Rating Řecka se podle šéfa centrální banky vrátí brzy do investičního pásma
Frankfurt/Atény 7. března (ČTK) - Hodnocení úvěrové spolehlivosti Řecka, které se už 12 let nachází ve spekulativním pásmu, se v letošním roce zřejmě vrátí do pásma investičního. V rozhovoru s britským listem Financial Times (FT) to řekl šéf řecké centrální banky Jannis Sturnaras. Zároveň vyzval příští řeckou vládu, aby zachovala rozpočtovou obezřetnost.
Sturnaras v rozhovoru vyjádřil přesvědčení, že ratingové agentury v příštích měsících přikročí ke zlepšení hodnocení závazků řecké vlády, pokud řečtí zákonodárci dají najevo, že hodlají zachovat reformy a využít příležitosti k výraznému snížení dluhové zátěže Řecka. "Domníváme se, že rok 2023 je rokem, ve které se dostaneme do investičního pásma," prohlásil Sturnaras.
V Řecku se budou na jaře konat parlamentní volby. Podle průzkumů je zatím favoritem vládní pravicová Nová demokracie, která už signalizovala, že hodlá pokračovat v obezřetné správě veřejných financí, píše britský list.
Sturnaras označil za nejpravděpodobnější, že zlepšení ratingu Řecka lze očekávat "bezprostředně po volbách". Nevyloučil však ani to, že ratingové agentury zlepší hodnocení Řecka už před volbami.
Atény přišly o rating v investičním pásmu v lednu 2011 v důsledku řecké dluhové a ekonomické krize, která ohrozila celistvost eurozóny. "Před několika lety málokdo očekával, že Řecko zůstane v eurozóně. Teď nejenže v ní zůstává, ale vede si lépe než průměr eurozóny," prohlásil Sturnaras.
V loňském roce řecká ekonomika vzrostla o více než pět procent. Zemi se také podařilo snížit podíl dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) o více než 24 procentních bodů.
"Řecku se podařilo napravit makroekonomické nerovnováhy a zlepšit cenovou a mzdovou konkurenceschopnost. Strukturální konkurenceschopnost je však ve srovnání s jinými členy eurozóny i nadále nízká. Problémem zůstává řecká infrastruktura a modernizace veřejného sektoru," řekl šéf řecké centrální banky.
Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory. Ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček, má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Pokud se rating nachází ve spekulativním pásmu, nemohou do dluhopisů dané země investovat někteří velcí institucionální investoři, například penzijní fondy.
pmh spr
Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny v březnu poprvé za pět měsíců klesla
Frankfurt/Brusel 6. března (ČTK) - Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v březnu překvapivě snížila, pokles tak vykázala poprvé za pět měsíců. Vyplývá to ze zprávy výzkumné společnosti Sentix. Ta podle analytiků spolu s dalšími dnešními údaji signalizuje přetrvávající zranitelnost ekonomiky eurozóny, která čelí negativním důsledkům vysoké inflace a rostoucích nákladů na úvěry.
Index důvěry investorů v březnu klesl na minus 11,1 bodu z únorových minus osmi bodů. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpovídali nárůst indexu, a to na minus 6,3 bodu. "I když se zatím podařilo odvrátit recesi, celková situace zůstává křehká," uvedla společnost Sentix.
Dílčí index hodnotící současnou situaci pátý měsíc za sebou stoupl, zůstal však v záporném pásmu. To signalizuje, že ekonomika se v nejlepším případě nachází ve fázi stagnace. Podle analytika Manfreda Hübnera z firmy Sentix by se mohly brzy obnovit obavy z recese, pokud se naplní nepříznivá ekonomická očekávání.
Statistický úřad Eurostat dnes oznámil, že maloobchodní tržby v eurozóně v lednu meziročně klesly o 2,3 procenta. Meziměsíčně se zvýšily pouze o 0,3 procenta, zatímco analytici očekávali jednoprocentní nárůst. "Naznačuje to slabý start roku z hlediska spotřebitelů," uvedl ekonom Bert Colijn ze společnosti ING. "Ty údaje o tržbách příliš nenasvědčují tomu, že začalo hospodářské oživení. Očekáváme, že (hrubý domácí produkt) HDP bude v prvním čtvrtletí stagnovat," dodal.
Ekonomika eurozóny se už řadu měsíců potýká s negativními důsledky růstu cen energií a zvyšování úrokových sazeb. V loňském čtvrtém čtvrtletí se HDP eurozóny zvýšil pouze o 0,1 procenta proti třetímu kvartálu, ve kterém vzrostl o 0,3 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) koncem ledna předpověděl, že HDP eurozóny se v letošním roce zvýší pouze o 0,7 procenta po loňském nárůstu o 3,5 procenta. Výhled nicméně zlepšil proti říjnové prognóze, která na letošní rok počítala s růstem o 0,5 procenta. Evropská komise (EK) v polovině února zlepšila odhad letošního růstu na 0,9 procenta z dříve předpokládaných o 0,3 procenta.
Eurostat minulý týden oznámil, že meziroční míra inflace v eurozóně se v únoru snížila na 8,5 procenta z lednových 8,6 procenta. Analytici však počítali s výraznějším poklesem. Evropská centrální banka (ECB) začátkem února ve snaze omezit inflaci zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na tři procenta. Banka zahájila zvyšování úroků loni v červenci a základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016.
Všeobecně se předpokládá, že tento měsíc ECB zvýší úroky o další polovinu procentního bodu. Hlavní ekonom ECB Philip Lane dnes uvedl, že centrální banka bude úroky pravděpodobně zvyšovat i v dalších měsících. "Současné informace o základních inflačních tlacích naznačují další zvyšování sazeb ECB po březnu," prohlásil. Investoři předpokládají, že základní sazba ECB se letos vyšplhá na čtyři procenta.
pmh spr
DALŠÍ ZPRÁVY
