Muzeum města Brna vystaví rukopisy spjaté s počátky kláštera na Starém Brně
Brno 16. května (ČTK) - Muzeum města Brna v červnu vystaví vzácné rukopisy spjaté s počátky kláštera na Starém Brně, který založila před 700 lety královna Eliška Rejčka. Právě ona nechala rukopisy na své náklady zhotovit a věnovala je novému konventu cisterciaček. "Bude to vůbec poprvé po 240 letech na území České republiky, kdy budou mít návštěvníci výstavy možnost vidět tento ojedinělý soubor rukopisů pohromadě a naživo," uvedla mluvčí muzea Barbora Kachlířová.
Po zrušení kláštera Josefem II. se šest gotických manuskriptů dostalo do Rakouské národní knihovny ve Vídni, dva do kláštera v Rajhradě na Brněnsku a jeden do Moravského zemského archivu. Vídeňské rukopisy od roku 1782 neopustily rakouskou metropoli. Muzeu města Brna se podařilo u příležitosti výroční výstavy zorganizovat výpůjčku čtyř exemplářů z původního Eliščina daru. Budou vystaveny se svými třemi moravskými protějšky.
Výstava začne na Špilberku 1. června, potrvá do 20. srpna. Dalším unikátním exponátem bude restaurovaný model baziliky Nanebevzetí Panny Marie, která je součástí starobrněnského kláštera. Dřevený artefakt snad býval součástí sochy představující Elišku Rejčku. Klečící královna měla model kostela na rukou, avšak figura se nedochovala. Restaurátoři model opravili a připravili pro chystanou výstavu nazvanou Eliška Rejčka: Dar středověku.
Součástí výstavy bude také výběr archeologických nálezů z cisterciáckého kláštera Owińska v Polsku, kde Eliška Rejčka trávila dětství. Jako připomínku dalších osudů starobrněnského kláštera si návštěvníci prohlédnou barokní kopii Palladia města Brna, tedy obrazu Madony svatotomské, která se stala symbolem a ozdobou baziliky Panny Marie po přesunu řádu augustiniánů od svatého Tomáše na Staré Brno.
Eliška Rejčka (1288 až 1335) byla dcerou polského krále a provdala se za Přemyslovce Václava II. Po jeho smrti si vzala Rudolfa Habsburského, který tak legitimoval nárok na český trůn. I poté, co podruhé ovdověla, uchovala si vliv a postavení. Zbraslavská kronika k 15. květnu 1323 zmiňuje, že Eliška uvedla řádové sestry do kláštera na Starém Brně. Další listina pochází z 1. června téhož roku, kdy Eliška věnovala cisterciačkám trhové vsi Měnín a Hustopeče s vesnicemi Starovice a Starovičky.
tmd hj
Zlínský kraj chce osadit 39 krajských budov fotovoltaikou, kvůli úsporám
Zlín 12. května (ČTK) - Zlínský kraj plánuje osadit 39 budov, které má ve svém vlastnictví, fotovoltaickými elektrárnami. Hejtmanství tím usiluje o snížení nákladů na energie ve svých příspěvkových organizacích. Instalaci solárních panelů chce kraj zahájit příští rok. Předpokládané náklady činí 108 milionů korun, z toho by 73 milionů korun měla pokrýt dotace z ministerstva životního prostředí. V tiskové zprávě to dnes ČTK sdělil Jan Vandík z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů.
Vybudování fotovoltaických elektráren schválili krajští radní. Solární panely podle kraje pomohou snížit náklady na energie organizacím ve zdravotnictví, sociálních službách, školství i kultuře. "Přestože na kraj a jeho organizace energetická krize nedolehla v plné výši, protože máme ceny energií zafixované, nehodláme čekat, až náklady několikanásobně vzrostou. Okamžitě jsme na růst cen reagovali a teď přicházíme s prvním opatřením," uvedl hejtman Radim Holiš (ANO).
Místa, kam chce kraj panely instalovat, budou podle hejtmana mít povolení distributorů elektrické energie k připojení fotovoltaické elektrárny k distribuční síti s možností prodeje přebytků vyrobené energie. Z celkového počtu 39 fotovoltaických elektráren se 17 týká organizací ze školství, 11 ze sociální oblasti, sedm ze zdravotnictví a čtyři z kultury.
Objekty pro umístění solárních panelů vytipovala na základě odborného posouzení Energetická agentura Zlínského kraje. Projekty se připravují. Podle hejtmanství se uskuteční jen v případě schválení žádosti o dotaci, kterou bude možné získat z Operačního programu Životní prostředí 2021-2027. Vyhlašuje jej ministerstvo životního prostředí.
Žadateli budou podle náměstka hejtmana Lubomíra Trauba (ODS) příslušné příspěvkové organizace, přičemž administraci pro ně zajišťuje Energetická agentura Zlínského kraje. "Po schválení žádostí budou zpracovány investiční záměry akcí a následně zahájena jejich samotná realizace, která se předpokládá v roce 2024," uvedl Traub.
Solární panely jsou například na budově Uherskohradišťské nemocnice, depozitáři Muzea jihovýchodní Moravy v Otrokovicích na Zlínsku i na budovách zlínského Baťova institutu, kde sídlí krajská galerie, knihovna a Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Fotovoltaické elektrárny plánují osadit na budovy ve svém vlastnictví také některá města ve Zlínském kraji. Platí to například pro Kroměříž, Holešov na Kroměřížsku a další.
chv sd
DALŠÍ ZPRÁVY
