Německý diplomat vzbudil v Bosně pozdvižení komentářem o místních politicích
Sarajevo 18. srpna (ČTK) - Německý diplomat Christian Schmidt, který je vysokým představitelem mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu, vzbudil v Bosně pozdvižení svým komentářem o místních politicích. Ostrým tónem uvedl, že lidé v Bosně si zaslouží politiky, kteří pracují, a ne se jen hádají. Schmidt odpovídal na otázku ohledně změny komplikovaných volebních pravidel, kterou navzájem blokují představitelé tří největších etnických skupin v zemi. Uvedla to dnes agentura AP.
Své středeční výroky Schmidt pronesl na tiskové konferenci v menším městě Goražde. Tam se ho novináři zeptali na jednání o změně volebních pravidel.
"Jsou to nesmysly, naprosté nesmysly, mám toho dost," uvedl Schmidt ostrým tónem. "Lidé tady si zaslouží zvolené politiky, kteří pracují, a ne si jen stěžují," dodal diplomat, který dříve působil jako ministr zemědělství. Jedním z rysů místní politické reprezentace je podle něj přehazovat si navzájem vinu za problémy. Bosenské politiky vyzval, aby byli konstruktivní.
Schmidt je v úřadu teprve rok, v Bosně však panuje obtížná atmosféra. Zástupci tří hlavních etnických skupin, a sice Bosňáků, Chorvatů a Srbů, nejsou schopni se dohodnout na volební reformě. Schmidt jim pohrozil, že by reformu mohl napsat a vydat sám, což mu umožňují takzvané daytonské dohody. Ty definují podmínky uspořádání v Bosně a Hercegovině po válce v 90. letech.
Všeobecné volby v Bosně jsou naplánovány na 2. října. Lidé v nich vyberou členy tříčlenného předsednictva, které je kolektivní hlavou bosenského státu a v němž mají Chorvaté, Bosňáci a Srbové po jednom zástupci. Obyvatelé mají také rozhodnout o složení celostátního sněmu i regionálních parlamentů.
Bosna prožívá nejhorší politickou krizi od konce války v 90. letech. Bosenští Srbové v rámci své dlouhodobé snahy o odtržení zpochybňují státní instituce a bosenští Chorvaté naznačují bojkot voleb, jestliže se hlasování uskuteční podle současného volebního zákona. Domnívají se, že ten stávající je znevýhodňuje.
Zástupci nejpočetnějších Bosňáků usilují o co největší posílení centrálních orgánů a Chorvaty prosazovanou volební reformu odmítají.
jkh spr
V Brně vystavují pravěké ozdoby a originály venuší, včetně slavné Věstonické
Brno 18. srpna (ČTK) - Nová výstava v brněnském pavilonu Anthropos hledá odpovědi na otázky, jak se zdobili a jak vypadali lidé doby kamenné. Tvůrci výstavy z Moravského zemského muzea (MZM) shromáždili unikátní nálezy - ozdoby z různých materiálů, venuše i další zobrazení lidských bytostí. Vše v originálech, včetně slavné Věstonické venuše nebo torza loutky z hrobu šamana z Brna. Nejvzácnější exponáty přivezli pracovníci muzea dnes dopoledne za asistence policejních těžkooděnců.
"Věstonickou venuši vystavujeme jen při výjimečných příležitostech," řekl ředitel Historického muzea MZM Marek Junek. Originál muzeum zapůjčilo naposledy v roce 2019 do Olomouce. V expozici jsou pro srovnání také další venuše - z Pavlova, Předmostí nebo Petřkovic. Zobrazení mužů jsou v archeologických nálezech vzácná, výjimkou je torzo z Dolních Věstonic nebo právě šamanova loutka, naposledy v originále vystavovaná před více než deseti lety.
Většina exponátů pochází z doby přibližně 25.000 let před naším letopočtem, tedy období gravettienu. Naše území bylo tehdy celosvětovým centrem lidské civilizace, zdůraznila autorka výstavy Martina Galetová.
Ozdoby jsou na výstavě rozčleněné podle materiálu, zpracování a pravděpodobného způsobu používání. Odborníci ale varují před posuzováním pravěkých ozdob současnou optikou. Nejspíš neměly jen zdobný, estetický smysl. Lovci mamutů jim patrně přikládali hlubší symbolický, rituální nebo statusový význam, který lze s odstupem mnoha tisíc let jen těžko odhadovat.
Výrobě ozdob však lidé doby kamenné věnovali značnou energii. "Překvapující je množství forem a typů ozdob, pro jejichž výrobu lidé využívali vedle takzvaného bílého zlata prehistorie - mamutoviny - dostupné přírodní materiály. Kvůli některým schránkám, ulitám a lasturám lidé z Moravy křižovali Evropu, opracovávali je, ztráceli, hromadili a vyměňovali," řekla Galetová.
Připomněla také, že archeologové mají k dispozici jen věci z materiálů, které přetrvají věky, což jsou kosti, zuby zvířat, kly, kameny nebo keramika. Pravěcí lidé však využívali i mnoho pomíjivých přírodních materiálů, které se v hrobech většinou nedochovaly. Nelze také s jistotou říct, zda a jak přesně lidé doby kamenné používali barviva, tetování nebo skarifikaci, tedy jizvení kůže. Vodítkem mohou být jen některé venuše a rytiny postav.
Výstava Nejstarší šperky a ozdoby těla se veřejnosti otevře v pátek. Potrvá do února příštího roku.
Jan Tomandl dr
DALŠÍ ZPRÁVY
