České republice.
Na programu knihovna spolupracovala s olomouckou přírodovědeckou fakultou a s Pevností poznání. Muzejní noc v knihovně zahájí v 17:00 přednáška o Gregoru Mendelovi v podání Petra Smýkala z katedry botaniky. Od 18:00 bude po celý večer vystaveno unikátní první vydání přelomového Mendelova díla - studie s názvem Versuche über Pflanzen-Hybriden, kterou přednesl v roce 1865. Současně bude vystavena faksimile rukopisu tohoto slavného díla, zapůjčeného VKOL od Augustiniánského opatství na Starém Brně, doplnil Kaštil.
V Galerii Biblio bude ke shlédnutí výstava Čeští vědci a jejich vynálezy, která připomíná nejslavnější české vědce prostřednictvím interaktivního prvku, který vyzývá k hledání správného páru vědec-vynález. "Po celý večer se budou uskutečňovat aktivity pro děti s drobnými cenami, dále workshopy pro všechny věkové kategorie pod vedením restaurátorky VKOL, na kterém si zájemci mohou vyrobit deníček, či workshopy pro děti zaměřené na práci s micro:bity (kapesními počítači)," doplnil mluvčí knihovny. Pevnost poznání pak připravila pro návštěvníky experiment s názvem Izolace DNA z jahod.
Olomoucká muzejní noc bude slavnostně zahájena v pátek v 18:00 v Arcibiskupském paláci, do programu se letos zapojily desítky institucí včetně olomouckých muzeí, galerií, ale i Výstaviště Flora, fakulty Univerzity Palackého či další olomoucké knihovny. Otevřen bude například kryt civilní ochrany, radnice, Sloup Nejsvětější Trojice, Olodvorek, Expozice historie letiště Olomouc nebo Freskový sál ZŠ Komenium. Mimořádně budou do půlnoci otevřeny také Hřbitovy města Olomouce. Více informací lze nalézt na stránkách akce.
ftv rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
