Průměrná mzda v ČR loni dosáhla 40.353 korun, v reálném vyjádření klesla
Praha 6. března (ČTK) - Průměrná mzda loni v Česku dosáhla 40.353 korun. V meziročním srovnání to bylo o 2450 korun více, tedy o 6,5 procenta. Vzhledem k inflaci 15,1 procenta ale mzdy reálně klesly o 7,5 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bude pokles reálných mezd pokračovat i letos, i když mírnějším tempem. Vzhledem k vývoji mezd podle nich nevzniká riziko vytvoření mzdově-inflační spirály, které by přimělo Českou národní banku (ČNB) dál zvýšit základní úrokovou sazbu.
V samotném čtvrtém čtvrtletí se průměrná mzda nominálně zvýšila o 7,9 procenta na 43.412 korun. V reálném vyjádření se ale snížila o 6,7 procenta, klesala tedy páté čtvrtletí za sebou.
Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně o devět procent na 37.463 korun. U mužů činil 40.232 korun, u žen 34.554 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18.666 korunami a 70.514 korunami měsíčně.
Nejvyšší průměrná mzda je dlouhodobě v Praze, ve čtvrtém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta na 52.213 korun. Na druhém místě v regionálním srovnání byl Středočeský kraj, kde průměrná mzda meziročně vzrostla o 8,5 procenta na 43.730 korun. Nejnižší průměrná mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí v Karlovarském kraji, po meziročním růstu o 6,5 procenta dosáhla 38.019 korun. Následoval Pardubický kraj, kde se průměrná mzda meziročně zvýšila o 6,7 procenta na 39.345 korun. V žádném z krajů nepřekonal růst mezd inflaci, reálně se tedy mzdy snížily v celé republice.
Nejvíce v posledním čtvrtletí loňského roku rostly mzdy ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Bylo to o téměř 15 procent. Naopak o 0,3 procenta klesly mzdy ve vzdělávání. "Ve zdravotní a sociální péči byl nárůst pouze 4,5 procenta," uvedli statistici.
"Čeští zaměstnanci prožili z pohledu mzdového vývoje vpravdě hororový rok. Ačkoliv česká ekonomika jako celek reálně narostla o 2,4 procenta, zaměstnanci z tohoto výkonu mnoho neměli, když jejich příjem reálně poklesl," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
"Průměrné (nominální) mzdy by měly v letošním roce růst o necelých osm procent, což stále bude vzhledem k očekávání dvouciferné inflace představovat mírný pokles reálných mezd," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Vzhledem k vysoké inflaci a zlepšující se hospodářské situaci ale mohou odbory tlačit na rychlejší růst. "Většina ekonomických prognóz v současnosti však počítá stále s relativně umírněnou mzdovou dynamikou, a riziko vzniku mzdově-inflační spirály se tak prozatím zdá jako omezené," doplnil.
str ptd
Hospodářská komora: Reálné mzdy se od vzniku ČR zvýšily o 141 procent
Praha 5. března (ČTK) - Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa do roku 2021 zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR, kterou má ČTK k dispozici. Mzdy rostly nejrychleji v letech 1995 a 1996 kvůli oživení růstu po hospodářské transformaci. Loňský rok podle odhadů Hospodářské komory přinesl nejhlubší pokles reálné mzdy, konečné údaje ale zatím nebyly zveřejněny, a proto nejsou součástí analýzy.
Zatímco v roce 1994 byla průměrná mzda 7004 koruny, ke konci roku 2021 činila 40.135 korun. Nominální mzdy se přitom zvyšovaly rychleji než cenová hladina, takže příjmy zaměstnanců rostly i v reálném vyjádření.
"Životní úroveň zaměstnanců vzrostla. Po odečtení růstu spotřebitelských cen si zaměstnanci totiž reálně polepšili. V současnosti tak mají téměř 2,5krát vyšší mzdy než před třiceti lety," uvedla Hospodářská komora.
Reálné mzdy, které jsou očištěné o vliv inflace, nejrychleji rostly v letech 1995 a 1996, kdy se shodně meziročně zvýšily o 8,7 procenta. Pokles reálných mezd Česko zaznamenalo v letech 1998, 2000, 2012 a 2013. V roce 2013 byl nejhlubší meziroční pokles, který činil 1,5 procenta. "K ještě většímu propadu v reálných výdělcích zaměstnanců pravděpodobně došlo vlivem energetické krize a s tím související inflace v roce 2022," uvedla Hospodářská komora. Přesné údaje o vývoji mezd ale zatím nejsou k dispozici. Komora odhaduje, že mzdy loni reálně klesly o 7,8 procenta.
"Ačkoliv české mzdy stále nedosahují průměru zemí (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) OECD, k tomuto průměru 38 ekonomicky nejrozvinutějších států světa se přibližují. Zatímco v roce 1995 české průměrné mzdy byly na úrovni 37 procent průměru OECD, v roce 2021 již dosahovaly 61 procent," uvedla Hospodářská komora. Pro rychlejší přibližování ke mzdám nejrozvinutějších zemí je podle ní třeba přejít k ekonomické aktivitě s vyšší přidanou hodnotou.
Celkově hodnotí Hospodářská komora vývoj životní úrovně v Česku v uplynulých 30 letech pozitivně. "Porevoluční transformace založila dobrý ekonomický vývoj České republiky, a její postavení a životní úroveň lidí je dnes velmi solidní," uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. "Dnes, alespoň v řadě našich měst, je vyšší kvalita života než v některých západoevropských metropolích nebo regionálních centrech," dodal.
str ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
