Habeck: Německo podpoří průmysl a průmyslové firmy 50 miliardami eur
Berlín 24. října (zpravodaj ČTK) - Německo v příštích čtyřech letech podpoří průmyslové odvětví a průmyslové firmy částkou 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Dnes to na tiskové konferenci prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Pomoc, ze které budou těžit i malé a střední podniky a také zaměstnanci, zdůvodnil nezbytností investic, pokud má Německo zůstat průmyslovou zemí i po přechodu na bezuhlíkové hospodářství. Zároveň varoval před možným zaostáváním Německa v inovacích.
"Pokud nebudeme v pokroku udávat tempo, tak se pokrok odehraje bez nás," řekl Habeck. Zdůraznil, že rozvoj se v takovém případě bude týkat Spojených států a Číny, protože tyto země mají rozsáhlé podpůrné programy pro své firmy.
Pomoc, kterou Německo průmyslovému odvětví poskytne, bude založena nejen na dotacích a podpoře podnikatelských investic, ale také na daňových úlevách. Habeck jako další součást pomoci zmínil i finanční pobídky lidem, kteří se rozhodnou i přes důchodový věk nadále pracovat. Toto opatření má pomoci čelit nedostatku kvalifikovaných pracovníků, se kterým se Německo dlouhodobě potýká.
Podle Habecka získají velkou část podpory přímo malé a střední firmy. "Tyto podniky jsou jedním z pilířů země," řekl. Nová průmyslová strategie na ně proto myslí.
Ministr hospodářství na úvod prohlášení zdůraznil, že Německo je pod tlakem změněné geopolitické situace včetně válek. "Exportní země jako Německo tak stojí před novými geopolitickými výzvami," řekl. Budoucí blahobyt Německa závisí na úspěšné dekarbonizaci hospodářství, přechodová fáze je ale značnou zátěží, dodal.
Německá média poznamenávají, že financování podpůrných projektů může uvnitř vlády vyvolat další spor s ministrem financí Christianem Lindnerem. Liberál Lindner odmítá zadlužování a naopak vyžaduje dodržování finanční disciplíny bez zvyšování daní.
Česká vláda v polovině října prosadila takzvaný konsolidační balíček, který jí má pomoci zlepšit veřejné finance. Mimo jiné počítá s tím, že sazba daně firem se zvýší z 19 na 21 procent. Zadlužení České republiky ve druhém čtvrtletí podle statistického úřadu Eurostat činilo 44,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco v Německu bylo na 64,6 procenta výkonu ekonomiky.
Aleš Zápotocký spr
Fiala: Vláda ČR byla jednou z prvních, které dodaly Ukrajině po invazi zbraně
Praha 24. října (ČTK) - Česká vláda byla jednou z prvních, které dodaly Ukrajině po ruské invazi tanky, vrtulníky a jiné těžké zbraně. Na dnešním mezinárodním parlamentním summitu Krymské platformy v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ukrajina byla také prioritou loňského českého předsednictví v Radě EU. Ruská okupace Krymu je podle ministerského předsedy porušením mezinárodního práva a Charty OSN. Ukrajina nebude svobodná, dokud nebude obnovena v mezinárodně uznaných hranicích z roku 1991, řekl Fiala.
"Bojujete za svoji nezávislost, ale také bráníte hodnoty, které sdílíme my všichni - svoboda, demokracie, právní stát a jeho zásady a dodržování lidských práv," uvedl Fiala. Česko podle něj podporuje Ukrajinu od začátku ruské agrese v roce 2014. Je také aktivní na mezinárodní úrovni, snaží se propagovat mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, šířit argumenty podporující napadenou zemi například při cestách do zemí, které nevnímají otázku jako natolik urgentní.
Fiala připomněl svoji cestu na Ukrajinu s polským a slovinským kolegou loni v březnu, stejně jako návštěvu prezidenta Petra Pavla se slovenskou hlavou státu Zuzanou Čaputovou letos v dubnu, která zahrnovala i setkání se zástupci krymských Tatarů. Okupace Krymu je podle premiéra porušením mezinárodního práva a Charty OSN.
"Ukrajina nebude svobodná, dokud nebude zpátky ve svých mezinárodně uznaných hranicích z roku 1991. To zahrnuje i Krym," řekl Fiala. "Je to morální otázka, otázka morálních hodnot, lidských práv, svobody, protože okupace ničí svobody nevinných lidí a Krym se stal základem pro útoky na další části Ukrajiny," doplnil.
Osvobození Krymu považuje také za praktickou otázku. "Celý svět potřebuje mír v černomořské oblasti, aby region byl stabilní. Nemůžeme dovolit, aby si někdo silou bral cizí území. Musíme se ujistit, že nikdo nevnutí ukrajinským občanům či krymským Tatarům řešení zvenčí," dodal ministerský předseda.
Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a o ukončení ruské okupace krymského poloostrova. Vznikla v létě 2021 z iniciativy ukrajinského prezidenta Zelenského, sloužit má jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. První ročník parlamentního summitu se uskutečnil loni v říjnu v chorvatském Záhřebu.
opm sou snm
DALŠÍ ZPRÁVY
