Münze Österreich 20 gram - Investiční zlatý slitek - Set 10ks slitků

ČNB loni vykázala rekordní ztrátu 411,9 miliardy korun

Praha 30. března (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) loni vykázala rekordní ztrátu 411,9 miliardy korun. V roce 2021 měla ztrátu 37,7 miliardy korun. Loňskou ztrátu způsobil zejména pokles hodnoty pevně úročených dluhopisových a akciových portfolií a vyšší úrokové výnosy vyplácené českým bankám kvůli zvýšeným sazbám. Vyplývá to z účetní závěrky, kterou dnes ČNB zveřejnila. V lednu banka informovala, že měla účetní ztrátu 411,8 miliardy korun. Tehdy šlo ovšem o předběžný výsledek, ve kterém nebyly zahrnuty všechny dodatkové operace za rok 2022. Největší část finanční ztráty, 207,7 miliardy korun, vznikla v kapitole správy devizových rezerv. V souvislosti se zvyšováním úrokových sazeb ČNB v první polovině roku zaznamenala také růst nákladů na měnové operace. To zatížilo hospodaření banky úrokovými náklady vyplacenými obchodním bankám za 159,6 miliard korun, o rok dříve to bylo 24,4 miliardy. Růst domácí cenové hladiny se promítl i do provozních nákladů ČNB. Provozní hospodaření skončilo ve ztrátě tři miliardy korun, v roce 2021 to bylo 2,6 miliardy. ČNB v závěrce uvedla, že se snaží o efektivnější vynakládání peněz na provoz, když zpomalila mzdový růst zaměstnanců a zmrazila platy členů bankovní rady. Kumulovaná ztráta ČNB vzrostla na 487,1 miliardy korun. Tuto ztrátu plánuje centrální banka uhradit z budoucích zisků. Centrální banka dlouhodobě upozorňuje na to, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou a finanční stabilitu. Podle analytiků neznamená ztráta problém pro fungování ČNB. ČNB určuje měnovou politiku, pečuje o finanční stabilitu, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává i dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami a institucemi elektronických peněz a devizový dohled. Zdroj: ČNB str rot

OECD letos čeká v ČR mírnou recesi, doporučuje rozpočtovou konsolidaci

Praha 30. března (ČTK) - Česko letos čeká mírná recese, hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací, která bude činit 13 procent. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou dnes představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Zpráva Česku také doporučuje rozpočtovou konsolidaci. Podle Fialy chce vláda ročně snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun. V hospodářském výhledu pro letošní rok je OECD optimističtější než české instituce, když ministerstvo financí čeká pokles o 0,5 procenta, Česká národní banka (ČNB) o 0,3 procenta. Naopak inflaci čeká OECD vyšší, když odhad ministerstva je 10,4 procenta a prognóza ČNB 10,8 procenta. V příštím roce by podle OECD mělo přijít hospodářské oživení, HDP vzroste o 2,4 procenta a inflace klesne na 4,2 procenta. Pro boj s růstem cen organizace Česku doporučuje udržovat přísnou měnovou politiku, dokud inflace nebude jednoznačně mířit ke dvěma procentům. Zároveň bude podle organizace třeba, aby vládní podpůrná opatření byla cílená, nikoli plošná, v opačném případě by kabinet k inflaci přispíval. Zpráva konstatuje, že uvolněná makroekonomická politika let 2020 a 2021 k vysoké inflaci přispěla. Zpráva také upozorňuje na vysoké deficity veřejných financí z posledních let. Pro střednědobou fiskální udržitelnost by Česko podle OECD mělo posílit daňovou progresi nebo zvýšit věk pro odchod do důchodu. Organizace také doporučuje změnit rozložení daňové zátěže - měly by se snížit povinné odvody, a naopak vzrůst daně z nemovitosti, spotřební daně nebo environmentální daně. Podle Fialy OECD přesně vystihla výzvy, kterým Česko čelí, a navrhovaná opatření jdou směrem, o který se snaží i vláda. "Jsem rád, že tato významná a nezávislá organizace potvrzuje nutnost provedení reformních kroků, které někdy nejsou třeba úplně příjemné a mohou částí společnosti být vnímány jako bolestivé, ale které jsou nezbytné pro dobrou budoucnost naší země," řekl Fiala. Kabinet podle něj pracuje na konsolidaci veřejných financí, strukturální schodek chce snižovat o jedno procento HDP. Strukturální deficit, tedy výsledek hospodaření státu po očištění o vliv hospodářského cyklu, byl loni podle ministerstva financí 2,6 procenta HDP. Celkový schodek rozpočtu 360,4 miliardy korun odpovídal 3,6 procenta HDP. Vláda podle Fialy také pracuje na důchodové reformě, která zajistí slušnou penzi i dnešním čtyřicátníkům a mladším. Zároveň se změny nedotknou lidí v těsně předdůchodovém věku, zdůraznil premiér. OECD se ve své zprávě zaměřila i na naplňování klimatických cílů. Podle Cormanna se Česku daří snižovat emise skleníkových plynů, jejich objem ale stále zůstává relativně vysoký. Zpráva doporučuje mimo jiné zaměřit se na investice do energeticky úsporného bydlení, kde by stát měl podporovat ekologické technologie vytápění a zvyšovat energetickou účinnost budov. Česko by také podle Cormanna mělo v dlouhodobém horizontu zavést uhlíkovou daň. str snm