Pamp 2,5 gramů - Investiční zlatý slitek - Set 10ks slitků

Ceny komodit v 1. čtvrtletí klesaly, index ztratil nejvíce od začátku roku 2020

Praha 3. dubna (ČTK) - Ceny komodit na trzích v prvním čtvrtletí letošního roku klesaly. Komoditní index Bloombergu ztratil 6,5 procenta. Šlo o nejvyšší ztráty od začátku covidového roku 2020. Výrazně zlevnily ceny ropy, plynu či elektřiny, naopak zdražilo zlato či měď. ČTK to dnes řekl analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček. "Obchodníci vnímají růst pravděpodobnosti recese v USA a v Evropě. A slibovaný růst poptávky v Číně, který měl dorazit s koncem proticovidových opatření, není zatím nijak intenzivní. Americký dolar v posledních týdnech ztrácel. Česká koruna nabrala výrazné zisky hlavně v druhé polovině března a zvýraznila tak cenový pokles pro české spotřebitele," uvedl Tyleček. Cena severomořské ropy Brent klesla podle něj za první tři měsíce roku o 5,3 procenta, texaský ropný Benchmark WTI ztratil 5,5 procenta. Výrazně více klesaly ceny plynu. Na konci kvartálu ztrácel měsíční kontrakt na burze v Nizozemsku 40 procent, během března se však podle Tylečka dostal až na nejnižší cenu od srpna 2021. Ceny elektřiny nadále kopírovaly ceny plynu. Měsíční kontrakt elektřiny na burze v Lipsku ztratil 41,3 procenta. Byla to nejnižší cena od února 2022, řekl analytik. Snížila se podle něj také cena uhlí, na burze v Rotterdamu nastal pokles o 39,6 procenta. "K nižším cenám energií výrazně pomohla teplejší zima a také pokles rizikové averze v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Ceny energetických komodit včetně uhlí či palivového dřeva pro domácnosti se v posledních měsících držely vysokých úrovní a klesaly pouze zvolna," upozornil Tyleček. Cena zlata v prvním čtvrtletí vzrostla o osm procent. Pomohl mu zejména růst v březnu o více než 150 dolarů až k hranici 2000 USD. Meziročně se zlato na konci období obchodovalo o necelá dvě procenta výše, řekl ČTK analytik Golden Gate Pavel Ryba. "Vzhledem k pokračujícímu růstu poptávky, včetně spekulativních nákupů, očekávám další růst ceny zlata výhledově až k rekordním 2100 USD," doplnil ředitel Gold.plus Martin Stránský. Cena stříbra podle Ryby od ledna do konce března vzrostla o 0,6 procenta, meziročně tak stříbro o tři procenta oslabilo. Platina zaznamenala v prvním čtvrtletí pokles o 7,8 procenta, uvedl. Podobně nesourodá byla situace kolem cen průmyslových kovů. "Pozornost si zaslouží nejvíce obchodovaná měď, která na burze v Londýně přidala 7,2 procenta. Na hliníku už jsme však byli svědky pouze 1,5procentního růstu. Naopak cena niklu padla o 20 procent na nejnižší úroveň od začátku listopadu 2022," podotkl Tyleček. Co se týká zemědělských komodit, pokračovalo zklidnění situace u obilovin. "Cena pšenice poklesla v prvních měsících roku o 12 procent. Kukuřice zlevnila o 1,9 procenta. Naopak přišel výrazný nárůst ceny cukru na newyorské komoditní burze. Tato komodita přidala 11 procent. Cena kávy vzrostla o dvě procenta," uzavřel Tyleček. fd rdo

ČSÚ: Deficit veřejných financí loni klesl na 3,6 pct HDP, vládní dluh stoupl

Praha 3. dubna (ČTK) - Deficit veřejných financí v loňském roce klesl na 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 5,1 procenta. Celkový vládní dluh stoupl ze 42 procent na 44,1 procenta HDP. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Jeho údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU. "Hospodaření vládních institucí za rok 2022, které skončilo schodkem ve výši 247,5 miliardy korun, se oproti předchozímu roku vylepšilo o 63,1 miliardy Kč," uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková. Největší podíl na výsledku mělo i nadále především hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo ve schodku 298 miliard korun. Naopak hospodaření místních institucí, tedy obcí a krajů, bylo v přebytku 52,8 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven pak vykázaly deficit 2,2 miliardy Kč. Celkové příjmy vládních institucí vzrostly meziročně o 6,9 procenta, což v absolutním vyjádření představovalo nárůst o 252,3 miliardy Kč. Nejvíce rostly příjmy ze sociálních příspěvků a z daní z výroby a dovozu. Výdaje vládního sektoru se zvýšily o 5,4 procenta, tedy o 189,2 miliardy Kč. Největší nárůst byl u vyplacených sociálních dávek, výdajů na hrubou tvorbu kapitálu a vydané úroky. Nižší byly naopak dotace. Celkový vládní dluh v absolutní částce loni stoupl zhruba o 430 miliard na 2,997 bilionu korun. Z toho je převážná část tvořena vydanými dluhopisy, jejichž objem se zvýšil meziročně o 239,3 miliardy Kč. Statistici zároveň upozornili na to, že revidovali deficit veřejných financí za předloňský rok o 0,9 miliardy korun kvůli aktualizaci údajů za daně a přijaté sociální příspěvky. V roce 2021 tak deficit veřejných financí v absolutní částce činil 310,6 miliardy korun. Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad. mtj snm