Mince a bankovky číslo 04/09

Norský státní fond vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu, poprvé za dva roky

Oslo 21. dubna (ČTK) - Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu 653 miliard norských korun (1,7 bilionu Kč). Válka na Ukrajině a další globální události měly totiž negativní dopad na akcie a dluhopisy. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Fond je ve ztrátě poprvé od roku 2020. Fond spravuje aktiva v hodnotě 1,3 bilionu USD (29,1 bilionu Kč). Návratnost investic za leden až březen činila minus 4,9 procenta. "První čtvrtletí se vyznačovalo geopolitickými turbulencemi, které také ovlivnily trhy," řekl náměstek ředitele správcovské společnosti Norges Bank Investment Management Trond Grande. "Výnos byl záporný u akcií i u cenných papírů s pevným výnosem, ale kladný u realitních fondů neobchodovaných na burze," dodal. Kromě ruské invaze na Ukrajinu globální trhy také zasáhl nárůst počtu nakažených covidem-19, hlavně kvůli variantě omikron, a prudký nárůst inflace, který snížil hodnotu státních dluhopisů. Zhruba 70,9 procenta aktiv fondu bylo na konci března investováno do akcií, 26,3 procenta do cenných papírů s pevným příjmem, 2,7 procenta do realitních fondů neobchodovaných na burze a 0,1 procenta do infrastruktury obnovitelných zdrojů energie. Norsko se 27. února rozhodlo, že se investiční fond zbaví všech aktivit v Rusku, a to právě kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Má však problém s realizací svého rozhodnutí, protože Rusko zakázalo cizincům obchody na svých akciových trzích. Fond tehdy uvedl, že má podíly ve 47 firmách a vládní dluhopisy v hodnotě zhruba 25 miliard norských korun. Fond byl založen v roce 1996 a investuje peníze získané z prodeje ropy a zemního plynu. Drží podíly ve zhruba 9300 společnostech po celém světě a vlastní asi 1,3 procenta všech akcií obchodovaných na burzách. Cílem fondu je zajistit, aby mělo Norsko dostatek peněz i v době, kdy éra fosilních paliv skončí. Peníze fond investuje výhradně mimo Norsko, aby nepřehříval norskou ekonomiku. Na každého občana Norska nyní připadá z fondu zhruba 240.000 USD (5,4 milionu Kč). irl spr

Velkou výstavu o baroku v Bavorsku a Čechách chystají odborníci z obou zemí

Praha 21. dubna (ČTK) - Výstavu Baroko v Bavorsku a v Čechách připravují společně pro příští rok české Národní muzeum a Dům historie Bavorska v Řezně. Má představit baroko nejen jako uměleckou epochu spojující regiony, ale i dynamiku doby i propasti třicetileté války a četných krizí. Dnes zástupci obou pořádajících institucí podepsali v Praze smlouvu o spolupráci na přípravě výstavy. Má být druhou bavorsko-českou zemskou výstavou po zemské výstavě 2016 o císaři Karlu IV. Výstava se chce zaměřit na podstatné momenty společné historie. "Obyvatelé obou zemí jsou vzájemně propojení již po staletí. Dobrý příklad této provázanosti jsme mohli pozorovat například v případě česko-bavorské zemské výstavy věnované císaři Karlu IV. u příležitosti 700. výročí jeho narození," řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Podle ředitele NM Michala Lukeše by měl být výsledkem mezinárodní spolupráce na výstavě poutavý a zajímavý obraz baroka. "Baroka jako doby, která byla pro obě země v srdci Evropy časem úžasných kulturních výkonů a současně převratných sociálních a politických událostí," řekl Lukeš. Institucionálně výstavu připravují obě instituce za přispění odborníků na dané období, za českou stranu historik umění Vít Vlnas, řekl ČTK Lukeš. Pořadatelé spolupracují s několika univerzitami z obou zemí. Baroko je podle Lukeše v mnohém pro obě země podobné, odlišně je ale třeba na obou stranách hranic vnímáno, a to bylo na myšlence výstavy podnětné a vzrušující, uvedl ředitel Národního muzea. Výstava se bude konat od května do září 2023 v Řezně a od listopadu 2023 v Národním muzeu v Praze. Měla by představit kolem 200 originálů pocházejících z veřejných a církevních institucí v Německu a v Česku. Pořadatelé uvedli, že mají slíbené i zápůjčky z dalších zemí, zejména z Rakouska či Nizozemska, a také z několika soukromých sbírek. Přehlídku výtvarného umění, uměleckého řemesla a historických artefaktů doplní více než desítka dobových architektonických modelů. Ministr Baxa se dnes také v Praze setkal s bavorským státním ministrem Markusem Blumem. Připomněli letošní 30. výročí podpisu smlouvy o dobrém sousedství, která podle obou politiků položila základ vzájemné důvěry. Smlouva mezi Českou a Slovenskou federativní republikou a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci byla podepsána v únoru 1992. hrm jw