Mince a bankovky číslo 02/09

Kvůli energetické krizi v Německu sílí známky recese, uvedla centrální banka

Berlín 19. září (ČTK) - Německá ekonomika vykazuje čím dál více známek blížící se recese, důvodem je zejména energetická krize. Ve své pravidelné měsíční zprávě to dnes uvedla německá centrální banka. Předpověděla, že situace u dodávek zemního plynu zůstane v příštích měsících velmi napjatá. Německý ministr hospodářství Robert Habeck nicméně upozornil, že zásobníky plynu v Německu jsou už plné téměř z 90 procent. V případě příznivého vývoje v oblasti úspor plynu a dobrého počasí má podle něj Německo šanci zimu úspěšně přestát. Informuje o tom agentura Reuters. Německo se letos podobně jako další evropské země v důsledku války na Ukrajině potýká s omezováním dodávek plynu z Ruska. Ruská plynárenská společnost Gazprom začátkem tohoto měsíce oznámila, že ponechá mimo provoz plynovod Nord Stream 1, a to až do odstranění závad zjištěných při údržbě. Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Německá centrální banka dnes uvedla, že díky dodávkám z jiných zemí a pokroku při úsporách a tvorbě zásob se Německo stále může vyhnout potřebě zavést během zimy v zásobování plynem přídělový systém. "Je k tomu ale zapotřebí další výrazné snižování spotřeby plynu, zejména v domácnostech," dodala. Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly zásobníky plynu v Německu o víkendu plné z 89,67 procenta. Habeck dnes uvedl, že naplněnost zásobníků se blíží k 90 procentům, ačkoliv Německo už přestalo nakupovat plyn za jakoukoliv cenu. Podle Habecka se předpokládá, že německý kancléř Olaf Scholz koncem tohoto týden při návštěvě Spojených arabských emirátů podepíše smlouvy na dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). Habeck rovněž uvedl, že vláda bude i nadále podporovat velké dovozce plynu a nenechá je upadnout do insolvence. Německý ministr financí Christian Lindner dnes upozornil, že stále hledá způsoby, jak zajistit, aby ceny plynu zůstaly pro spotřebitele na dostupné úrovni. pmh spr

Evropská komise chce zavést povinnou výrobu nedostatkových produktů v době krize

Brusel 19. září (zpravodaj ČTK) - Evropské firmy by mohly být v případě krizí podobných těm způsobeným pandemií covidu-19 či válkou na Ukrajině nuceny upřednostnit výrobu nedostatkových strategických produktů. Počítá s tím návrh pravidel pro ochranu jednotného trhu v nouzových situacích, který dnes představila Evropská komise (EK). Diplomaté očekávají, že pravidla posilující v případě krizí pravomoci Bruselu narazí na odpor některých států či firem. Komise návrhem reaguje na nedostatek některých léků, ochranných pomůcek či surovin, s nimiž se Evropská unie potýkala zejména kvůli omezení dodávek za pandemické krize. "Musíme zajistit, aby náš jednotný trh fungoval vždy, i v krizových dobách. Musíme jej posílit. Potřebujeme nové nástroje, které nám umožní reagovat rychle a kolektivně," řekla dnes k navrhované normě místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová. Komise by podle návrhu v koordinaci s členskými státy měla monitorovat situaci na jednotném trhu. V případě hrozícího nedostatku strategicky důležitých surovin či produktů by komise mohla státy vyzvat k vytváření zásob. Pravidla počítají také s jednodušším přidělováním veřejných zakázek týkajících se nedostatkového zboží či urychleným uváděním výrobků na trh pomocí rychlejšího procesu testování a akreditace. Pokud by hrozila zcela mimořádná situace, může komise vyzvat firmy k tomu, aby přijímaly přednostní zakázky na potřebné produkty. "Společnosti musí buď vyhovět, nebo vysvětlit, jaké závažné důvody mají pro odmítnutí," uvedla komise v návrhu. Rozhodovat o tom, zda a v jaké podobě EU pravidla přijme, budou v příštích měsících členské země a Evropský parlament. Někteří diplomaté už teď podotýkají, že členské země většinou nemají chuť předávat komisi více pravomocí, než považují za nutné. Očekává se také, že budou chtít do návrhu promluvit zástupci firem. Například lobbistická skupina BusinessEurope monitoring trhu i navržená opatření podle agentury Reuters kritizovala jako "porušení principů přiměřenosti a nutnosti". Petr Kupec spr