IW: Trumpovy návrhy na zvýšení cel by výrazně zasáhly německou ekonomiku
Berlín 4. března (ČTK) - Německá ekonomika by do roku 2028 klesla minimálně o 1,2 procenta, pokud by se Donald Trump znovu stal prezidentem Spojených států a uskutečnil zvýšení dovozních cel, které navrhuje. Uvedl to dnes německý hospodářský institut IW. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
Trump navrhuje zavedení základního desetiprocentního cla na veškerý dovoz do USA a zvýšení cel na dovoz z Číny o 40 procentních bodů na 60 procent, píše agentura Reuters. Trump vedl Spojené státy v letech 2017 až 2021 a nyní je favoritem v boji o nominaci Republikánské strany pro letošní prezidentské volby.
Podle IW by Trumpovy návrhy v prvních letech snížily výkon americké ekonomiky až o 1,4 procenta, zejména v důsledku negativního vlivu vyšších spotřebitelských cen a nezaměstnanosti na spotřebitelské výdaje. Zlepšení stavu obchodní bilance a státního rozpočtu by však mělo umožnit, aby se ekonomika do roku 2028 z tohoto útlumu téměř zcela zotavila.
Mnohem tvrdší dopady Trumpových návrhů by podle IW pocítila Evropa, zejména státy orientované na export, jako je Německo. Institut předpovídá, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa by se do roku 2028 snížil o 1,2 procenta, a to kvůli poklesu exportu a následnému propadu soukromých investic. Pokles HDP by mohl činit až 1,4 procenta, pokud by Čína na Trumpovy kroky reagovala odvetnými dovozními cly.
"Evropská unie by se nyní na takový scénář měla připravit," uvedl IW. "EU by měla využít zbývajícího funkčního období amerického prezidenta Joea Bidena k tomu, aby postavila obchodní vztahy s USA na pevnější základy," dodal. Evropská unie by podle institutu měla rovněž podepsat další smlouvy o volném obchodu, například s Austrálií, Indií, Indonésií či s jihoamerickou skupinou Mercosur, která zahrnuje mimo jiné Argentinu a Brazílii.
Institut rovněž uvedl, že EU by si měla připravit reakci pro případ, že Trump v prezidentských volbách zvítězí a bude hrozit zavedením nových obchodních bariér. "K potlačení takovéto hrozby by EU měla být schopna rovněž pohrozit věrohodnými odvetnými opatřeními," dodává německý hospodářský institut.
pmh spr
Muzeum města Dobříše zpřístupnilo takzvaný Drhovský poklad
Dobříš (Příbramsko) 29. února (ČTK) - Muzeum města Dobříše zpřístupnilo takzvaný Drhovský poklad, který byl dlouhá léta považován za ztracený a který se podařilo dohledat ve sbírkách a znovu sestavit. Tvoří ho 21 zlatých a stříbrných mincí z konce třicetileté války, které našel při orání pole v roce 1955 František Novák u obce Drhovy. Mince skončily roztříděné ve sbírkách muzea a upadly v zapomnění, současný ředitel Jan Michl dal poklad opět dohromady, informovala dnes ČTK Denisa Havlíčková z dobříšské radnice.
Starodávný hliněný hrníček plný mincí byl pravděpodobně v zemi více než 300 let. Nálezce ho předal vedoucímu tehdejšího Okresního vlastivědného muzea, který mince z pokladu roztřídil a zařadil do dosavadní sbírky. Správci muzejní sbírky se poté měnili. Sice věděli, že v muzeu sbírku mincí mají, ale Drhovský poklad se mezi stovkami dalších mincí rozmělnil a byl považován za ztracený či rozkradený.
Nynější ředitel dobříšského muzea na Drhovský poklad narazil při studiu ve Státním archivu v Příbrami. "Poklad jsem rozeznal z nákresu z nálezové situace depotu i podrobného seznamu nalezených mincí. Podle onoho seznamu se mi pak podařilo Drhovský poklad opětovně sestavit a rekonstruovat," uvedl.
Z nálezu a dostupných historických faktů lze usuzovat, že poklad byl do země zakopán v roce 1645, kdy krajem procházela především císařská vojska, která se posléze střetla se Švédy v bitvě u Jankova, tedy pouhých 40 kilometrů od obce Drhovy. "Jelikož poklad už zpětně nikdo nevykopal, jeho majitel pravděpodobně vojenské hemžení roku 1645 nepřežil," míní Michl.
Podle něj je záhadou, proč se v pokladu nenacházejí žádné české mince. Buď se jim nedůvěřovalo, nebo si poklad do země podle Michla zakopal jeden z procházejících žoldáků císařské nebo švédské armády. Nejvzácnější a nejstarší z Drhovského pokladu je zlatá mince osmanského sultána Muráda IV., který vládl v Egyptě v 11. století. V Čechách jde teprve o druhý nález této konkrétní ražby. Nejmladší mincí nálezu je saský tolar Jana Jiřího I. z roku 1644.
khj dr
DALŠÍ ZPRÁVY
