Maloobchod se loni propadl o 4,1 pct, prosinec ale potvrdil oživení spotřeby
Praha 7. února (ČTK) - Maloobchodní tržby loni navzdory růstu v závěru roku meziročně klesly o 4,1 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle něj to byl největší pokles od roku 2001, od kdy jsou k dispozici data o maloobchodních tržbách ve veřejné databázi ČSÚ. Za samotný prosinec tržby meziročně stouply o 1,6 procenta. Mírně podle revidovaných údajů ČSÚ tržby obchodníků loni rostly ještě v listopadu, a to o 0,1 procenta, ale ve všech ostatních měsících ve srovnání s rokem 2022 klesaly.
Loňský propad maloobchodních tržeb byl podle analytiků způsoben bezprecedentním nárůstem inflace a poklesem reálných mezd. Oživení spotřeby domácností ale stejně jako v listopadu ukazují prosincová data, řekli dnes ČTK analytici. Mělo by podle nich také pokračovat s tím, jak bude inflace ustupovat a příjmy se reálně zvyšovat.
Maloobchodní tržby za potraviny loni meziročně klesly o 5,3 procenta a za nepotravinářské zboží o 5,2 procenta. Stouply naopak tržby za pohonné hmoty o 4,9 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel, které nejsou zahrnuty v celkovém výpočtu, vzrostly o 4,2 procenta, z toho za prodej vozidel včetně náhradních dílů o 4,7 procenta a za opravy o 2,3 procenta. V samotném prosinci tržby za nepotravinářské zboží meziročně vzrostly o 2,5 procenta a za pohonné hmoty o 2,3 procenta. Naopak tržby za potraviny klesly o 0,2 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel se zvýšily o pět procent, z toho za opravy o 5,5 procenta a za prodej vozidel včetně náhradních dílů o 4,9 procenta.
Tržby v maloobchodě vzrostly v prosinci i meziměsíčně, a to o 0,2 procenta. Tržby za pohonné hmoty vzrostly o 0,9 procenta a za nepotravinářské zboží o 0,5 procenta, kdežto za potraviny klesly o 0,4 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel se meziměsíčně snížily o 0,2 procenta.
Loňský rok byl pro obchodníky jeden z těch nejhorších. Oživení spotřebitelské nálady přinesly až vánoční nákupy v prosinci, uvedl dnes prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza na síti X. Českou ekonomiku podle něj ale v minulém roce brzdili také politici tím, že "vytvářeli dojem krize".
"Pokles za celý rok je dán bezprecedentním nárůstem inflace, která výrazně snižovala reálné příjmy domácností. Světlo na konci tunelu je patrné na konci roku, neboť inflace postupně klesá a růst nominálních mezd začíná inflaci pozvolna překonávat," řekl ČTK ekonom společnosti Deloitte Filip Pastucha. Za celý letošní rok naopak očekává, že maloobchodní tržby o čtyři procenta vzrostou.
České domácnosti podle analytika Raiffeisenbank Martina Krona začínají věřit v to, že skokové zdražování skončilo. "Jejich vnímání budoucnosti je optimističtější, a i proto si udělali letošní Vánoce hezčí než ty v roce 2022. Listopadový výsledek, který naznačoval změnu trendu v maloobchodě, tak byl potvrzen," řekl. Další oživení maloobchodních tržeb podle něj výrazně prospěje celé české ekonomice. Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka je ale nutné počítat s tím, že se situace obchodníků bude zlepšovat pozvolna. "Letošní rok rozhodně nebude o nějakém boomu v utrácení a rychlém rozjezdu spotřeby domácností," míní.
V loňském prvním pololetí maloobchodní tržby podle hlavního ekonoma společnosti Generali Investments CEE Radomíra Jáče meziročně klesaly v průměru o sedm procent. Ve třetím čtvrtletí se podle něj pokles zmírnil na 3,1 procenta. Obrat přineslo závěrečné čtvrtletí, kdy tržby v maloobchodě meziročně mírně vzrostly o 0,1 procenta, uvedl Jáč.
mib ptd
Analýza: Počet fúzí a akvizic českých firem loni klesl o 43 procent na 80
Praha 7. února (ČTK) - Počet fúzí a akvizic českých firem tuzemskými nebo zahraničními investory loni klesl o 43 procent na 80, a byl tak nejnižší za pět let. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla poradenská společnost RSM. Hodnotila transakce minimálně v hodnotě vyšších desítek milionů korun. Investoři se stejně jako předloni zajímali především o maloobchod, logistiku, výrobní průmysl, automatizaci a digitalizaci a celkově IT služby.
"Za propad může dílem geopolitická situace, tedy především skutečnost, že pro celou řadu investorů ztratila střední a východní Evropa následkem války na Ukrajině punc bezpečného investičního přístavu," uvedla Lenka Zdražilová z RSM. Zbytek podle ní vyplývá z dlouhodobých problémů Česka, a to drahých nemovitostí i peněz, nedostatku pracovníků a klesající konkurenceschopnosti českého byznysu, který zaspal digitalizaci a zároveň nedokáže obhájit svoji přidanou hodnotu a cenu.
Důkaz, že nelze ochlazení zájmu zahraničních investorů svést na válku na Ukrajině, je Polsko, uvedla. Polsko, které je konfliktu geograficky i politicky blíže, totiž opět meziročně rostlo a uskutečnilo se tam 365 transakcí. "Náš severní soused velice rychle převzal štafetu lokálního premianta, kterou jsme se chlubili poslední dvě desetiletí," podotkla. Počet fúzí a akvizic v Polsku vzrostl o sedm procent.
Český trh fúzí a akvizic si podle predikce RSM na oživení počká nejméně do poloviny letošního roku. K růstu atraktivity by měly přispět nižší úrokové sazby a konsolidační balíček. Končící osvobození příjmů z prodeje společností může některé podnikatele a rodinné firmy přivést k prodeji. I tak lze ale tento rok čekat maximálně 80 až 100 velkých obchodů.
Zdražilová míní, že ani levnější financování nemá potenciál přebít patový stav veřejných reforem, povolovacích procesů nebo nehostinného prostředí pro podnikání a inovace a samozřejmě také vlivy lokální měny, které jsou pro zahraniční investory důvodem k opatrnosti. "Výjimku může tvořit snad jen česká energetika, která nepřestane být pro zahraniční investory atraktivní, nebo technologické společnosti, kde se však opíráme o zvýšenou poptávku v podstatě po celé Evropě,“ poznamenala Zdražilová.
V následujících letech tak budou fúze a akvizice nadále taženy především penězi lokálních investorů. Řada transakcí se odehraje také na půdorysu investičních skupin ze zemí Visegrádské skupiny, tedy ČR, Polska, Maďarska a Slovenska. "Pravděpodobně se tak dočkáme intenzivní konsolidace celých byznysových oborů pod křídla velkých hráčů. A také vzniku skupin nových, především v odvětví IT, technologií nebo inovací. Tuzemští podnikatelé se ale budou muset smířit s mnohdy i výrazně nižší cenou, než možná čekali," uzavřela Zdražilová.
fd snm
DALŠÍ ZPRÁVY
