Inflace ve Francii a ve Španělsku překvapivě vzrostla, čeká se další růst úroků
Frankfurt 28. února (ČTK) - Míra inflace ve Francii a ve Španělsku se v únoru překvapivě zvýšila. Za své tak vzaly předpoklady, že Evropská centrální banka (ECB) už bude se zvyšováním úrokových sazeb v nynějším cyklu brzy hotova. Klíčová depozitní sazba je nyní na 2,50 procenta a přestože na začátku roku analytici očekávali strop kolem 3,50 procenta, nyní už mluví o čtyřech procentech.
Míra inflace ve Francii podle metodiky používané v Evropské unii v únoru podle místního statistického úřadu vzrostla na rekordních 7,2 z lednových sedmi procent. Ve Španělsku se zvýšila na 6,1 z 5,9 procenta. Analytici v případě Francie počítali se stagnací na sedmi procentech, v případě Španělska čekali pokles, a to na 5,7 procenta, uvedla agentura Reuters.
Dál se zvyšují hlavně ceny potravin, dražší jsou ale i služby. Podle národní metodiky se míra inflace ve Francii v únoru zvýšila na 6,2 procenta, a vyrovnala tak rekord z loňského listopadu. V lednu byla na šesti procentech. Ve Španělsku se míra inflace podle národní metodiky výpočtu v únoru zvýšila na 6,1 z lednové hodnoty 5,9 procenta. V prvních dvou měsících letošního roku tak byla stejná jako podle unijní metodiky výpočtu.
Francie má po Německu druhou největší ekonomiku v eurozóně, Španělsko čtvrtou. V celé eurozóně míra inflace v lednu klesla na 8,6 procenta, data za únor zveřejní statistický úřad Eurostat ve čtvrtek. Ekonomové se domnívají, že inflace klesne na 8,3 procenta.
Analytici se po zveřejnění dat o vyšší inflaci ve Francii a ve Španělsku domnívají, že ECB na svém březnovém zasedání zvýší sazby o půl procentního bodu. Depozitní sazba by se tak dostala na tři procenta, hlavní sazba pro refinanční operace je teď na třech procentech a čeká se, že ji ECB v březnu posune na 3,50 procenta. Část členů Rady guvernérů ECB už dříve avizovala, že pokud má centrální banka dostat inflaci pod kontrolu, bude muset učinit více razantních kroků.
Investoři se domnívají, že se zahájením snižování úroků v letošním roce nelze v eurozóně počítat. Naopak se domnívají, že depozitní sazba poroste až do příštího roku. Na čtyřech procentech, kam podle části analytiků vystoupí a nějaký čas i zůstane, depozitní sazba ECB zatím nikdy nebyla.
Před březnovým zasedáním budou tvůrci měnové politiky tento týden zkoumat údaje o inflaci z celého kontinentu. V současné době se soustředí na přetrvávající základní cenové tlaky, i když inflace za celou eurozónu prozatím vykazuje ústup. Inflace ve Francii a ve Španělsku patří v eurozóně k těm nižším, nejvyšší je v Pobaltí.
Největší cenový skok za poslední generaci je čím dál větším problémem pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který už přitom čelí masovým protestům kvůli svým plánům na revizi důchodů. Macronova vláda sice vynaložila obrovské částky na zvládnutí loňského počátečního šoku z prudkého růstu cen energií, napětí ve veřejných financích ji ale donutilo část podpory stáhnout. Zároveň se inflace rozšiřuje na zboží a služby, kde stát může hůře zasahovat, uvedla agentura Bloomberg.
Guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau se domnívá, že prudký růst cen brzy skončí. Po předpokládaném zvýšení základních úroků na březnovém zasedání Rady guvernérů o půl procentního bodu už podle něj ECB nebude čelit tak naléhavému tlaku, aby jednala.
Ve Španělsku bude vláda premiéra Pedra Sáncheze pod větším tlakem, aby udržela spotřebitelské ceny pod kontrolou. Zemi totiž na konci roku čekají parlamentní volby a všeobecně se očekává, že Sánchez bude usilovat o premiérské křeslo i na další funkční období.
spr
České spořitelně loni stoupl čistý zisk o 42,2 procenta na 20,2 miliardy korun
Praha 28. února (ČTK) - České spořitelně (ČS) loni stoupl neauditovaný konsolidovaný čistý zisk meziročně o 42,2 procenta na 20,2 miliardy korun. Podle banky je za tím výrazně vyšší provozní výsledek odrážející obchodní růst a celkové zotavení po pandemii covidu-19. Provozní zisk dosáhl 28,5 miliardy korun, meziročně vzrostl o 30 procent. Konsolidované výsledky hospodaření dnes Česká spořitelna poskytla ČTK v tiskové zprávě.
Provozní výnosy vzrostly v meziročním srovnání o 17,8 na 49,9 miliardy korun, podle banky byly ovlivněny rostoucím čistým úrokovým výnosem, čistým výnosem z poplatků a provizí a čistým ziskem z obchodních operací.
Čistý úrokový výnos, nejdůležitější složka provozních výnosů, se oproti roku 2021 zvýšil o 18,1 procenta na 36,7 miliardy korun. Rostly klientské úvěry i vklady, vývoj podpořily také investice do dluhopisů. "Čistý úrokový výnos byl též pozitivně ovlivněn prostředím vyšších úrokových sazeb odrážejících se na straně úvěrů a vkladů," uvedla banka. Čistý výnos z poplatků a provizí meziročně vzrostl o 3,5 procenta na 9,5 miliardy korun a čistý zisk z obchodních operací stoupl o 115,9 procenta na 3,7 miliardy korun, což bylo podle banky způsobeno vyšším obchodním růstem a celkovým vývojem po pandemii covidu-19.
"Nejvýznamnější měrou se na výnosech podílel nárůst čistých úrokových výnosů v první polovině roku, kdy zejména ČNB zvyšovala úrokové sazby. Očekávám, že právě čisté úrokové výnosy nebudou v následujícím roce výrazně růst kvůli aktuálnímu nastavení politiky ČNB," uvedl analyik XTB Tomáš Cverna. ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby v loni v červnu, od té doby je drží na sedmi procentech.
Celkové provozní náklady se meziročně zvýšily o 4,6 procenta na 21,3 miliardy korun, rostly zejména náklady na zaměstnance a ostatní správní náklady, uvedla banka.
Konsolidovaná bilanční suma dosáhla ke konci loňského roku 1,6 bilionu korun, meziročně se podle banky nezměnila. "Vývoj na aktivní straně bilance byl zapříčiněn především růstem úvěrů klientům, který byl převážen poklesem úvěrů bankám. Pasivní strana bilance byla ovlivněna vklady klientů spolu s vklady od bank, které byly kompenzovány poklesem dluhopisů," sdělila banka. Hrubý objem klientských úvěrů meziročně vzrostl o 9,1 procenta na 934,7 miliardy korun a vklady klientů se zvýšily o 6,1 procenta na téměř 1,3 miliardy korun.
Česká spořitelna také v tiskové zprávě připomíná, že loni podepsala smlouvu o koupi úvěrového portfolia Sberbank CZ v likvidaci. "Finalizace transakce je očekávána během první poloviny roku 2023," uvedla.
Česká spořitelna je největší banka v ČR podle počtu klientů, kterých má přes 4,5 milionu. Rakouská finanční skupina Erste Group Bank, která Českou spořitelnu vlastní, je klíčovým hráčem na bankovním trhu střední a východní Evropy. Té loni vzrostl čistý zisk na 2,16 miliardy eur (51 miliard korun) z 1,92 miliardy v roce 2021.
Podle analytičky Wood Company Marty Jezewské-Wasilewské výsledky Erste překonaly tržní očekávání, když rostly zejména čisté úrokové výnosy. Cverna upozornil, že v letošním roce může výsledky Erste podpořit očekávané další zvyšování úrokových sazeb ze strany Evropské centrální banky.
Největší bankovní domy včetně ČS budou od letošního roku v ČR platit daň z mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií.
fsl str rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
