Borrell: Dopad sankcí na ruskou ekonomiku se zvyšuje, například na letectví
Praha 5. září (ČTK) - Dopad sankcí na ruskou ekonomiku se zvyšuje, zvláště například v letectví. Na tamní průmysl mají postihy vliv, který se navíc bude prohlubovat. Na dnešní meziparlamentní konferenci o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice v Praze to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který se připojil přes video.
Debatu o sankcích podle místopředsedy Evropské komise Borrella vedli ministři zahraničí zemí EU na jednání v Praze minulý týden. "Lidé tvrdí, že Rusko má neustále velký příjem finančních prostředků z prodeje plynu a ropy. To je samozřejmě pravda, protože cena stoupá, nicméně náš vliv na ruský průmysl a jeho ovlivnění je velmi zásadní a bude se prohlubovat," uvedl. Trvá podle něj určitou dobu, než se sankce projeví úplně.
Rusko podle Borrella také snížilo těžbu ropy i plynu. "To znamená, že dopad toho, že západní technologie a firmy se stáhly z ruského trhu, je velký," poznamenal.
Státy EU už přijaly šest přímých balíků sankcí, poslední sada postihů pak byla schválena v červenci - o té ale představitelé Evropské komise nehovoří jako o sedmém balíku sankcí, nýbrž jako o zpřesnění do té doby přijatých postihů. Tato sada se týkala zákazu dovozu ruského zlata a omezení vývozu produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšířily se též postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam přibylo i na pět desítek ruských občanů a několik firem.
Při pokračující válce na Ukrajině jde také o test schopností zemí EU, míní. Je zodpovědností EU a států vyřešit problematiku vysokých cen a přerušit energetickou závislost na Rusku. Energetická krize má na občany velký vliv, řekl Borrell. Rusko využívá ceny plynu a ropy jako součást hybridní války, dodal.
Ministři minulý týden diskutovali také o vlivu ruské agrese vůči Ukrajině na africký kontinent. Některé tamní země se potýkají s nedostatkem potravin a ruský narativ hovoří o tom, že za krizi mohou právě západní sankce, uvedl Borrell. Část vlád, médií i společností na tento narativ slyší. "Musíme být velmi opatrní, abychom nedostali naše vztahy s africkými zeměmi do bodu, kdy to nebude možné udržet," dodal.
opm rot
Na 2000 členů ruské komunity protestovalo v Kolíně nad Rýnem proti sankcím
Kolín nad Rýnem (Německo) 4. září (ČTK) - Přibližně 2000 členů ruské komunity dnes v západoněmeckém Kolíně nad Rýnem protestovalo proti sankcím uvaleným na Rusko kvůli vpádu na Ukrajinu. Požadovali také, aby Německo přestalo Ukrajinu podporovat, zejména aby jí přestalo dodávat zbraně.
Proti tomuto shromáždění u kolínské gotické katedrály protestovalo několik desítek lidí, kteří naopak dávali najevo svoji podporu napadené zemi.
Agentura Reuters uvádí, že v Německu žijí asi tři miliony lidí s ruskými kořeny, mnoho z nich je prostřednictvím ruské státní televize vystaveno propagandě Kremlu o současném dění ve světě.
"V Německu je chaos," řekla Elena Kolbasnikovová, jedna z organizátorek shromáždění, během kterého opakovala tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina, že cílem invaze na Ukrajinu je ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo. "Jak přežijeme zimu?" ptala se v souvislosti s vysokými cenami energií.
Reuters píše, že i když je ruská diaspora v Německu početná, od začátku války na Ukrajině se konalo poměrně málo proputinovských shromáždění. Na to dnešní přišlo mnoho lidí s ruskými vlajkami nebo transparenty s červeně přeškrtnutým nápisem NATO.
Během demonstrace se konala sbírka na podporu proruských separatistů bojujících na východě Ukrajiny. Jeden z jejích německy mluvících účastníků řekl, že je pekař a že kvůli vysokým cenám plynu přijde do konce roku o práci. Obvinil německou vládu, že neuvedla do provozu plynovod Nord Stream 2, kterým měl podle původních plánů téct do Německa ruský plyn po dně Baltského moře. Ruský plynárenský gigant Gazprom ale před několika dny zastavil dodávky plynu existujícím potrubím Nord Stream 1, tvrdí, že je to kvůli závadě na jediné provozuschopné turbíně.
Německý kancléř Olaf Scholz dříve během dneška řekl, že je přesvědčený, že Německo má dostatek plynu na to, aby zimu zvládlo. Nicméně prokremelská ruská média to zpochybňují, tvrdí, že Evropané budou v příštích měsících mrznout.
Řady ruské diaspory v Německu po začátku invaze na Ukrajinu rozšířili Rusové, kteří vlast opustili na protest proti postupu tamní vlády. "Přišli jsme sem, abychom ukázali, že je mnoho ruskojazyčných lidí, kteří si myslí, že Putin sklouzl k fašistickému režimu," řekl Ivan Belousov, jeden z účastníků shromáždění na protest proti proruské demonstraci. Uvedl, že v Rusku byl z politických důvodů vězněn a že po propuštění ze země uprchl.
Reuters uvádí, že nejméně jednoho demonstranta zadrželi policisté.
hab mka
DALŠÍ ZPRÁVY
